Putin po telefonu ujistil, že bude respektovat příměří

Ruský prezident Vladimir Putin v sobotu v telefonickém hovoru německou kancléřku Angelu Merkelovou a francouzského prezidenta Françoise Hollandea ujistil, že ctí dohodu o příměří, které má v noci začít platit na východě Ukrajiny. Informoval o tom Elysejský palác.

Putin, Hollande, Merkelová a ukrajinský prezident Petro Porošenko se mají opět spojit v neděli, aby zhodnotili dodržování příměří.

Všichni tři státníci, kteří se ve čtvrtek v Minsku podíleli na dohodě zahrnující příměří mezi ukrajinskými silami a proruskými separatisty s platností od sobotní půlnoci, v sobotu zdůraznili nezbytnost skutečného dodržování příměří. Putin prý ujistil, že vzbouřenci jsou "na příměří připraveni". 

Rozhovor se odehrál kolem 21:00 SEČ. Kromě toho se uskutečnil také telefonický rozhovor mezi Hollandem, Merkelovou a Porošenkem.

Všichni čtyři státníci by se měli v neděli opět spojit, aby poprvé zhodnotili dodržování příměří, informoval dále Elysejský palác. 

Čtěte také: Putin hraje špinavou hru, posteskl si Porošenko v Minsku

‚Příměří v Debalceve není v dohodě.‘ Povstalci boje nezastaví​

Příměří začalo na východě Ukrajiny oficiálně platit úderem půlnoci místního času. Podle prvních informací zpravodajů z oblasti Doněcka je zřejmě zatím dodržováno. Prezident Petro Porošenko varoval, že pokud budou boje pokračovat, vyhlásí v zemi válečný stav.

Porošenko o půlnoci kyjevského času vydal vládním jednotkám rozkaz, aby ukončily palbu, jak bylo dohodnuto. "Vydávám nyní ozbrojeným složkám Ukrajiny rozkaz, aby 15. února v 00:00 (kyjevského času; sobota 23:00 SEČ) zastavily palbu," řekl Porošenko v přímém televizním přenosu. Po jeho boku stál náčelník generálního štábu Viktor Muženko.

Zpravodaj agentury Reuters krátce nato informoval, že ostřelování v oblasti Doněcka po vydání Porošenkova rozkazu náhle ustalo. Do té doby se každých zhruba pět sekund ozývaly zvuky těžkých zbraní a raket. Několik vteřin po půlnoci ale zvuky zbraní ustaly.

Dojednané příměří předpokládá mimo jiné vytvoření neutrální "nárazníkové zóny" a stažení těžkých zbraní, jejichž nasazení si vyžádalo velkou část z více než 5000 obětí konfliktu. Ten vyvolal nejhorší krizi ve vztazích mezi Ruskem a Západem od konce studené války.