Homosexuály potrestá sám Bůh, říká otec střelce z Orlanda
Střelba v Orlandu
NOVÉ
Otec Omara Mateena na videu zveřejněném na Facebooku v jazyce darí vyjádřil pochybnosti nad tím, že se Omar rozhodl zakročit proti komunitě gayů, lesbiček a transgenderových osob (LGBT), neboť trestání homosexuálů je na bohu a ne na jeho služebnících. „Bůh sám potrestá ty, kteří se zapletou s homosexualitou,“ řekl Seddique Mateen s tím, že tento úkol nepatří božím služebníkům. Seddique Mateen je aktivním komentátorem dění v Afghánistánu. V minulosti cenil hnutí Taliban a vyzýval Obamu, aby nepodporoval pákistánskou vládu.
Omarův otec po masakru opakovaně prohlašuje, že nadále netuší, co syna k činu vedlo. To, že se policii během vyjednávání přihlásil k radikálnímu hnutí Islámský stát považuje za nesmysl. „Myslím, že se chtěl chvástat,“ řekl Seddique. „Žádný radikalismus, ne. Neměl ani plnovous. Nemyslím si, že by víra či islám s tím měly co do činění,“ řekl.
Prohlásil také, že den před útokem ho Omar navštívil. „Neviděl jsem na něm žádné známky znepokojení, rozrušení nebo nervozity,“ řekl. Dodal, že jeho syn měl dítě a ženu a že byl velmi uctivý ke svým rodičům.
Seddique se nyní chce vydat do Orlanda, aby se sešel se zraněnými a pozůstalými. „Pokud na to nejsou připraveni, tak opakuji, že je mi to líto. Jsem smutný z jejich zranění a ze ztráty jejich milovaných,“ řekl.
Na facebookovém videu připomněl, že Omar masakr provedl během islámského svatého postního měsíce ramadánu. Záznam pak zakončil zmíněnou pochybností nad synovým záměrem potrestat gaye.
Oslovoval Obamu, ohlásil kandidaturu na prezidenta
Americká média se podrobně věnují také minulosti útočníkova otce, který v minulosti adresoval prezidentu Baracku Obamovi několik otevřených výzev a se svou afghánskou vlastí udržoval očividně úzký kontakt. Velmi aktivní byl podle deníku The Washington Post na internetu, kde ve svých videích ocenil Taliban a kde vystupoval jako významný afghánský představitel a někdy i jako jakýsi exilový prezident; svou prezidentskou kandidaturu dokonce ohlásil. Někteří ho ale považují za podivína a jeho počínání na webu se vysmívají.
The Washington Post uvedl, že od úřadů v Afghánistánu nezjistil, kdy přesně Seddique Mateen do USA přišel. Velkou emigrační vlnu ale vyvolala invaze někdejšího Sovětského svazu v roce 1979. Útočník z Orlanda Omar Mateen, kterému bylo 29 let, se již narodil v New Yorku, později ještě jako dítě se s rodiči přestěhoval na Floridu.
V USA pracoval Seddique jako moderátor afghánského satelitního kanálu Payam-e-Afghan, který vysílá z Kalifornie. Stanice je dostupná v Severní Americe a podle Wikipedie i v Evropě. Vedle toho natáčel vlastní videa, která zveřejňoval na YouTube a facebooku. Na těchto záznamech podle The Washington Post vystupuje jako významný afghánský analytik a důležitý představitel.
Jeho vlastní videa, která do činu neměla příliš velkou sledovanost, někteří označují za podivínská a zmatená a obsahují řadu sporných komentářů. Například ocenil afghánské radikální hnutí Taliban a zároveň kritizoval pákistánskou vládu.
„Naši bratři ve Vazíristánu, naši váleční bratři z talibanského hnutí a z národního afghánského Talibanu povstávají. Inšalláh (dá-li bůh), Durandova linie bude brzy vyřešena,“ řekl. Durandova linie, vytyčená Brity v roce 1893 a nazvaná po britském koloniálním úředníkovi, tvoří mezinárodně uznávanou hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem. Afghánistán s ní na rozdíl od Pákistánu nesouhlasí, protože podle Kábulu byla vytvořena pod nátlakem a Afghánistán kvůli ní přišel o paštunská území západně od řeky Indus.
Několikrát také vyzval Obamu, aby Pákistánu nedodával zbraně, neboť Pákistánci jsou vrazi, kteří ničí dlouholetou americkou práci v Afghánistánu. Jindy zase v uniformě salutoval v pozadí s afghánskou vlajkou.
Jen několik hodin před útokem zveřejnil Seddique video na facebooku, které nazval „Prozatímní afghánské vláda – Seddique Mateen“. V něm vystupoval jako prezident a nařídil zadržení několika afghánských činitelů včetně prezidenta Ašrafa Ghaního a jeho předchůdce Hamída Karzáího.
Loni v květnu na serveru YouTube ohlásil kandidaturu na afghánského prezidenta. The Washington Post se pozastavil nad načasováním tohoto kroku, neboť následoval dva roky po volbách a ty příští řádné budou v roce 2019. Celé video je hodnoceno jako zmatené, neboť Seddique nesouvisle přebíhá mezi tématy, navíc hovoří v darí a ne v úřední paštunštině.
„Lidi z toho chlapíka měli legraci, zvláště po videu, kde se prohlásil za exilového prezidenta,“ citoval The Washington Post jistého nejmenovaného vysokého představitele afghánské vlády. „Tvářil se velmi vážně, ale nikdo vám neřekne, o čem vůbec mluvil,“ dodal.
Seddique se také rozsáhle věnoval vysvětlováním svého významu v afghánské politice. V roce 2014 během prezidentských voleb v Afghánistánu zveřejnil na YouTube svůj rozhovor s pozdějším vítězem Ghaním. Ten si ale na takové setkání nevzpomněl, po podrobnějším rozboru Ghaního kancelář uvedla, že záznam pocházel z roku 2009, kdy neúspěšně kandidoval.
