Ministerstvo financí počítalo podle Chorvatů. Přinese to peníze?
Elektronická evidence tržeb
NOVÉ
1
Částku až 18 miliard korun, která by měla do státní kasy přitéct ročně navíc po zavedení elektronické tržeb (EET), ministerstvo financí pod vedením Andreje Babiše (ANO) odvodilo od oficiálních údajů Chorvatů. Uvedlo to v reakci na dotaz deníku ECHO24.cz. Dosud přitom ohledně výpočtu odhadu dodatečného příjmu z daní mlžilo a odkazovalo se na „nárůst tržeb v zemích, kde byla už EET zavedena“. Inspirace však přišla z jediné země – Chorvatska, kde se navíc výběr daní s EET celkově nezlepšil.
„Ministerstvo financí monitorovalo EET i v jiných státech, kde byl tento systém zaveden, ale při výpočtu a kvantifikace dopadů se vycházelo ze zkušeností chorvatských kolegů. Hlavním důvodem je samozřejmě to, že chorvatský model byl pro svou jednoduchost a efektivitu vzorem pro český model,“ uvedla serveru ECHO24.cz Gabriela Štěpanyová z tiskového odboru ministerstva.
Podle dřívějšího vyjádření mluvčího Babišova úřadu Michala Žurovce měla částka přitom vzniknout „odhadem vycházejícím z nárůstu tržeb v zemích, kde byla už EET zavedena“. „V dalších státech sice EET také funguje či se postupně zavádí jako účinný nástroj v boji proti daňovým únikům, ale odlišnosti, rozsah a další modifikace jejich řešení mohou zásadně ovlivňovat porovnatelnost výsledků,“ upřesnila Štěpanyová.
Ze statistik chorvatského ministerstva financí ovšem vyplývá, že výběr daní se v zemi po zavedení online pokladen celkově nezlepšil, naopak mírně poklesl. Zatímco v roce 2012, tedy rok před zavedením EET, tamní vláda do rozpočtu vybrala 64,7 miliard kun, o rok později to bylo 63 miliard kun, v roce 2014 pak 63,3 miliardy kun. Ubyl také značný počet živnostníků a zvýšila se nezaměstnanost.
„V Chorvatsku současně docházelo v letech 2012 až 2014 k propadu ekonomiky. Zákonitě by tedy mělo dojít i k propadu výběru například daně z přidané hodnoty. Výběr zůstal přibližně na stejné úrovni, což logicky značí zvýšenou efektivitu. Podle oficiálních údajů chorvatského ministerstva financí došlo k nárůstu vykazovaných tržeb u všech skupin zapojených do evidence, zejména u maloobchodu o 14 procent, u stravovacích služeb o 40 procent,“ komentovalo dále ministerstvo.
Suma 18 miliard korun také není vyčíslena v žádném oficiálním dokumentu. Důvodová zpráva k zákonu o EET ministerstva financí hovoří pouze o 12,5 miliardách korun. Jde o výnos z prvních dvou fázích zavedení online pokladen, tedy z pohostinství, od hoteliérů, z maloobchodu a velkoobchodu. Dodatečných 5,5 miliardy korun tak pochází z třetí a čtvrté fáze EET, jejichž parametry nebyly podle resortu v době vzniku dokumentu známé.
„Odhadované inkaso za první dvě fáze vycházelo z empirických dat chorvatských kolegů o nárůstu tržeb, které byly ještě poníženy tak, aby odrážely odlišnost míry šedé ekonomiky v ČR a v Chorvatsku. Na základě odhadu a dat Českého statistického úřadu o průměrných maržích v jednotlivých odvětvích byly vypočteny ze zvýšených, nově přiznaných tržeb i výše zdanitelných základů, na které byla dále aplikována efektivní sazba DPH,“ dodal tiskový odbor ministerstva.
Na sumě 18 miliard korun, která se vybere na daních v důsledku zavedení EET navíc, je založena první fáze avizované mediální kampaně na podporu online pokladen. „Víte, co znamená 18 miliard? To jsou třeba platy zdravotníků a vybavení 18 nemocnic, nebo za to může být 140 škol a školek, nebo pětistovka měsíčně navíc důchodcům,“ říká se v reklamním klipu.
Kampaň zatím místo podnikatelů a živnostníků, kterých se evidence tržeb týká, tak cílí na veřejnost. Televizní spot ukazuje, co všechno bude možné za vybrané peníze pořídit. Obrací se hlavně na učitele, zdravotníky, hasiče či důchodce, kteří by si díky EET mohli finančně polepšit.
Více zde: Babiš rozjel kampaň k EET. Lékařům a učitelům slibuje miliardy na platy
EET by měla být v první fázi spuštěna od 1. prosince pro hotely a restaurace. Další firmy se budou zapojovat v dalších měsících. Nejdříve to budou v březnu příštího roku maloobchodní a velkoobchodní prodejci, o další rok později svobodná povolání a zemědělci. Jako poslední se zapojí řemeslníci a výroba.
