Romové se musí aktivněji zapojit do společnosti, říká Dienstbier

Přes osmdesát procent Čechů považuje Romy za nesympatické, vyčítají jim lenost či neochotu studovat. Lépe na tom nejsou ani na Slovensku. Nový mezinárodní výzkum však ukazuje, že se jejich život v Česku zlepšuje, více pracují a přibývá i vysokoškolsky vzdělaných Romů. Pokroky jsou však malé a polovina Romů stále patří mezi sociálně vyloučenou skupinu obyvatel. Z tohoto stavu vede cesta hlavně přes aktivnější zapojení Romů do společnosti, myslí si ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

Mezinárodní výzkum porovnávající léta 2005 a 2015 například zjistil, že dvě třetiny českých Romů žijí na hranici chudoby a mají o 40 procent nižší plat než ostatní. Dvě třetiny českých Romů má také zkušenost s diskriminací, u slovenských je to 40 procent. Počet dlouhodobě nezaměstnaných Romů klesl za deset let o polovinu a počet romských školáku lehce stoupl. Podle vládní zprávy o stavu romské menšiny žije v České republice přes 242 tisíc Romů. Polovina z nich je integrovaná do společnosti, druhou polovinu však tvoří podle vládní zprávy lidé sociálně vyloučení nebo jsou sociálním vyloučením ohroženi.

„V ovzduší celkové radikalizace české společnosti je diskriminace Romů stále aktuální a týká se především diskriminace na trhu s bydlením, prací i ve vzdělávání,“ řekla Jitka Votavová z organizace ROMEA serveru ECHO24.cz. Na zlepšení situace však musí pracovat i sami Romové, upozorňuje ministr pro lidská práva. „Integrace Romů je dvoustranný proces, do něhož se zapojuje jak menšina, tak i většinová společnost,“ řekl Jiří Dienstbier pro server ECHO24.cz. „Výsledkem integrace není pouze vymanění se ze sociálního vyloučení, ale zejména účast na chodu společnosti,“ dodává ministr.

Přestože se životní podmínky českých Romů v posledních letech zlepšily, ombudsmanka Anna Šabatová varuje před přílišným optimismem. „Situace je opravdu komplikovaná. Romové v každodenním životě čelí diskriminaci při hledání bydlení nebo zaměstnání, hledání lékaře, při nakupování,“ řekla Šabatová serveru ECHO24.cz. „Jsem přesvědčena, že přes všechny fámy o tom, jak skvěle se Romové mají, by s nimi nikdo neměnil,“ polemizuje o výsledcích výzkumu.

Čtěte také: Češi mají rádi hlavně sebe. Vadí jim Romové a Arabové

Podle desetiletého výzkumu klesl v Česku počet dlouhodobě nezaměstnaných romských mužů z 24 procent na 12 procent, u žen jsou výsledky podobné. Dienstbier i Šabatová říkají, že to odráží přirozený celonárodní pokles nezaměstnanosti. „I přes zlepšující se trendy jsou Romové stále jednou z nejvíce ohrožených skupin na trhu práce,“ říká Jiří Dienstbier. Odmítáni jsou podle výzkumu na úřadech práce jsou především romské ženy a 39 procent mladých Romů, kteří nemají žádné pracovní zkušenosti. Problémem je i generace mladých Romů, která své rodiče nikdy neviděla pravidelně chodit do práce. Cesta vede podle Šabatové především skrze vzdělání.

V českém školství však stále panuje vysoká segregace jak u běžných, tak i u zvláštních škol. „Rozšířená segregace romských dětí je příklad systematického předsudečného jednání. Školy jim dávají poznat, co je diskriminace, už ve velmi raném věku,“ řekl Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International. Jen 60 procent českých Romů studuje spolu s českými dětmi.

„Vzdělání je pro Romy hodnotné“

„Každý rok vidíme zvyšující se zájem Romů o vzdělávání a to, že vzdělání pro Romy nepředstavuje hodnotu, je naprostý mýtus. Tomu odpovídá i každoroční velký zájem mladých i dospělých Romů, kteří se hlásí o stipendium Romského vzdělávacího fondu pro vysokoškoláky,“ upozorňuje Jitka Votavová z organizace ROMEA na fakt, že navzdory obecným představám mají mnozí Romové zájem se vzdělávat. Organizace rozjela obdobný program i pro středoškoláky.

Souhlasí s ní i ombudsmanka Šabatová: „Těší mě, že Romové sami mají o vzdělání zájem a uvědomují si jeho význam. Posílají děti do školek a zapisují je do nesegregovaných základních škol.“ Jiří Dienstbier chce zase podpořit vzdělání romských dětí už v předškolním věku: „Připravili jsme novelu školského zákona, jež zavádí povinný posledního ročník mateřské školy pro všechny žáky. Tím chceme zabezpečit úspěšný nástup všech dětí do základního vzdělávání.“

Čtěte také: Kněz dostal podmínku za zneužívání romských dětí