Golem uplácaný z EU peněz. Brno zkoumá oteplování

Při bilancování první dekády v EU ohromuje vládní aparát českou veřejnost dechberoucími čísly. Podle státního tajemníka pro Evropu Tomáše Prouzy vydělala naše ekonomika na členství tři biliony korun, většina jiných oficiózních odhadů hovoří o zhruba 700 miliardách. Je to ale, jak by řekl bývalý premiér Nečas, z větší části jen tupé účetnictví. Hodnota toho, co všechno tu za tzv. evropské peníze vzniká, nespočívá jen v zednických pracích, nakoupených přístrojích a vyplacených mzdách zaměstnanců, ale měl by se k ní počítat i společenský přínos.

Malý příklad: v Brně tento týden slavnostně otevřeli supermoderní budovu výzkumného ústavu CzechGlobe (česky Centrum výzkumu globální změny Akademie věd ČR). Nový komplex, pavilon laboratoří, má neskromný název Centrum excelence. Spolykalo to zatím 800 milionů korun (650 milionů přišlo z evropského operačního programu). Po třech a půl letech od založení se CzechGlobe rozšířil ze 30 na 300 zaměstnanců, má vlastní výzkumné letadlo, výzkumné stanice v České republice, ve Vietnamu a v Panamě, pyšní se kontakty na vědecká centra v dalších zemích.

Pro výzkum tzv. globální změny u nás to byla injekce, díky níž, nebo spíše jejíž vinou, poskočil objem investic řádově. Otázka je, zda se máme radovat z toho, že nám tu vyrostla instituce, která je upsaná nejzpolitizovanějšímu odvětví soudobé vědy. A zda to může přinést do veřejné debaty něco jiného než další kola propagandy.

Když ministr školství Josef Dobeš dotační titul před třemi a půl lety podepisoval, předpokládalo se, že projekt poběží několik let. Ale stavba jakéhosi Centra excelence znamená hlavně to, že dotace do projektu nepřestanou po těch několika letech proudit, neboť přeci Centrum excelence nemůžeme nechat bez prostředků.

Během těch třech a půl let od vzniku centra se bohužel pro centrum potvrdilo, že studium tzv. globální změny vlastně není vůbec žádná věda v tradičním smyslu. Není tož empirická věda, nýbrž vědecká hypotéza, která čeká na naplnění. Hypotéza se po jistou dobu, před koncem 20. století, naplňovala, posledních patnáct a podle některých měření sedmnáct let se zase nenaplňuje. Planeta se přestala ohřívat navzdory modelům klimavědců, což sice neznamená, že se opět oteplovat nezačne, ale že počítačové modely, na nichž je obor postaven, byly prokazatelně chybné. Mezitím nás politici přísahající na tyto chybné modely stačili obšťastnit biopalivy, větrníky, fotovoltaikou, energetickými štítky na domech, zákazem klasické žárovky apod.

Už před dvěma lety poskytl ředitel CzechGlobe Michal Marek rozhovor, z něhož je dobře vidět, jak si představuje diskusi ve svém oboru: samozřejmě ji vítá, samozřejmě, vždyť diskuse je „základní metoda vědeckého poznání,“ o tři odpovědi dál z ní ale bohužel musí vyloučit klimaskeptiky, jmenovitě Václava Klause, který nepřípustně „zpochybňuje metodologii oboru“; aby vzápětí pochválil radikální ekologické skupiny – vždyť „je přirozeností lidské společnosti se názorově vymezovat.“

Pan Marek přitom reprezentuje obor, jehož metodologii zpochybňuje život sám, obor obtížený za několik posledních roků vážnými skandály (IPCC, Climategate), jeho samotného ale takové věci nemusejí pro samé domlouvání mezinárodní vědecké spolupráce a stříhání pásek zajímat.

V sobotu se s jeho názory budou moci seznámit diváci Hyde Parku České televize. Bude to vystoupení Golema vzniklého z evropských dotací.