Uprchlická krize ničí švédskou ekonomiku. Na daních přichází o miliardy
Dopady na ekonomiku
NOVÉ
1
Švédskou ekonomiku může nepříjemně ovlivnit příchod běženců, kteří se do této země rozhodli emigrovat z Blízkého východu či Afriky. Žadatelé o azyl pracující zde bez smlouvy zapříčinili podle agentury Reuters výpadek téměř 9 miliard eur plynoucích do veřejných rozpočtů. Ochota pracovat za nižší mzdu navíc tlačí průměrnou mzdu níže, což se projevuje i na horší produktivitě práce.
Za rok 2015 dorazilo do Švédska zhruba 163 000 tisíc žadatelů o azyl, většina z nich pak z válkou zasažených oblastí Blízkého východu a severní Afriky. Ve snaze zajistit si alespoň nějaký zdroj obživy jsou často ochotní pracovat bez smlouvy za částky hluboko pod úrovní minimální mzdy. Výplatu jim navíc jejich zaměstnavatelé předávají v hotovosti, čímž se vyhýbají placení daní a sociálního zabezpečení.
Zástupci odborů a švédské vlády si stěžují, že nelegální zaměstnávání migrantů zapříčinilo v zemi výpadek daňových příjmů a příspěvků na sociální zabezpečení. Za loňský rok se tento deficit údajně vyšplhal až na 66 miliard švédských korun (zhruba 250 českých korun), tedy přibližně 4 procenta veřejných příjmů.
Ochotni pracovat za málo
Ochota uprchlíků pracovat i za malé peníze navíc tlačí dolů průměrnou mzdu v zemi. V důsledku toho se o práci hlásí méně švédských občanů, kteří si raději zažádají o sociální dávky. Klesá rovněž produktivita práce, což může v dlouhodobém důsledku ovlivnit celkový výkon ekonomiky.
Odboráři tedy žádají zrychlení udělování azylu a pracovních povolení pro uprchlíky. „Vidím v tom reálné nebezpečí. Pokud nebudeme usilovat o odstranění tohoto systému regulacemi, může pro nás realita představovat velkou ránu,“ sdělil své obavy Lars Calmfors, ředitel švédské Rady pro politiku práce.
Někteří politici, zejména pak z levicových stran, ovšem nevidí řešení problému v úpravách trhu práce, ale spíše v lepším vzdělávání švédských občanů. Lépe kvalifikování Švédi by pak mohli usilovat o práci, kterou žadatelé o azyl bez vzdělání vykonávat nemohou.
Kvůli obavám z dalšího přílivu běženců do země zavedlo Švédsko v letošním roce přísnější hraniční kontroly. Případní žadatelé o azyl musí navíc před jeho udělením v zemi pobývat alespoň dva roky, nevyhovující žadatele země deportuje. Strach z nuceného odchodu ze země ovšem ročně přinutí zhruba 10000 běženců opustit dohled úřadů a nadále přežívat v zemi ilegálně.
