Skvělá Jana Kirschner i nespoutaná naděje v hlase Charlese Bradleyho

Druhý den Colours of Ostrava se nesl především v rytmu elektronické hudby, kterou zde představil dánský producent a multiinstrumentalista Trentemøller nebo britský písničkář Jamie Woon. Nechyběly ale ani folkové či pouliční rytmy.

Ačkoliv ty největší bomby druhého festivalového dne přišly až ve večerních hodinách, industriální areál Dolních Vítkovic se plnil od brzkého poledne. Slunce pálilo, někteří návštěvníci čerpajíc energii polehávali v houpacích sítích, tancovali pro charitu nebo již začínali v kamenné vinárně další maraton nekonečné festivalové hry - kdo vypije víc. Dokud je k pódiím nepřilákal třeba zvuk legendární Vypsané fixy, která letos slaví dvacáté narozeniny. Parta v čele se zpěvákem Michalem Maredou alias Márdim vsadila na staré ověřené hity, ale zahrála i pár melodií z nejnovější desky Krásný smutný den. Zároveň jednu z písní věnovala svému kolegovi z branže Michalu Hrůzovi, který se právě zotavuje v nemocnici po závažném zranění.

Nespoutaná naděje v hlase Charlese Bradleyho

Opravdová show na ArcelorMittal Stage ale přišla až hodinu po Fixe. Právě tam vystoupila opravdová legenda, v USA přezdívaná Screaming Eagle of Soul, pětašedesátiletý Charles Bradley and His Extraordinaires. Stačilo několik prvních tónů a bez problému okouzlil všechny přítomné návštěvníky. Jeho neuvěřitelně procítěný hlas, za kterým se skrývá osud sirotka, který vyrůstal s babičkou, stále věříc v lepší zítřky. A je to právě naděje, která v Bradleym žije dodnes a kterou tak neúprosně okouzluje všechny přítomné posluchače. Když pak při poslední písničce překročil zátarasu a vstoupil do davu mezi fanoušky, které s láskou objímal, málokteré oko zůstalo suché.

Nešťastná fanynka

Láskou ovšem neoplýval jen Charles Bradley. Své si zkusil i Jamie Woon. Své city k mladému zpěvákovi nedokázala ustát jedna z fanynek a v sále bývalého plynojemu Gong, kde mezi posluchačem a interpretem není téměř žádná bariéra, skočila na pódium. Pohotová ochranka ji ovšem okamžitě odvedla a dívka si tak svůj sen dotknout se hvězdy nesplnila. Woon přitom ani nemrkl a bez problému hrál dál.

Po dávce pomalých balad, především z alba Moruša Biela, přišla vlna slovenského temperamentu, kterým Kirschnerová i její spoluhráči srší a během pár sekund se jim povedlo dostat ze židlí téměř celý sál.

Svého zapáleného fanouška měla v Gongu i Jana Kirschner, pouze o pár hodin dříve. Slovenská zpěvačka, která před pár dny oznámila, že je podruhé v očekávání, odehrála skvělý koncert. V tom se až s nebeskou lehkostí mísily tradiční slovenské rytmy s geniálními vokály uskupení Skety a nezapomenutelným akordeonem Mária Biháriho. Po dávce pomalých balad, především z alba Moruša Biela, přišla vlna slovenského temperamentu, kterým Kirschnerová i její spoluhráči srší a během pár sekund se jim povedlo dostat ze židlí téměř celý sál. Mezitím na hlavní stage dohrávala svůj druhý český koncert Francouzka ZAZ, která Ostravu okouzlila již v předchozích letech. Mnozí tak byli na vážkách, na kterou z interpretek zavítat. Stylem i temperamentem jsou si totiž tyto osobité zpěvačky velmi blízké. Kdo však chtěl, mohl stihnout obojí.

A tak skončila první polovina ostravského hudebního svátku. Teď přichází ta druhá, která je podle mnohých jedna z vůbec nejnabitějších částí festivalu. Je se na co těšit.