Premiér koaličním partnerům nevyhoví, Bezpečnostní radu teď nesvolá
Spor ve vládě
AKTUALIZUJEME
Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítá snahy zatahovat Bezpečnostní radu státu do živého policejního vyšetřování. Rada tu podle něj není od toho, aby jakkoliv nahrazovala policejní šetření, k tomu slouží zákonné postupy. Bezpečnostní radu podle něho nelze účelově svolávat, sejde se proto až v řádném červencovém termínu. Konání Bezpečnostní rady státu kvůli reorganizaci policie důrazně požadují lidovci a hnutí ANO, jehož předseda Andrej Babiš k jejímu svolání v úterý Sobotku vyzval dopisem.
Předseda vlády předtím odložil radu z 22. června na 20. července. Účast na ní v červencovém termínu nevyloučil prezident Miloš Zeman, k reorganizaci policie se chce vyjádřit tento čtvrtek.
Zneužívání policie v politickém boji je podle Sobotky nepřípustné. „ČSSD zásadně odmítá válku o politické uchvácení policie či zastavení změn, které mají vést k její efektivnější práci a lepším výsledkům,“ uvedl premiér. Očekává, že o aktuálním vývoji reorganizace policie bude vládu do konce června písemně informovat ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD).
Sobotka zdůraznil, že reorganizace policejních složek a útvarů je plně v kompetenci Chovance a policejního prezidenta Tomáše Tuhého. „Nelze připustit, aby do nich bylo jakkoli zasahováno či se v této věci vedla politická kampaň. Takové jednání je nebezpečné a zásadně nabourává nezávislost policie v naší zemi,“ uvedl.
Právě Tuhý v úterý podal Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) trestní oznámení kvůli pondělnímu prohlášení šéfa ostravské expozitury Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Jiřího Komárka. Tuhý je podle něho podezřelý z úniku informací. Komárek a odcházející šéf ÚOOZ Robert Šlachta by svá podezření kolem změn v policii měli ve čtvrtek sdělit sněmovnímu bezpečnostnímu výboru, který svolal jeho místopředseda Bronislav Schwarz (ANO).
Reorganizace policie počítá se sloučením protimafiánské a protikorupční policie. Lidé z okolí Šlachty naznačují, že změny se připravují především proto, aby byl ÚOOZ rozprášen. Žádali svolání bezpečnostního výboru, aby mohli informovat o údajném propojení policie s lidmi z kriminálního prostředí.
Sobotka ale podotýká, že zákon nepřipouští, aby trestní věci projednával výbor pro bezpečnost nebo Bezpečnostní rada státu. Hnutí ANO se podle něj chová podobně jako ODS v roce 2006 a celá situace prý nápadně připomíná dění okolo takzvané Kubiceho zprávy. „Tlak směřuje dokonce od stejného policejního útvaru, který se angažoval v politickém boji již před deseti lety, kdy došlo k účelovému úniku směsi dezinformací, jež zásadně narušily průběh tehdejších voleb a soutěž politických stran,“ dodal Sobotka.
Před deseti lety tehdejší šéf ÚOOZ Jan Kubice předložil poslancům zprávu, která upozorňovala na sílící vliv organizovaného zločinu v Česku. Jelikož část utajovaného dokumentu unikla do médií a bylo těsně před volbami, vzbudila zpráva vlnu nevole především v řadách tehdy vládní ČSSD.
Kubiceho, který se později stal ministrem vnitra, žalovala jak sociální demokracie, tak i její bývalý předseda Jiří Paroubek. Strana nakonec žalobu stáhla, Paroubkovo dovolání Nejvyšší soud v dubnu 2011 odmítl a potvrdil, že Kubice se mu za zprávu nemusí omlouvat. Národní bezpečnostní úřad později pokutoval někdejší poslance ODS Ivana Langera a KDU-ČSL Pavla Severu za to, že nechali tajný dokument bez dozoru, a ten pak unikl do médií.
Plný text tiskové zprávy předsedy vlády a ČSSD Bohuslava Sobotky k požadavku koaličních partnerů na svolání Bezpečnostní rady státu kvůli sporům o policejní reorganizaci:
Bezpečnostní rada státu nesmí být zneužívána pro politický boj
Zásadně odmítám pokračování politizace policie a snahy hnutí ANO zatahovat Bezpečnostní radu státu do živého policejního vyšetřování. BRS tu není od toho, aby jakkoli nahrazovala policejní šetření. K tomu slouží přesně dané zákonné postupy. Zákon nepřipouští jinou možnost, než aby podezření ze spáchání trestného činu předepsaným způsobem prověřily orgány činné v trestním řízení. Ty také jako jediné mohou zkoumat a vyhodnocovat informace a důkazy, a nakonec ve věci relevantním způsobem rozhodnout. Zákon nepřipouští, aby byly trestní věci projednávány na jakémkoli jiném fóru, ať už by to byl výbor pro bezpečnost nebo Bezpečnostní rada státu. Taková pravomoc jim jednoduše nepřísluší. Nelze proto k této věci zneužívat či účelově svolávat Bezpečnostní radu státu.
Ta se proto k svému jednání sejde tak, jak bylo plánováno, tedy v řádném termínu v červenci.
Hnutí ANO se chová podobně jako ODS v roce 2006, celá situace nápadně připomíná dění okolo tzv. Kubiceho zprávy. Tlak směřuje dokonce od stejného policejního útvaru, který se angažoval v politickém boji již před deseti lety, kdy došlo k účelovému úniku směsi dezinformací, jež zásadně narušily průběh tehdejších voleb a soutěž politických stran.
Nesmíme dopustit, aby se podobná snaha zneužívat policii v politickém souboji opakovala. Úkolem koalice i všech demokratických politických stran musí být zajištění toho, že budou respektovány a dodržovány zákonné postupy a nedocházelo k jejich účelovému narušování a nedodržování s cílem posílení politické moci.
ČSSD zásadně odmítá válku o politické uchvácení policie či zastavení změn, které mají vést k její efektivnější práci a lepším výsledkům. Platí, že reorganizace policejních složek a útvarů je plně v kompetenci ministra vnitra a policejního prezidenta, a nelze připustit, aby do nich bylo jakkoli politicky zasahováno či se v této věci vedla politická kampaň. Takové jednání je nebezpečné a zásadně nabourává nezávislost policie v naší zemi.
Ve věci aktuálního stavu reorganizace policejních složek očekávám, že ministr vnitra bude písemně informovat vládu o jejím průběhu ještě do konce června.
Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR
