Papež: Pomlouvačná novinařina založená na fámách je formou terorismu
NÁZORY PAPEŽE FRANTIŠKA
NOVÉ
Až nečekaně zostra se opřel do práce médií papež František. Činnost těch, která publikují neobjektivní informace, přirovnal k jiné formě terorismu. Explicitně tak narážel na způsob informování o migrační krizi. Informaci přinesl The Guardian.
„Žurnalistika založená na pomluvách a fámách je forma terorismu. Média, která stereotypizují celé populace nebo podněcují strach z migrantů působí destruktivně,“ řekl papež. Jeho slova byla adresována především italským novinářům. Aby novináři poznali skutečnou pravdu, museli by podle Františka dávat svému řemeslu víc – obzvláště v době nepřetržitého zpravodajství.
Šíření fám je příklad „terorismu, který dokáže zabít člověka jazykem“, varoval papež. „Platí to především pro novináře, protože jejich hlas může slyšet každý. A to je velmi silná zbraň,“ dodal.
Guardian píše, že je v Itálii mnoho novin zpolitizováno a pravidelně používáno ke zdiskreditování osob s různými politickými názory pomocí publikování nepodložených fám o jejich osobních životech.
Připomněl i rok 2009, kdy byla média vlastněná rodinou Silvia Berlusconiho ostře kritizována za zpochybňování důvěryhodnosti magistrátu, který byl ve sporu s Berlusconiho společností.
Papež, který dlouhodobě brání práva uprchlíků a migrantů, dodal: „Novinařina by neměla být používána jako zbraň proti lidem, nebo dokonce proti celým národům. Stejně tak by se neměl podněcovat strach před událostmi, jako jsou migrace vynucené válkou či hladem.“
Itálie předpokládá silnou vlnu migrantů na své území
Guardian závěrem připomněl dva značně expresivní titulky italských médií z minulého roku. Pravicové Libero například publikovalo zprávu o teroristických útocích v Paříži, jež nepřežilo 130 lidí, s titulkem: „Islámští bastardi.“ Pravicové Il Giornale zase psalo o riziku možné infiltrace teroristů mezi migranty příchozí do Itálie. Titulek článku zněl: „IS přichází. Ozbrojme se.“
Itálie letos opět čelí vysokému přílivu přistěhovalců z Afriky a v podstatě nemá proti příchodu migrantů obrany. Běžence, které zachytí na moři, totiž podle mezinárodních zákonů i etických pravidel musí převážet na nejbližší evropské území, což je v tomto případě Itálie. Procedura vracení těch, kterým není uznán azyl, pokud se sami nevydají dál na sever, je v praxi zdlouhavá a může se protáhnout na měsíce až roky. Navíc by musela být zajištěna spolupráce zemí původu s jejich zpětným přijetím, což zatím, jak ukazují zkušenosti, prakticky nefunguje.
Například s Libyí, jejíž území si rozdělilo několik válčících frakcí, není praktická dohoda tohoto typu zatím možná. Podle posledních odhadů tam čeká přes 200 tisíc běženců na příležitost dostat se do Itálie.
