Docenti a profesoři mohou přijít o titul získaný na Slovensku

Profesorský nebo docentský titul ze Slovenska v Čechách nic neznamená, to je vyznění nejasné smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou. Dokument už byl dokonce podepsán premiéry obou států a prošel prvním čtením Poslaneckou sněmovnou bez povšimnutí, že by mohl poškodit vysoké školství. Nejvíce jsou ohroženy obory pro kvalifikaci ošetřujících sester.

Když bývalý premiér Jiří Rusnok v listopadu 2013 podepisoval spolu se slovenským kolegou Robertem Ficem smlouvu mezi Českou a Slovenskou republikou o uznávání rovnocennosti dokladů o vzdělání, zřejmě netušili, jaký by mohla mít dopad na některé akademické obory v obou zemích. Smlouva, která má reagovat na odlišný vývoj vzdělávacích systémů a změny v legislativě obou států, totiž neakceptuje docentské a profesorské tituly. Bez změn prošla i prvním čtením Poslaneckou sněmovnou.

Kolaps v ošetřovatelství

Stížnosti na smlouvu doputovaly od rektora Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslava Millera, dále od Lady Cetlové z Katedry zdravotnických studií na Polytechnické univerzitě v Jihlavě, Valérie Tóthové z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a jiných akademiků k poslanci za KDU-ČSL Jiřímu Miholovi. Ten proti smlouvě vystoupil a hodlá na základě stížností řešit 29. května změny ve znění dokumentu ve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. „Smlouva je nejasná. Nevím, jakým způsobem to bude řešitelné, snad nějakým dodatkem,“ nastínil další postup v úpravě smlouvy Mihola.

Pokud by totiž zůstala v současném znění, bylo by to likvidační například pro studijní program Ošetřovatelství na Katedře zdravotnických studií v Jihlavě, kde je garantkou Lada Cetlová. Ta má docentský titul ze Slovenska, jelikož v České republice nebyla možnost získat habilitaci či profesorský titul až do roku 2008.

Kdyby byl můj titul v Čechách neplatný, tak by musely být anulovány všechny tituly a řízení, u kterých jsem byla jako profesorka v komisi.

Tehdy, opět na Slovensku, konkrétně na univerzitě v Trnavě, získala profesuru Valérie Tóthová. Ta působí na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích a byla první, která mohla provádět v Čechách habilitační řízení. Podle Tóthové by přijetí smlouvy mělo velký dopad na obor ošetřovatelství v České republice. „Kdyby byl můj titul v Čechách neplatný, tak by musely být anulovány všechny tituly a řízení, u kterých jsem byla jako profesorka v komisi,“ upozornila na dopad smlouvy Tóthová a dodala, že by byl dopad smlouvy velice zajímavý, jelikož bakalářské programy ošetřovatelství může garantovat ještě lékař, ale pro vyšší tituly musí být garantem právě habilitovaná sestra. A ty jsou v Čechách buď s titulem ze Slovenska nebo s titulem získaným v habilitačním řízení od Tóthové.

Problém v Čechách i na Slovensku

„Problémy vyplývají z nejasnosti smlouvy, která neuvádí, zda by platila retrospektivně, což by být nemělo,“ upozornil server ECHO24.cz rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller. Pokud by platila smlouva i na tituly zpětně, ohrozilo by to olomouckou univerzitu stejně jako ošetřovatelské obory. „U nás je to dvacet oborů a programů, pro které by bylo přijetí smlouvy problémem. A to je hodně,“ řekl Miller. Ten také poznamenal, že by akademici, kterým by nebyly uznány slovenské tituly, přišli i o peníze, které jim za jejich tituly náleží. Komplikace by nastaly i na slovenských univerzitách. „U nás získalo 11 kolegů ze Slovenska profesorský titul a 13 titul docentský,“ dodal rektor.

Také mluvčí Masarykovy univerzity v Brně Tereza Fojtová poukázala na to, že mnoho Slováků získává docentské a profesorské tituly na jejich univerzitě, a proto by podle ní spíše než pro české akademiky mohl nastat problém na slovenských vysokých školách. „U nás jsme dohledali třináct profesorů a tři desítky docentů, kteří mají titul ze Slovenska. Zda to bude pro univerzitu problém, záleží na tom, jestli bude smlouva retroaktivní,“ nedokázala kvůli nejasnému vyznění smlouvy zhodnotit dopady pro univerzitu Fojtová.

Smlouva postihne pouze turboprofesory, kteří mají úvazky na několika školách pochybné kvality, což naše škola není.

Naopak podle mluvčí Vysokého učení technického v Brně Jitky Vanýskové nebude mít přijetí smlouvy žádný dopad na jejich výuku. „Smlouva postihne pouze turboprofesory, kteří mají úvazky na několika školách pochybné kvality, což naše škola není,“ uvedla Vanýsková. Jaroslav Miller však upozornil, že pro mnoho českých vysokých škol přijetí smlouvy potíže přinese, a proto už kvůli tomu rektoři společně jednali. Zatím však musí čekat, zda dojde k úpravě smlouvy, nebo bude ratifikována v původním znění.

Pro nejasné vyznění smlouvy ve čtvrtek Rada vysokých škol nedoporučila, aby byla smlouva ratifikována. Ministerstvo školství se však proti panice ze strany vysokých škol brání. „Práva osob jmenovaných na Slovensku docentem nebo profesorem a obdobně práva osob jmenovaných v České republice docentem nebo profesorem zůstanou nabytím platnosti smlouvy nedotčena,“ shrnul stanovisko ministerstva školství ke smlouvě mezi Českou a Slovenskou republikou náměstek Petr Mlsna. Zda bude znění smlouvy nějak dodatečně upraveno, ale neuvedl.