Vláda vyluxovala z trhu desítky tisíc lidí, podráží nohy průmyslu
ROZHOVOR
Týdeník Echo
Minulý týden ministerstvo financí oznámilo, že Česká republika v roce 2016 oproti všem očekáváním – včetně očekáváním vyjádřeným ve státním rozpočtu – hospodařila s přebytkem 62 miliard korun. Nakolik je to úspěch vlády a speciálně ministra financí Andreje Babiše – a nakolik k tomu vláda přišla nezaslouženě? Jak by se rozpočtový přebytek měl použít? A jaká bude celková bilance Sobotkovy vlády v hospodářské politice? Otázky pro ekonoma Pavla Kysilku.
Souhlasil byste s tvrzením, že vláda loni hospodařila nejlíp od vzniku České republiky? Skutečně tak velký přebytek od roku 1993 nikdy nebyl.
Nesouhlasil. Kvalita hospodaření není mechanicky dána tím, jestli se zrovna hospodařilo s přebytkem, nebo deficitem. Když bude ekonomika v poklesu o dvě procenta, klidně přivítám i schodek, pokud ho budeme čerpat z dřívějších úspor. Pro mě je daleko důležitější než momentální stav rozpočtu fakt, že tato vláda z pracovního trhu vyluxovala desítky tisíc lidí, což zoufalým způsobem podráží naši ekonomiku, speciálně exportně orientovaný průmysl, který v české ekonomice funguje jako lokomotiva. Růst vývozu je poloviční oproti tomu, jaký by mohl být, kdyby bylo na pracovním trhu dost lidí. Já se i po odchodu z České spořitelny hodně bavím s podnikateli. A drtivá většina firem, zejména těch exportních, vám řekne, že mají fantastickou zakázkovou knihu a že mají nejlevnější úvěry v historii, takže by mohli zvyšovat kapacity. Ale nenaplnili by je lidmi.
Abych tomu dobře rozuměl: kapitáni českého exportního průmyslu si stěžují, že nemohou zaměstnat lidi, kteří šli pracovat do státního sektoru?
Stěžují si, že nemohou sehnat lidi. Ti se jednak nerodí, a tím pádem nevycházejí ze škol, jednak je luxuje státní sektor. V takové demografické situaci by vláda měla být o to opatrnější a za každou novou vládní agendu, kterou si vymyslí, by měla nějakou starou zrušit. A to se neděje. Zadruhé stavební a investiční regulace firmám přípravu každé investice protáhnou na mnoho let. Což nikdo nebude podstupovat, protože netuší, jak bude za pět let vypadat ekonomický cyklus. Tady se skrývá vysvětlení malých investic i ze strany průmyslu.
Proč firmy s plnými zakázkovými knihami zaměstnance ve státním sektoru nepřeplatí?
Po zkušenosti z let 2008 a 2009 jsou české firmy extrémně opatrné. V letech 2005 až 2007 nafoukly mzdy a pak musely propouštět nebo mzdy snižovat. Z jedné strany soukromé firmy nechtějí přeplácet, svým způsobem vydýchávají šok z roku 2008, z druhé strany ani lidé neodcházejí ze státního sektoru, když v něm konečně mají definitivu a svoje jisté.
Takže se dá říct, že služební zákon z roku 2014 dnes podráží nohy českému exportu?
Ano. V některých zemích tento služební zákon může celkově působit pozitivně, napadá mě třeba Kanada. U nás, při našem mentálním naladění, převažují negativa. A je to škoda. Lidi, které česká státní správa a samospráva zaměstnávají, jsou vesměs kvalifikovaní. Umějí ráno vstát, vyčistit si zuby, pozdravit, pustit počítač a něco na něm udělat, jsou použitelní. A tyhle použitelné lidi stát nabírá nikoliv proto, aby něco pozitivního vytvořili, ale aby naplnili nové agendy úřadů. A co to jsou ty nové agendy? Regulace, dirigismus, kontrolorství, které doslova dusí podnikání, ale pozor, například i neziskovou sféru. Tady je působení české vlády na ekonomiku hrozně negativní.
Jaké regulace a dirigismus máte na mysli konkrétně?
Zajděte se zeptat do kterékoliv malé, střední nebo velké firmy, kolik mají za rok návštěv kontrolorů, kolik jim regulace berou času a jaké často úplně nesmyslné předpisy musejí dodržovat, aby neztratily licenci, živnostenské listy. Pracovní zákonodárství se šíleně zesložiťuje.
A to se zhoršilo za této vlády?
Zhoršuje se to plynule od roku 1996, 97. A zhruba od roku 2010 to roste exponenciálně, doposud.
