Babiš potvrdil posedlost kasírováním veřejných peněz

Andrej Babiš si zakládá na tom, že je cílevědomý a disciplinovaný člověk prostý jakýchkoliv závislostí. Nepije alkohol, nekouří, zdravě jí, cvičí a opravdu hodně pracuje.

Od začátku svého podnikání ale prokazuje chronickou závislost na veřejných penězích v jakékoliv podobě. Pouští se do jakéhokoliv byznysu skýtajícího dotace nebo investiční pobídky. Jeho firmy ve velkém získávají veřejné zakázky. Některé fabriky dodávají téměř výhradně státním firmám. Jako třeba fabrika na biopaliva Preol Čepru. I ministrova lesnická firma Uniles by si bez zakázek od státních Lesů České republiky těžko poradila.

Andrej Babiš neustále přesvědčuje, že byznys se státními penězi je pro Agrofert téměř bezvýznamný. Opak je pravdou. Teď to pěkně otevřeně předvádí.

Senátoři budou už příští týden hlasovat o zákonu o střetu zájmů, který zakazuje firmám, v nichž má člen vlády alespoň 25 procent, brát jakékoliv nenárokové dotace a investiční pobídky a zároveň získávat veřejné zakázky. Zákon horní komorou podle všeho bez problémů projde. A pokud by ho náhodou vetoval prezident Miloš Zeman, ve sněmovně je silná většina na jeho přehlasování.

Majitel Agrofertu už se pomalu smiřuje, že začne platit. V této změkčené formě, kdy nezakazuje členům vlády vlastnit více než 40 procent v obchodních korporacích, ho Babiš nejspíš ani nepošle k Ústavnímu soudu.

Kdyby mu byly veřejné peníze tak jedno, jak vždycky okázale tvrdí, nemusel by kromě převodu médií dělat vůbec nic. Agrofert by zůstal tak, jak je, jen by prostě nekasíroval veřejné peníze. Soudě podle Babišových proklamací by se to na jeho výsledcích vůbec nemělo projevit. Opak je pravdou. Některé firmy, jako třeba zrovna jeho výrobci biopaliv, by se dostaly do existenčního ohrožení.

A tak se Babiš pěkně odkopává, když hledá cestu, jak o dotace nepřijít. Už začal na stránkách deníku Právo veřejně přemýšlet, že dá celý Agrofert do svěřeneckého fondu. Správce takový fond spravuje ve prospěch vlastníka, který ale nemůže do jeho rozhodování nijak zasahovat.

Babišova slova je potřeba brát s rezervou. Člověk s tak hlubokou nedůvěrou v lidi bude mít problém někomu výkon práv ve své firmě svěřit. Nikdy neměl žádné spoluvlastníky. Agrofert vždycky byl one-man show. Má jen zaměstnance. Babiš už dříve vypouštěl bubliny, že by dal část Agrofertu nebo alespoň jeho mediální divizi Mafra s Lidovými novinami a Mladou frontou DNES na burzu. Nic z toho nebylo.

Teď má samozřejmě obrovskou motivaci. Život bez veřejných peněz si zjevně neumí představit. Závislost na nich je bezmezná.

Převod do fondu ale otevírá zajímavou právní otázku. V zákoně o střetu zájmů se o svěřeneckých fondech nemluví. Zakazuje se, aby dotace a veřejné zakázky mohly jít do firem, v nichž má alespoň 25 procent člen vlády. Agrofert ale stále bude Babišův, i když bude dočasně zaparkován ve svěřeneckém fondu. Dotace a zakázky tak stále budou končit ve firmě člena vlády.