Ptejte se Alijeva na vězně, vyzvaly organizace Zemana

Ilham Alijev, autokratický prezident Ázerbájdžánu, navštíví v dubnu Českou republiku. Pozval ho prezident Miloš Zeman, oba se setkali již během olympiády v Soči. Nevládní organizace v otevřeném dopise Zemana vyzvaly, aby při oslavách hospodářské spolupráce otevřel i otázku porušování lidských práv a existenci politických vězňů v Ázerbájdžánu.

Nevládní lidskoprávní organizace NESEHNUTÍ, DEMAS a Člověk v tísni žádají, aby se na setkáních českých představitelů země s prezidentem Alijevem otevřelo i téma existence politických vězňů a lidských práv, která jsou v Ázerbájdžánu dlouhodobě porušována. Chtějí i uspořádání tiskové konference s Alijevem, která by na toto téma umožnila diskusi. Své požadavky sepsaly v souvislosti s plánovanou návštěvou v otevřeném dopise, který byl kromě Zemana adresován i ministrovi zahraničí Lubomíru Zaorálkovi a předsedovi Senátu Milanu Štěchovi.

Kult osobnosti postavený na ropě

V jihokavkazské zemi, ve které prezident Alijev vládne už deset let, dochází k manipulaci voleb, potlačování svobody slova, likvidaci nepohodlných nevládních organizací, perzekucím novinářů i k věznění politických oponentů. Udržovat tuhou diktaturu umožňují vedle tvrdých represí i příjmy z prodeje ropy.„Ázerbájdžán je ukázkou klasické diktatury postavené na silném kultu osobnosti a příjmech z ropy. Ty mu umožňují kupovat si přízeň řady států i politiků,“ vysvětluje Peter Tkáč z NESEHNUTÍ. Čtvrtina spotřeby této suroviny, která se v zemi vytěží, jde pak do České republiky. Objem obchodů s Ázerbájdžánem se podle Zemana v posledních pěti letech zvýšil o 300 procent.

Ázerbájdžán je ukázkou klasické diktatury postavené na silném kultu osobnosti a příjmech z ropy. Ty mu umožňují kupovat si přízeň řady států i politiků

Zeman Alijeva pozval na oslavu 5. výročí Východního partnerství, které se letos v dubnu uskuteční v Praze. Součástí jeho programu mají být oficiální setkání i s dalšími českými předními politiky. Hlavním předmětem jednání bude podpora investic a oživení ekonomických vztahů obou zemí. Projekt Východního partnerství je součást politiky Evropské unie vůči východoevropským zemím. Do snahy prohloubit vztahy s unií se kromě Ázerbájdžánu zapojily i Gruzie, Bělorusko, Ukrajina, Moldavsko a Arménie. Spolupráci zahájil v roce 2009 summit v Praze.

Nejšpinavější volby v historii země

Prezident Ilham Alijev byl do funkce znovuzvolen již potřetí loni v říjnu. Podle mezinárodních pozorovatelů OBSE byly volby zmanipulované a nesvobodné. Opozice je dokonce označila za „nejšpinavější v historii země.“ Dva měsíce po volbách byl navíc zadržen šéf nezávislé monitorovací volební organizace v Ázerbájdžánu Anar Mammadli, který průběh voleb a absenci demokratických procesů otevřeně kritizoval. Vláda ho obvinila z daňových úniků a nelegální obchodní činnosti. Podle českých pozorovatelů volby proběhly v pořádku.

V zemi stále nefunguje nezávislé soudnictví, svoboda shromažďování je omezena. Vyvíjí se nátlak na právníky obhajující aktivisty a novináře, kteří otevřeně kritizují vládu. Ti jsou také často vystavováni štvavé propagandě režimu, výhrůžkám i násilným útokům. Podle místních nevládních organizací je zadržováno několik desítek politických vězňů. V měření svobody médií se Ázerbájdžán umístil na 156. místě z 179 hodnocených zemí, tedy pouze o jednu příčku níže než Bělorusko, které je ze strany Česka za nedodržování lidských práv dlouhodobě kritizováno.