Japonci už velryby lovit nesmí, oceány vyhráno nemají

Rozhodnutí mezinárodního soudního dvora OSN o zákazu japonského lovu velryb pod pláštíkem vědeckého výzkumu je bezesporu skvělá zpráva. Je to však jen mezikrok při záchraně těchto jedinečných tvorů a prostředí, které potřebují k přežití. Zatímco se lov velryb, i díky tomuto rozhodnutí, stává spíše okrajovým problémem, na obzoru se vynořují hrozby o řád závažnější, které mohou mít nedozírné důsledky celý mořský ekosystém. První z nich pozorujeme už dnes.

Rozhodnutí v Haagu je obrovským zadostiučiněním pro Greenpeace, které vede kampaň za záchranu velryb již od 70. let. Začalo to v roce 1975. Tehdy malá skupina lidí vyplula na svou první výpravu za velrybami. Když po dlouhém křižování oceánu nakonec vystopovali velrybáře (sovětskou loď Dalnyj Vostok), použili taktiku, která později vstoupila do dějin. Inspirováni Gándhího principem nenásilí, rozhodli se chránit velryby tak, že se "vlastním tělem" postaví harpunám velrybářů. Těžká harpuna s osmdesátikilogramovou náloží výbušniny tehdy minula jednoho z aktivistů (byl jím mimochodem Čechoslovák Jiří Korotva) těsně vedle hlavy.

Viz videa: https://www.youtube.com/watch?v=upvCNbs8kic   
https://www.youtube.com/watch?v=1D7TWnwXcpY

Ochránci velryb se ale nezalekli. Díky tomu, že v posádce byli i zkušení novináři a filmaři, dostaly se snímky z akce do celého světa. "Poprvé v historii lidé nasadili vlastní životy, aby chránili velryby," psal tehdy New York Times. Greenpeace se povedlo rozpoutat vlnu odporu, která se brzy rozšířila po celém světě. Bylo to právě veřejné mínění, které uspíšilo změny. V roce 1986 vstoupilo v platnost úplné moratorium na komerční lov velryb. Mezinárodní obchod s velrybím masem byl zakázán. Zdálo by se, že je všechno v pořádku a velryby jsou zachráněny. Bohužel tomu tak nebylo.

Deset tisíc mrtvých velryb

Island a Norsko odmítly moratorium respektovat, Japonsko ho obcházelo lovem velryb pro tzv. vědecké účely. Od přijetí moratoria tak velrybáři zabili přes deset tisíc velryb. Ještě do poloviny první dekády nového tisíciletí aktivisté Greenpeace na člunech na otevřeném moři bránili velrybářům zabíjet tyto nádherné živočichy. Pomalu však vítězila jiná strategie. Změnit podmínky přímo v centru velrybaření – v Japonsku.

Našim kolegům se podařilo odhalit nekalé praktiky spojené s japonským lovem velryb, včetně korupce nebo pašování masa z velrybářské „výzkumné“ lodi. Tím nejdůležitějším výsledkem práce Greenpeace v Japonsku však byla změna veřejného mínění.  Přes 80 % japonské veřejnosti je proti lovu velryb, což by bylo ještě nedávno nemyslitelné. Japoncům se navíc velrybí maso znechutilo a poptávka po něm je minimální.  Rozsudek z Haagu tak může být vnímán jako poslední hřebíček do rakve japonského zabíjení velryb. Přesto však tito obří savci nemají vyhráno, ba naopak.

Pro velryby teď už není největším problémem samotný lov, ale jiné hrozby, za kterými i tentokrát stojí člověk. Oceány, nebo přesněji lidský vliv na ně, se za posledních padesát let dramaticky změnily. Do moře vypouštíme nepředstavitelné množství nebezpečných chemikálií, které se akumulují ve vodních organismech, včetně velryb. Tuk mrtvých velryb je v určitých oblastech kontaminován některými organochlorovými sloučeninami a pesticidy natolik, že by měl být klasifikován jako nebezpečný odpad.

Průmyslový rybolov vydrancoval ¾ populací ryb, kvůli čemuž ubývá potravy i pro dravé druhy velryb. Navíc 300 tisíc kytovců ročně zahyne zamotaných v rybářských sítích. Tou však zdaleka největší hrozbou pro velryby i mořský svět jako takový, je změna klimatu. Kvůli ní ubývá základní složky potravy velryb  - krilu, mění se salinita moří, okyselují se a oteplují. To vše dohromady znamená, že velryby ale i delfíni a další mořští živočichové čelí dosud největší hrozbě.  A právě ochrana klimatu je v současné době jednou z nejdůležitějších kampaní, které Greenpeace vede.

Za 40 let své existence se Greenpeace i díky kampani za záchranu velryb stalo mezinárodní respektovanou organizací, kterou podporují milióny lidí po celém světě. Díky tomu můžeme zaměřovat nejen na ochranu jednotlivých živočišných druhů, ale zasazovat se o komplexní řešení vedoucí k ochraně celých ekosystémů.