O Nečasovi bez Nečase. ODS si u Ústavního soudu pomáhá Rathem

Je to ústavní stížnost související s obviněním bývalého premiéra Petra Nečase (ODS) v kauze trafik pro exposlance ODS. Takový punc okamžitě získal návrh 27 pravicových zákonodárců, který ve středu dorazil k Ústavnímu soudu. Nečasovo jméno není ale ve stížnosti, kterou zaštítil exministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), uvedené ani jednou. Naopak jsou tu vypíchnuté případy někdejšího lidoveckého vicepremiéra Jiřího Čunka a bývalého hejtmana ČSSD Davida Ratha.

Občanští demokraté svůj cíl oznámili jasně. Zrušit část vyhlášky exministryně spravedlnosti Marie Benešové (ČSSD), která podle ODS „prolomila ústavní právo všech občanů na svého zákonného soudce“.

Vyhláška umožňuje, aby si vrchní státní zastupitelství podrželo pod sebou všechny součásti určitých kauz, i když byly vyloučeny ze společného řízení. Jednotlivým částem by se jinak musela věnovat místně příslušná státní zastupitelství. Podmínkou je jen posvěcení nejvyššího státního zástupce.

Benda připouští, že dal Nečasovi o ústavní stížnosti předem echo. „Je to naše iniciativa, ale rozhodně jsem mu sděloval, že takovou iniciativu podnikneme,“ uvedl pro ECHO24.cz. ODS ale unisono tvrdí, že jí rozhodně nejde jenom o osud svého bývalého šéfa.

„Vrchní státní zastupitelství začne šetřit korupci, ale přijde přitom na dopravní nehodu. Není důvod, aby dopravní nehodu šetřilo vrchní státní zastupitelství,“ míní poslanec Marek Benda z ODS. „Chceme, aby Ústavní soud zaujal stanovisko k tomu, že touto vyhláškou je obcházena zásada zákonného soudce, na kterého má každý občan ústavní právo podle svého místa bydliště, a to tím, že kroky v přípravném řízení může činit státní zastupitelství na druhém konci republiky,“ dodává.

Představitelé bývalé nejsilnější vládní strany nezastírají, že je vybudil případ bývalého premiéra Nečase, jeho nynější manželky Jany a tří bývalých poslanců ODS. Byli to právě Jana Nagyová, Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr, kdo loni v červnu skončili kvůli údajnému uplácení za složení poslaneckého mandátu ve vazebních věznicích v Olomouci a Ostravě. I když měli bydliště v Praze a Středočeském kraji.

Benda připouští, že dal Nečasovi o ústavní stížnosti předem echo. „Je to naše iniciativa, ale rozhodně jsem mu sděloval, že takovou iniciativu podnikneme,“ uvedl pro ECHO24.cz. ODS ale unisono tvrdí, že jí rozhodně nejde jenom o osud svého bývalého šéfa. „Toto je ústavní krok 27 poslanců ODS a TOP 09. Souvisí s Petrem Nečasem, ale jen inspiračně, vzdáleně,“ uvádí Benda. Připouští, že občanským demokratům vadí, jak si pod sebe vše soustředí olomoucký vrchní žalobce Ivo Ištvan.

„Ve stížnosti není ani jednou jméno Petra Nečase zmíněno. Naopak se stížnost odvolává na příklady čtyř konkrétních řízení, na která tato neústavní a účelová vyhláška dopadá,“ připojuje se Blažek.

Věnujte se nám přednostně, zkouší to ODS na Ústavní soud

Jde o kauzu bývalého vicepremiéra a nynějšího lidoveckého senátora Jiřího Čunka. Dále o případ bývalého hejtmana ČSSD Davida Ratha. Pak také o trestní stíhání soudce Městského soudu v Brně Jiřího Peška. A nakonec o kauzu bývalého náměstka ministra spravedlnosti Františka Steinera a generálního ředitele Vězeňské služby Luďka Kuly. Právě s odkazem na uvedenou čtveřici případů se pravicoví poslanci snaží domoci toho, aby se Ústavní soud věnoval jejich návrhu přednostně.

Čunkův případ se stěhoval v přípravném řízení ze Vsetína do Přerova. „Přerovské státní zastupitelství však nezákonně pokračovalo v dozoru i po zahájení trestního stíhání,“ uvádí text stížnosti, podle které věc napravilo až Nejvyšší státní zastupitelství.

Rathova kauza začínala zase na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem, i když stíhaná trestná činnost probíhala v Praze a středních Čechách. Věc tak mělo podle stížnosti rovnou dostat Krajské státní zastupitelství v Praze, místo toho exhejtman nastoupil i do vazby nejdřív v Litoměřicích, připomíná stížnost.