Mít, či nemít euro? Bez něj jsme druhořadí, s ním jdeme do rizika
VOLBY DO SNĚMOVNY
NOVÉ
1
Přijmout, nebo nepřijmout euro? Podzimní sněmovní volby by mohly mimo jiné pomoci rozřešit i tuhle otázku. Diskuzi o tom ve středu rozvířil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, když řekl, že by členové Evropské unie měli, až na výjimky, společnou evropskou měnu mít. Tomu ale není dvakrát nakloněný Andrej Babiš, jehož hnutí ANO je pasováno do role pravděpodobného výherce voleb. V tom se shodne například s ODS. Se svými koaličním partnery ale nikoliv, například šéf lidovců Pavel Bělobrádek upozorňuje na politický rozměr přijetí eura.
„Pro mě osobně je to tlak na přijetí eura, to je také věc, ve které já bych nemohl osobně figurovat, nemohl bych ji podporovat, smířit se s ní. Opravdu pro zvýšení daní či přijetí eura nejsem schopen hlasovat a dělat v tom jakékoliv kompromisy,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 poslanec Jan Skopeček, který vede kandidátku ODS ve Středočeském kraji a zároveň je ekonomickým expertem strany.
Ten upozorňuje především na negativa přijetí. Připomíná, že společnou měnu užívají tak rozdílné země jako Německo a Řecko, které mají dlouhodobě odlišnou míru inflace i jiný hospodářský vývoj. Nelze proto podle něj vytvářet měnovou politiku pro všechny státy a zavedení eura by tak Česko stálo nemalé finanční náklady.
A se vstupováním do eurozóny by byl opatrný i Babiš. „Za naše hnutí říkám, že není kam pospíchat. Pokud by se eurozóna reformovala, jsme připraveni o tom debatovat, ale teď mluvit o zavedení eura je podle mě nesmyslné,“ řekl ve sněmovně. Ani jemu se nelíbí, že by mělo Česko ručit za řecké dluhy nebo problémy italských bank. Vize dalšího směřování Evropské unie je přitom jasná, Juncker řekl, že přijetí eura je závazek.
Země druhé kategorie
Pro jsou ale prakticky všechny zbylé velké strany. „Evropská měna není jen problematické Řecko, ale také sousední Německo, Rakousko a Slovensko,“ uvedl první místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek, když strana představovala program. Česko se podle něj nemá stát součástí evropské periferie.
S tím souhlasí i lidovci. Jejich šéf Pavel Bělobrádek řekl, že kdo v EU nemá euro, je v jiné kategorii než státy eurozóny. A přijetí společné evropské měny má podle něj i politický rozměr. „Už dnes vidíme, jak euro ekonomicky pomáhá například na Slovensku. Důležitý je i politický aspekt, euro je také projekt politický,“ řekl pro server Echo24.
Že by se mělo euro přijmout, několikrát zaznělo i od sociálních demokratů. Už premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) prohlásil, že by si Česko mělo stanovit termín přijetí společné evropské měny. Stejně tak ekonomický expert strany Michal Pícl. „V programu chceme slíbit, že když bude sociální demokracie v další vládě, uděláme vše pro vstup do systému směnných kurzů,“ řekl Pícl. Věslav Michalík (STAN) dodal, že euro by pro Česko bylo výhodné vzhledem k navázání české ekonomiky na Německo, které evropskou měnu užívá.
ODS i hnutí ANO mají se svým přístupem oproti jiným stranám daleko větší šanci zabojovat. Obyvatelé České republiky totiž nejsou aktuálně Evropské unii příliš nakloněni a cca 80 procent lidí euro nechce.
Strany se přitom jinak shodují, že Česko členem unie má být. Jedinou stranou, která voličům nabízí vystoupení České republiky z Evropské unie, je Svoboda a přímá demokracie (SPD). Lidé by o opuštění EU měli rozhodnout v referendu. Ostatní strany chtějí, aby Česko výrazněji promlouvalo do unijních politik.
