Vláda chce skřípnout prezidenta. ‚Proti Zemanovi to není‘

Návrh na změnu ústavy

Vláda chce skřípnout prezidenta. ‚Proti Zemanovi to není‘NOVÉ
Miloš Zeman a jeho památná prohlídka u korunovačních klenotů v květnu 2013 Foto: Foto: Yakub88/Shutterstock
1
Domov
Filip Nachtmann
Sdílet:

Vláda dnes projedná svůj návrh na změnu ústavy, který má omezit pravomoci prezidenta republiky. Ten by nově například nemohl sám jmenovat členy Bankovní rady ČNB. A podat na něj žalobu pro velezradu by bylo výrazně snazší, tuto možnost by totiž dostali i samotní poslanci. Kontroverzní návrh už odsoudil prezident Miloš Zeman, který ho vnímá jako osobní mstu ministra pro lidská práva Jiřího Dienstbiera (ČSSD). S výhradami přichází i opozice a jasno nemají ani koaliční strany.

Jednou z hlavních novinek návrhu je, že poměrně výrazně změkčuje podmínky pro takzvaný impeachment. V současnosti totiž může žalobu na prezidenta pro velezradu nebo hrubé porušení ústavy iniciovat pouze Senát. Jeho záměr musí najít podporu nejen mezi třemi pětinami senátorů, ale zároveň i poslanců. Což je poměrně těžké.

Nově by ale žalobu na hlavu státu mohli navrhnout i poslanci. A není vyloučeno, že by k tomuto institutu přistupovali častěji než jejich kolegové ze Senátu. Posvěcení druhé komory navíc už nebude třeba.

Druhou zásadní změnou projde jmenování členů Bankovní rady České národní banky. To je dosud výsostnou pravomocí prezidenta, na které si zakládal Václav Klaus stejně jako dnes Miloš Zeman. Pokud by platila nová pravidla, bude muset prezident se svým návrhem čekat na souhlas Senátu. Když se horní komora parlamentu nad jménem neusnese do šedesáti dnů, původní návrh platí.

Ačkoliv paragrafy týkající se velezrady by se dotkly až dalšího funkčního období prezidenta, změna u Bankovní rady ČNB by postihl ještě Zemana, který má do konce svého mandátu jmenovat čtyři členy rady včetně guvernéra.

„Je komické, aby se přímo zvolený prezident dostal do situace, kdy má menší kompetenci než prezident zvolený parlamentem,“ oponuje Zeman.

Proti navrhovaným změnám už ale ostře vystoupil Hrad, který návrh vnímá pouze jako mstu ministra Dienstbiera. Zemanovi se nelíbí ani další novinka, která by se měla objevit v české ústavě. A sice věta, která říká, že vláda „určuje vnitřní a zahraniční politiku“.

„Je komické, aby se přímo zvolený prezident dostal do situace, kdy má menší kompetenci než prezident zvolený parlamentem. Prezident jmenuje velvyslance a podle ústavy prezident zastupuje stát navenek. Já chápu pana Dienstbiera jako neúspěšného kandidáta v prezidentských volbách, že provádí jakousi vendetu, a je mi ho líto,“ reagoval Zeman pro Českou televizi.

Zákon zřejmě čeká stopka ve sněmovně

Dienstbier pro deník ECHO24.cz popřel, že by změny navrhoval proti Zemanovi, který se může rozhodnout kandidovat ještě v roce 2018: „Podobné výroky prezidenta jsou absurdní. Návrh vychází z programového prohlášení vlády. Nejde o žádný můj návrh, je to návrh vlády. Ale to pan prezident určitě ví.“

Podle Dienstbiera už se podařilo v koalici probrat většinu připomínek. Proti původní verzi návrhu měla námitky například ministerstva spravedlnosti a školství. Horší to ale bude s hledáním dohody v parlamentu.

Pokud vláda návrh na změnu ústavy chválí, dostane se norma do Poslanecké sněmovny a Senátu. Ke schválení ústavní změny je potřeba souhlasu obou komor, respektive jejich třípětinových většin.

Čtěte také: ‚Demokracie, ale sociální.‘ Jaká jsou Zemanova oblíbená slova?

A i kdyby se Dienstbierovi podařilo přesvědčit všech 111 koaličních poslanců, zbývajících 9 hlasů pro změnu ústavy bude hledat jen těžko. Své výhrady už zveřejnili občanští demokraté, TOP 09 i komunisté. Dá se tak předpokládat, že vláda bude muset ve sněmovně udělat poměrně dramatické ústupky.

Změna ústavy nicméně pravomoci prezidentovi pouze nebere. Posiluje ho například ve vztahu k soudní moci. Hlava státu by nově jmenovala předsedu a místopředsedy Nejvyššího správního soudu bez kontrasignace premiéra. Místopředsedy Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu by prezident jmenoval na návrh jejich předsedů.

O zpřesnění či omezení pravomocí prezidenta se mluví už od vstupu Miloše Zemana do úřadu. Dosud největší debata se rozhořela poté, kdy Zeman navzdory mínění stran zastoupených v parlamentu svévolně jmenoval úřednickou vládu Jiřího Rusnoka.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články