Pád vlády: Italové v referendu jasně odmítli reformu ústavy
referendum v Itálii
AKTUALIZOVÁNO
1
Po porážce v nedělním italském referendu, které odmítlo novelu ústavy, italský premiér Matteo Renzi v pondělí večer nabídl hlavě státu svou demisi. Prezident Sergio Mattarella ho ale vyzval k jejímu odkladu a požádal ho, aby kabinet vedl až do té doby, než bude v parlamentu schválen státní rozpočet na příští rok. To by se mělo stát nejpozději do konce roku. Podle spekulací médií by to ale senátoři mohli stihnout již tento týden.
Prezidentská kancelář Mattarellův krok zdůvodnila snahou o to, aby se země vyhnula zmatkům kolem případného odkladu schválení rozpočtu, což by vedlo například k potřebě rozpočtového provizoria. Zatím se neví, jak bude Mattarella postupovat po schválení rozpočtu. Jednou z možností je, že prezident pověří některého z levicových politiků sestavením dočasné vlády, která bude mít za úkol připravit nový volební zákon. Nejčastěji se za možné Renziho nástupce označují ministr hospodářství a financí Pier Carlo Padoan, ministr kultury Dario Franceschini a předseda Senátu Pietro Grasso.
Referenda se zúčastnilo více než 68 procent oprávněných voličů a z nich více než 59 procent hlasovalo proti navrhovaným ústavním změnám, které měly posílit pravomoc Poslanecké sněmovny a omezit vliv dosud rovnocenného Senátu. Analytici odmítnutí považují hlavně za projev nespokojenosti s vládou, která nedokázala řešit tíživé ekonomické problémy Itálie, problémy s migrací ani neutěšený stav bankovního sektoru.
Jedenačtyřicetiletý Renzi, který stojí v čele italské vlády necelé tři roky, reformu hájil jako nutnou pro zjednodušení fungování politického systému země, která od roku 1945 zažila více než 60 vlád. Reforma měla posílit Poslaneckou sněmovnu a výrazně omezit vliv Senátu, který měl mimo jiné přijít o možnost svrhnout vládu a o vliv na blokování zákonů. Již na zveřejnění odhadů ihned reagovaly burzy, euro pokleslo vůči dolaru z 1,0625 na 1,0580.
Výsledky referenda znamenají novou ránu pro Evropskou unii, která se snaží překonat řadu krizí a chtěla, aby italský premiér pokračoval ve svých reformních snahách v silně zadlužené zemi. Porážka rovněž může poznamenat trhy, zejména bankovní sektor, který letos na milánské burze ztratil téměř polovinu své hodnoty.
Podle italských zákonů musel Renzi uspořádat referendum o svých plánech na revizi ústavy, ale sám se rozhodl s výsledkem spojit svou budoucnost. Tento krok fakticky přeměnil hlasování v plebiscit o samém Renzim a sjednotil různorodé opoziční síly v bitvě o sesazení nejmladšího italského premiéra.
Oslavy v ulicích Říma
Vůdcové EU podle BBC v noci na dnešek asi mnoho nenaspali. Renzi byl totiž jediným levicovým premiérem v Evropě, který měl nějakou vizi budoucnosti EU. Referendum lze vnímat i jako barometr „protisystémových“ nálad v Evropě. Po Renziho porážce, k níž přispěla populistická uskupení, vypukly v ulicích Říma spontánní oslavy.
Krajně pravicové strany Hnutí pěti hvězd a Liga severu výsledek nadšeně uvítaly a obě požadují uspořádat co nejrychleji předčasné parlamentní volby. Domnívají se totiž, že se voliči přikloní právě k jejich programu. „Začínáme pracovat na vzniku vlády Hnutí pěti hvězd,“ prohlásil Luigi di Maio z hnutí, které vede komik Beppe Grillo. Analytici ale upozorňují, že ačkoli Italové hlasovali proti Renziho politice, neznamená to, že se jim líbí vzmáhající se populismus.
Vůdkyně francouzské Národní fronty Marine Le Penová poblahopřála Lize severu. „Italové odmítli EU a Renziho. Musíme naslouchat této touze národů po svobodě,“ prohlásila.
