Náměstek Wagenknecht: kometa mizící za obzorem
Spory s Babišem
NOVÉ
Vyhazov prvního náměstka Lukáše Wagenknechta se dal čekal nejpozději od ledna, kdy došlo k památnému sporu s ministrem Andrejem Babišem. Wagenknecht tehdy odmítl podepsat IT zakázku na přípravu on-line pokladen, kterou měla dostat firma vybraná bez veřejné soutěže. Následující emotivní hádka způsobila definitivní roztržku. Přitom to zpočátku vypadalo, že Babiš nemohl pro své tažení na ministerstvu financí najít lepšího partnera.
Šéf hnutí ANO oslovil Wagenknechta jako prominentního kritika bývalého ministra financí Miroslava Kalouska. Někdejší auditor společnosti Deloitte či pražského Dopravního podniku a šéf občanského sdružení Good Governance prohlašoval, že Kalousek a jeho lidé v čele s náměstky Janem Gregorem a Miroslavem Matejem i šéfem Auditního orgánu Václavem Štraserem špatně kontrolují evropské dotace. Zároveň nejsou schopni připravit kvalitní zákon o finanční kontrole, který by změnil dosud používaný komunistický model podřizující kontrolu veřejných financí politickým stranám.
Jako první náměstek dostal Wagenknecht možnost své představy okamžitě realizovat. Ihned po nástupu se zasadil za vyhazov náměstka Mateje i ředitele Štrasera, Gregora ovšem osobně ochránil Babiš. „Jakobín“ Wagenknecht však mohl reorganizovat Auditní orgán, který začal s přísnými kontrolami eurodotací. Ještě koncem minulého roku využíval Babiš zjištění auditorů o předražených zakázkách v nemocnicích k politickému boji s ministrem zdravotnictví Svatoplukem Němečkem z ČSSD a nabízel Wagenknechtovi funkci ministra pro místní rozvoj. Tehdy se náměstek funkci vyhnul jen tím, že doporučil bývalou kolegyni z firmy Deloitte Karlu Šlechtovou.
Nedal si říct
Nejpozději při hádce o IT zakázku si Babiš uvědomil, že od těžko ovladatelného náměstka může čekat jen komplikace. Následovaly další příklady. Wagenknecht nechal své auditory, aby Evropské komisi poslali zprávu, podle níž Česká republika podváděla při veřejné zakázce na monitorovací systém pro kontrolu eurodotací. Způsobil tím malé vládní zemětřesení, při kterém musel Babiš s premiérem Sobotkou a ministryní Šlechtovou řešit problém, jestli bude s podezřelým monitorovacím systémem vůbec možné čerpat evropské dotace. Náměstek přitom odmítl audit jakkoli upravit a za pravdu mu nakonec dala i Evropská komise. Na jaře odmítl také revizi dvoumiliardové pokuty za manipulaci veřejných soutěží při stavbě pražského metra, i když za to lobboval manžel Babišovy poradkyně pro eurodotace.
Čtěte také: Babiš odvolal Wagenknechta. Náměstka, s kterým se neměl rád
Další konflikt nastal, když Wagenknecht dokončil zákon o finanční kontrole. Proti se pochopitelně postavili všichni ministři a hejtmani, kteří tím přišli o důležité pravomoci. Z jejich pohledu bylo nejhorší, že by na ministerstvech i krajích vznikla nezávislá oddělení vnitřního auditu, která by mohla kontrolovat jejich rozhodování o veřejných financích stejně přísně jako Wagenknechtův Auditní orgán. Pro Babiše bylo nepříjemné, že musel řešit stížnosti kolegů, navíc si možná uvědomil, že on sám přijde o největší pravomoc kontrolovat prostřednictvím finančních úřadů výdaje všech ministerstev. Podle zákona to napříště nemělo být možné.
Návrh zákona pochválila Evropská komise i Světová banka, pod dohledem pozdější ministryně školství Kateřiny Valachové (ČSSD) ji však zablokovala Legislativní rada vlády. Zákon se vrátil na ministerstvo financí, kde přípravu nové verze Babiš údajně svěřil náměstku Gregorovi.
Vyhazov nejbližšího spolupracovníka
Babiš dal svůj postoj k prvnímu náměstkovi najevo koncem dubna, kdy jmenoval státním tajemníkem svého úřadu Jana Sixtu, který byl podle Wagenknechtova auditu spoluodpovědný za manipulaci zakázky na monitorovací systém. Nepohodlného náměstka ministr odvolal dva týdny před termínem, kdy by ho začal před okamžitou výpovědí vyhazovem chránit zákon o státní službě. Vyhazov kamufloval jako povýšení s tím, že mu nabídl funkci politického náměstka. „Pozici náměstka ministra považuji za nejbližšího spolupracovníka,“ prohlásil Babiš v České televizi. Politický náměstek ovšem přímo neřídí žádný odbor a Wagenknecht by tak přišel o dohled nad Auditním orgánem i nad přípravou zákona o finanční kontrole. Alternativní funkci podle očekávání odmítl. Oddychli si nepochybně úředníci ministerstva vnitra odpovědní za miliardové IT zakázky, a také lidé z resortu financí spravující státní dluh, kteří v posledních týdnech zažili návštěvu Wagenknechtových auditorů.
Kariéru jakobína na Babišově ministerstvu ukončil evidentní fakt, že své priority neprosazoval s dlouhodobou strategií. Důslednými kontrolami si znepřátelil vysoké úředníky ministerstev, jednotlivé ministry včetně svého přímého nadřízeného, proto neměl šanci prosadit klíčový zákon a odešel stejně rychle jako přišel. Zřejmě nebude vypsán konkurz na nástupce, který by měl stejnou motivaci zavést ve veřejné správě nezávislou kontrolu a chránit Auditní orgán před tlaky politiků.
