O čem sní Babiš: čísla o dotacích na chov dobytka si vymyslel
Rozbor Babišovy knihy: 2. díl
Fakta a čísla, která Andrej Babiš předkládá jako ověřená, jsou často jen polopravdy. V knize O čem sním, když náhodou spím totiž uvádí informace, z nichž u většiny chybí zdroj a často není uveden ani žádný důkaz o pravdivosti jeho tvrzení. Nesmyslná jsou podle odborníků třeba čísla o dotacích na chov dobytka. Babiš zároveň také tvrdí, že dotace způsobily Česku v Evropě ostudu. Je to však právě jeho bývalá společnost Agrofert, kolem které je ve spojení s dotacemi nejvíce pochybností.
„Anebo dotace na chov dobytka. U nás ji dostanete, když chováte více než 30 krav na hektar. V Rakousku musíte mít aspoň 80 krav,“ píše v knize na straně 215 Babiš.
V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.
Podle odborníků to však není pravda a zdá se tak, že Andrej Babiš se v oblasti, kterou sám nazývá „srdeční záležitostí“, vlastně vůbec nevyzná. „To, že dostanete dotace jen tehdy, když chováte více než 30 krav, je hloupost a úplný nonsens. Jsou to výmysly a je to úplně obráceně, než říká,“ pozastavuje se nad Babišovým tvrzením o dotacích předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Josef Stehlík.
Je to lež a demagogie
Dotace na dobytek lze v České republice podle něj čerpat dvojího druhu. První jsou peníze na chovnou mléčnou či masnou krávu. „Tam ale není žádná podmínka, kolik jich chováte na jednom hektaru. Jediná podmínka je, že musíte mít minimálně tři kusy dobytka,“ vysvětlil Stehlík.
Druhá forma jsou tzv. agroenviromentální dotace, o kterých zřejmě Babiš v knize mluví. Ty spočívají v tom, že převážně trvalé travní porosty se ošetřují buď jako louky sekáním nebo pastvy pasením, a na to ošetřování dostanete na každý hektar nějaké peníze. A tady je podmínka, že tu dotaci dostane tehdy, pokud chováte 0,3 krávy na hektar. To je minimálně 30 krav na 100 hektarů.
Babiš dále vyvozuje, že ti zemědělci, kteří nic pořádně nepěstují ani nechovají, i tak mohou dotace čerpat. Ani tato Babišova tvrzení však nejsou podle Stehlíka pravdivá. „To je demagogie a lež. Nic takového není. Zemědělec nemůže na půdě vůbec nic nedělat. Nemusí sice prodat nic z toho, co vypěstuje, ale musí ten hektar obdělat. Pokud ho obdělá, o jistý druh dotace si zažádat může. Jsou to tzv. přímé platby,“ řekl pro Echo24 Stehlík.
Soubor polopravd
Veškeré informace o podmínkách čerpání evropských dotací jsou navíc veřejně dostupné na webových stránkách ministerstva zemědělství v sekci Dotační pravidla pro rok 2017 nebo Program rozvoje venkova ČR na období 2014 až 2020.
Zcela vymyšlené jsou podle Asociace soukromého zemědělství ČR i tvrzení o tom, že v Rakousku je třeba mít 80 krav na hektar. Žádná taková hranice tam není. Naopak tam existuje horní hranice, která stanovuje, že můžete mít maximálně 1 krávu na hektar, pokud to překročíte, tak dotaci nedostanete vůbec.
Knihu zatím pořádně zřejmě nečetli ani sami politici. Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) pro Echo24 jen krátce řekl, že prolétl některé kapitoly a že nechápe, kdo Babišovi jednotlivá čísla počítal. Bývalý ministr financí v knize zároveň podle něj vůbec neuvádí, kde chce na své nápady sehnat peníze. „Vypadá to, že kniha je souborem polopravd a manipulací. Kdo mu ta čísla spočítal? A kde na to na všechno chce vzít? To by mě opravdu zajímalo,“ řekl pro Echo24 Bartošek.
Nejvíce dotací pro Agrofert
Na jiném místě knihy zase Babiš směle prohlašuje, že „nic nezpůsobilo Česku v dotační politice takovou ostudu jako porcování bruselských dotací v režii krajů“. Takové tvrzení se zdá až jako výsměch, jelikož je to právě Andrej Babiš a jeho firmy, které na konci roku 2016 nechal převést do svěřenského fondu, které čerpají největší díl evropských dotací.
Skandál nebývalých rozměrů v souvislosti s rozdělováním zemědělských dotací pro Česko znamenalo například pochybné rozdělování dotací právě pro pro holding Agrofert. Evropská komise totiž odhalila riziko manipulací s částkou 1,5 miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 Agrofert inkasoval. Členem představenstva holdingu byl tehdy Jaroslav Faltýnek (místopředseda hnutí ANO), který na rozdělování dotací dohlížel jako člen dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). Tím se podle Komise dopustil střetu zájmů.
Agrofert je zároveň již několik let největším příjemcem evropských dotací.
1. Agrofert 788 milionů
2. Spojené farmy 274 milionů
3. Agro Měřín 209 milionů
4. Úsovsko 194 milionů
5. Eurofarms 163 milionů
(Zdroj: Dotyk/SZIF, za rok 2015, v Kč bez poskytnuté národní podpory)
Čtěte více: Brusel pokutuje Faltýnkův střet zájmů. Zaplatí to Češi
V souvislosti s netransparentním čerpáním dotací v kauze Čapí hnízdo, na které vyčerpal 50 milionovou dotaci, je vyšetřován i sám Andrej Babiš. Čapí hnízdo patřilo na přelomu let 2007 a 2008 Agrofertu. Poté však změnilo vlastníky a jeho majitelé nešli dohledat. Právě v této době si farma zažádala o 50 milionovou dotaci pro malé a střední podniky, na kterou by jako součást koncernu, nedosáhla. Po několika letech se vrátila zpět do holdingu.