Předvolebním průzkumům nevěří ani Babiš. Strany si radši platí vlastní
VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY
NOVÉ
1
Předvolební průzkumy různých výzkumných společností se často velmi liší a u některých hlavně výrazně pokulhává kvalita provedení. Střízlivě je přitom hodnotí i samy politické strany a jejich lídři. Jedná se zřejmě o jednu z mála věcí, na které se shodnou politici napříč politickým spektrem. Například předseda hnutí ANO Andrej Babiš, kterého pasují prakticky do role nového premiéra, odhadům nevěří. Podle jeho úhlavního nepřítele předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska nemonitorují skutečnou situaci.
„Průzkumům moc nevěřím. Někdy mám pocit, že chtějí strašit před naším hnutím,“ uvedl pro server Echo24 Babiš. Za pravdu mu v tomto přitom dávají i lídři dalších stran. „Průzkumy nepřeceňuji. Jednotlivé průzkumy nemá smysl rozebírat, za pozornost stojí jen dlouhodobé trendy,“ dodal pro server například šéf ODS Petr Fiala. „Již delší dobu máme intenzivní pocit, že průzkumy jsou mnohem víc určeny pro vytváření veřejného mínění než pro jeho monitoring,“ doplnil Kalousek.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Politici mají přitom pro své pochybnosti oprávněné důvody. Řada veřejně prezentovaných průzkumů není vůbec reprezentativní. Příkladem je volební model Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) zveřejněný v pondělí. Babišovo hnutí by v něm s 34 procenty suverénně porazilo všechny. Průzkum byl ale dělaný na 523 lidí, kteří mohou být jen těžko skutečným odrazem společností, v níž má volební právo více než 8 milionů lidí.
„Průzkumy beru vždy s rezervou – už proto, že se velké množství voličů rozhoduje během dvou měsíců a pak v řádu týdnů před volbami. Takže jsou nutně zkreslené,“ uvedl pro Echo24 předseda STAN Petr Gazdík, který jde do voleb v koalici s lidovci. Jejich předseda Pavel Bělobrádek dodává, že za vše hovoří průzkumy ze září 2013, kdy například CVVM přisoudil KDU-ČSL 4,5 %. Strana ale tehdy ve volbách dosáhla na 6,78 procent hlasů.
Sociální demokracie se k průzkumům pro Echo24 vůbec nechtěla vyjadřovat. Tiskový mluvčí ČSSD Mikuláš Klang uvedl, že je to v poslední době příliš probírané téma a že se k němu volební lídr strany Lubomír Zaorálek vyjadřoval několikrát.
Veřejné průzkumy vs. ty interní
Právě proto, že strany vnímají pochybnou úroveň některých veřejně publikovaných průzkumů, si platí průzkumy vlastní. Ty by měly vykazovat mnohem vyšší kvalitu, protože je spolu s průzkumy trhu pro byznys živí. Dávají si na nich tedy mnohem více záležet než na těch, co pravidelně zveřejňují přes média.
To, že mají strany vlastní zaplacené šetření veřejného mínění, nechtějí vždy přiznávat. Netají se tím například Babiš. „Naše čísla jsou podstatně nižší,“ uvedl Babiš. Jak se ale liší metodika průzkumů veřejných a těch, které si ANO zadává pro interní účely, přesně neví. Přiznává je také Gazdík. „Věřím průzkumům na větším vzorku a spíše zadaným pro vnitřní účely,“ sdělil.
Kalousek a Fiala naopak o interních průzkumech vůbec nehovoří. „Jediný průzkum, který je pro mě opravdu relevantní, jsou ale volby. A já věřím, že na podzim v nich ODS potvrdí vzrůstající trend podpory a bude díky hlasům voličů schopna zastavit a vyměnit současnou socialisticko-populistickou vládu ČSSD, ANO a KDU-ČSL a se silným mandátem prosazovat nás program,“ dodal Fiala.
Moc průzkumů
Předvolební průzkumy mají přitom moc utvářet politické dění. Notoricky známý je případ Jiřího Paroubka, kterému před volbami v roce 2010 průzkumy prorokovaly mezi 27 až 33 procenty. I když nakonec Paroubek volby vyhrál, celkový výsledek byl 22 procent a náskok před druhou ODS mizivý, jen dva procentní body. Paroubek okamžitě ohlásil svou rezignaci. ČSSD tenkrát vycházela z vlastních průzkumů, které si zaplatila u společnosti STEM, a o to větší byl Paroubkův šok.
Nemusíme ale chodit tak daleko do minulosti, koneckonců premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se rozhodl rezignovat na funkci předsedy sociální demokracie poté, co byly zveřejněny předvolební průzkumy společnosti TNS Kantar. Výzkum totiž ukázal, že vládní krize způsobená problémy Andreje Babiše (ANO) nejvíce ublížila sociální demokracii. TNS Kantar jí totiž prorokoval pouze 10 procent a celkové čtvrté místo za komunisty a ODS. Průzkumu se zúčastnilo 1200 lidí, volební model pak zahrnuje odpovědi 813 dotázaných, kteří zvažují účast ve volbách.
Volební lídři stran jsou si moci průzkumů vědomi. „Další problém ale je, že ony nejen mapují nálady voličů, ale zpětně je i spoluvytvářejí (mají šanci – nemají šanci uspět). Ale ze zkušenosti: pár týdnů před krajskými volbami přisuzovala jistá agentura středočeským STAN 2 procenta, dostali ve volbách 18 procent,“ dodal Gazdík.
Za kvalitně zpracovaný výzkum je možné považovat ten společnosti Median z úterý. Agentura pracovala s reprezentativním vzorkem 1 005 lidí ve věku nad 18 let a probíhal ve všech okresech republiky. Respondenti odpovídali na otevřenou otázku „Kterou stranu nebo hnutí byste nejspíše volili, pokud byste v současnosti šli k volbám do Poslanecké sněmovny?“. Jediným problematickým aspektem je období sběru, které je příliš dlouhé. Sběr probíhal od 20. května do 25. června. Výzkumníci ale i proto říkají, že se v něm nepromítla změna volebního lídra ČSSD.
Podle průzkumu Medianu by volit přišlo 58 procent respondentů. Hnutí ANO by získalo 27,5 procenta, druzí by skončili komunisté s 15,5 procenta v těsném náskoku před ČSSD, která by získala 14 procent. Do sněmovny by se dostaly také obě pravicové strany, ODS by měla 10 procent a TOP 09 7,5 procenta. Průzkum také poprvé zohledňuje existenci koalice Lidovců se Starosty, kteří by ale získali jen 9 procent a do sněmovny by se tak nedostali.
