Klaus: Mládež je dnes indoktrinovaná víc než za normalizace

Velkou část svého mandátu na Pražském hradě strávil Václav Klaus polemikou s evropskou integrací. Když Britové hlasovali pro odchod z EU, Klaus to přivítal jako budíček pro západní establishment. Ale má taková lidová vzpoura šanci na úspěch i v jiných zemích Evropy, respektive Západu?

Brexit je v podstatě lidová vzpoura. Odpor proti establishmentu narůstá v řadě dalších zemí Západu. Ale zatím jen v Británii to má hmatatelný výsledek. Může podobný zlom přijít i v jiné zemi?

Vy říkáte lidová vzpoura. Je to hezký obrat, mám k němu jedinou poznámku: Kéž by. Já ji zatím nevidím. Pořád ještě pro drtivou většinu Evropanů systém elementárně funguje, lidé jsou relativně bohatí, mohou si dovolit jet na ty své dovolené do jižních končin. Že přibývá lidí, kteří pootevírají oči a začínají vidět rozdíl mezi skutečností a oficiální propagandou, to asi ano. Já termín lidová vzpoura považuji za nadsázku a byl bych šťastný, kdyby se ji podařilo vyvolat a kdyby se podařilo dát jí správný směr. Ale establishment je pořád nesmírně mocný, nesmírně manipulující. Indoktrinuje zejména mládež a děti. To je největší děs dnešní Evropy. Z toho pramení i všechny ty půvabné žertíky o tom, jak důchodci v Británii přehlasovali mladé, progresivní Evropany. Ta mladá generace je zmanipulovaná úplně. Mladá generace je zblblá. Optimista ve mně mi sice napovídá, že to snad nebude úplně beznadějné, že ti mladí jednou zmoudří, v každém případě můj soud o míře indoktrinace dnes je absolutní. Jsem zcela přesvědčen o tom, že současná míra indoktrinace mládeže je srovnatelná s manipulací a indoktrinací mládeže za komunismu v jeho pozdní éře. Řekl bych, že míra indoktrinace v 80. letech byla slabší.

Každopádně tehdy nebyla úspěšná.

Poněvadž už ji nikdo nedělal přesvědčivě. I lidé, kteří měli indoktrinovat, už o té propagandě přesvědčeni nebyli. Blbosti dnešní evropeistické doktríny, jak její apoteózy nadstátních, celokontinentálních struktur, tak všech genderovo-multikulturálních postojů, to všechno hlásají zapálení lidé, kteří to myslí vážně. Zapálený a vážně mluvící propagandista v 80. letech už nebyl.

Setkáváte se s tou indoktrinací konkrétně?

Vystupuji často na univerzitách a konferencích venku i doma a musím říct, že pořád ještě se mi to u nás v tomhle ohledu zdá o něco lepší než v západní Evropě. Tam už je mládež úplně někde jinde, tam můžete vyrůst a za celou tu dobu se s vážnou kritikou stávajícího společenského systému nesetkat. Měl jsem tu před týdnem redaktorku ORF (rakouská televize, pozn. red.), mladá dáma do třiceti. Vyptávala se na brexit. Jistěže očekávala jiné odpovědi, než jaké v sobě měla zabudované, ale co mě upoutalo, jak ona se na mě těch dvacet minut, od mého prvního slova, nevěřícně dívala. Ne že by polemizovala, že by se ohrazovala, ona se na mě dívala s nevinně otevřenýma očima, jako kdyby se setkala s mimozemšťanem, s někým, o jehož existenci možná četla, ale fyzicky se s hlasatelem jiných názorů v životě nesetkala. To nebyla zloba, ale upřímný údiv, co jí vyzařovalo z obličeje. To jsem považoval za mimořádný zážitek.

Celý rozhovor z Týdeníku Echo 28/2016 najdete v časopise 30 ROZHOVORŮ, který je na stáncích a v trafikách k dostání od úterý 27. června. Vy si jej nyní můžete objednat a přijde vám do vaší schránky. OBJEDNÁVEJTE ZDE