Musím obhájit, že ta volba nebyla špatná, říká nový ředitel ÚSTR

Čtyři hlasy udělaly ze Zdeňka Hazdry nového ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Jednou už si vedení zkusil. Nyní si bude muset své zvolení obhájit nejen před Radou ústavu, ale především před zaměstnanci ústavu. Chce je přesvědčit, že jeho cílem není zničení ústavu. Kdy začne úřadovat, zatím neví.

Po roce zvolila Rada ve třetím kole tajného hlasování čtyřmi hlasy Zdeňka Hazdru. Jeden z radních hlasoval pro francouzskou protikandidátku Muriel Blaive a jeden se zdržel hlasování. Kdy však začne funkci ředitele vykonávat, zatím neví. To bude Rada řešit v dalším jednání. A tak je stále v čele ústavu Pavla Foglová. „Pan Hazdra, byť je nejmladší, tak má nejvíce manažerských zkušeností,“ odůvodnila Hazdrovo zvolení předsedkyně Rady Emilie Benešová.

Zdeněk Hazdra prohlásil, že si je vědom, že názor na něj nebyl v Radě jednotný, a proto chápe své zvolení ředitelem jako velký závazek. „Mým úkolem bude obhájit, že ta volba nebyla špatná,“ vyjádřil se ke svému zvolení Hazdra. Obhajovat se však bude nejen před Radou ÚSTR, ale především před jeho zaměstnanci, kritiky a veřejností.

První náměstek z Antikomplexu

Pro deník ECHO24.cz potvrdil Hazdra jméno prvního náměstka, kterého chce do svého úřadu přivést. „Jsem s ním už domluven. Jedná se o Ondřeje Matějku, ředitele občanského sdružení Antikomplex. Důvod, proč jsem se rozhodl právě pro něj, souvisí s posílením vzdělávacích aktivit. Samozřejmě je to člověk, který je velmi organizačně schopný, má zkušenosti s řízením a současně je erudovaný historik." Hazdra záhy po svém zvolení slíbil, že se bude snažit, aby byl ústav fungující institucí a získal renomé. Posílit chce především vzdělávací část, oslovovat školy, vzdělávací střediska, žáky. K tomu mu má pomoci právě Matějka.

Chci je přesvědčit, že máme společný úkol, společný cíl. Není cílem nikoho z nás tento ústav zničit, rozbít, ale naopak získat mu adekvátní postavení ve společnosti.

Zahájit chce také intenzivní komunikaci se zaměstnanci. „Chci je přesvědčit, že máme společný úkol, společný cíl. Není cílem nikoho z nás tento ústav zničit, rozbít, ale naopak získat mu adekvátní postavení ve společnosti,“ řekl Hazdra. Ve své koncepci rozvoje ústavu, na základě které byl zvolen, navrhuje například v rámci zlepšení péče o zaměstnance a vytvoření přívětivějšího prostředí zavedení dětské skupiny.

Bývalý přechodný ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a současný první náměstek prostředí ústavu, na rozdíl od vyřazené Muriel Blaive, dobře zná. To oceňuje především ředitelka Archivu bezpečnostních složek Světlana Ptáčníková. „Já znám pana Hazdru dlouhá léta. Bude to lepší kontinuita, než kdyby byl zvolen někdo nový,“ komentovala pro ECHO24.cz výsledek volby Ptáčníková.

Radu kritizuje historik i sama radní

Před samotným hlasováním o novém řediteli Ústavu pro studium totalitních režimů proběhlo veřejné jednání Rady. Hned na samém začátku předložila radní Naděžda Kavalírová dodatek ke 4. neveřejnému zasedání Rady ÚSTR, na kterém Rada projednávala výroční zprávu za rok 2013. V dodatku Kavalírová  komentovala odvolání a vyhození bývalého ředitele Hermana. „Herman byl šikanózně zavalován úkoly. Nepravdivé je konstatování, že nepracoval s Radou ÚSRT. Přitom to bylo naopak,“ hájila bývalého ředitele ústavu Kavalírová. Nepřesně bylo také podle radní popsáno jednání z 10. června, kdy byl Herman odvolán. „To způsobilo hlubokou krizi instituce, která trvá dodnes,“ vyjádřila se v písemném dodatku, který byl přečten na jednání, Kavalírová. Členové Rady reagovali na dodatek tichým odmítnutím. Jediný, kdo se vyjádřil, byl radní Jan Bureš. „Předložila stanovisko, se kterým se neztotožňuji,“ komentoval Bureš námitku své kolegyně. Řešily se také stížnosti na volbu ředitele ústavu od neúspěšného kandidáta Karla Světničky a historika Jaroslava Millera, který navrhl zrušení výběrového řízení ředitele ústavu. Konkrétní ale radní nebyli.

Zdeněk Hazdra (1983) vystudoval historii se specializací na moderní dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. V letech 2008–2010 v ÚSTR vytvořil a vedl Oddělení zkoumání doby nesvobody, zabývající se dějinami české společnosti v letech nacistické okupace. Po několik měsíců tuto instituci také dočasně vedl jako ředitel. Od dubna 2013 zastává v ústavu funkci prvního náměstka ředitele ÚSTR. Na Katedře středoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze působí jako vědecký pracovník.