Pavel si chválí výkon ekonomiky jako jeden z nejrychlejších v Evropě, „Česko ale tygrem není“
ČESKÁ EKONOMIKA
Prezident Petr Pavel ve svém novoročním projevu uvedl, že Česká republika se zařadila mezi státy Evropy s nejrychleji rostoucí ekonomikou. Podle nejnovějších dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Proti předchozím třem měsícům byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,8 procenta. Byť je podle expertů česká ekonomika nyní v dobré kondici, stále je to prý málo pro zajištění dlouhodobého růstu životní úrovně.
Prezident Pavel ve svém projevu vyzdvihl pozitivní aspekty České republiky, například to, že patří mezi nejbezpečnější země světa či to, že Česko patří k nejštědřejším národům, pokud jde o dobročinnost a charitu. Zmínil ale také, že se Česko zařadilo mezi státy Evropy s nejrychleji rostoucí ekonomikou. ČSÚ následně v pátek přinesl pozitivní zprávu ohledně vývoje české ekonomiky s tím, že meziročně rostla ve třetím čtvrtletí o 2,8 procenta. Podle posledních údajů ČSÚ meziroční růst HDP podpořila jak domácí, tak zahraniční poptávka. Nejvýrazněji k růstu přispěly výdaje domácností, podpořila ho také tvorba hrubého kapitálu a přebytek v zahraničním obchodu.
„Ve třetím čtvrtletí se reálné příjmy domácností zvýšily meziročně o 0,3 procenta. Spotřeba domácností na obyvatele rostla ještě rychleji, vzrostla o 2,8 procenta. Pokračoval tak trend poklesu míry úspor na standardní úrovně v předkrizových letech,“ uvedl dnes v tiskové zprávě ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda v komentáři zaslaném redakci označil výsledek české ekonomiky za solidní s tím, že za celý loňský rok by pak česká ekonomika měla vzrůst o 2,5 procenta. „To by jí zařadilo – vyjdeme-li z aktuálních odhadů analytiků dle agentury Bloomberg či z nejnovějších prognóz Mezinárodního měnového fondu – na deváté místo žebříčku nejrychleji rostoucích ekonomik EU za Irsko, Maltu, Polsko, Bulharsko, Kypr, Chorvatsko, Litvu a Španělsko. V celé Evropě by se pak ocitla na dvanáctém místě, když by se před ní umístily ještě navíc Kosovo, Albánie a Severní Makedonie,“ uvedl Kovanda.
Česká republika podle hlavního ekonoma společnosti XTB Pavla Peterky skutečně patří mezi evropskou špičku z hlediska meziročního reálného růstu, nicméně je podle něj potřeba zmínit, že srovnání probíhá se slabším rokem 2024. „Růst je dán oživením domácí poptávky, která se projevuje například významným vzedmutím spotřeby domácností, která má lví podíl na hrubém domácím produktu. Příznivé vyhlídky jsou tu i pro rok 2026. Tam může přispět štědré utrácení nové vlády. Bohužel na dluh, což negativně ovlivní stabilitu veřejných financí v ČR,“ uvedl Peterka.
K vyšší spotřebě domácnosti vedl podle něj výživný růst nominálních i reálných mezd v letech 2024 a 2025 a pozitivní očekávání ohledně dalšího vývoje ekonomiky v roce 2026. „K svižnému růstu přispěl i významný pokles inflace, o kterou se vždy nominální růst očišťuje, abychom se dostali k reálným veličinám. Laicky řečeno vede nižší inflace k nižšímu ‚očištění‘ nominálního hrubého domácího produktu,“ uvedl Peterka.
„Samozřejmě se najde spousta škarohlídů, kteří budou říkat, že reálný růst přes 2 % je málo a měli bychom mít vyšší cíle. Ano, všichni bychom měli radost z reálného růstu ekonomiky přes 5 %. Jako makroekonom, investor a analytik finančních trhů bohužel vnímám jen omezený prostor pro nereálná očekávání. Zároveň nevidím příliš vysokou přidanou hodnotu ze srovnání reality se zbožnými přáními. Růst české ekonomiky je svižný, kondice ekonomiky je velmi dobrá a máme tak silný základ pro další roky,“ dodal Peterka s tím, že je potřeba připomenout slabší reálný růst ekonomiky z let 2023 a 2024. Ten vytvořil prostor pro svižnější růst v letošním roce a v roce 2026, kdy lze pozorovat například rozpouštění úspor, dohánění odložené spotřeby z předchozích let.
