Policie informuje jen desetinu bezdůvodně odposluchávaných

Nasadili na vás policie, žalobci nebo soudy bezdůvodně odposlech? Musí vám to sdělit. Jalové odposlechy nařízené policií se v loňském roce týkaly 551 případů, informováno ale bylo pouze 56 osob. Zbytek spadl pod nejrůznější výjimky. Vyplývá to z čísel, která sněmovní komisi pro kontrolu použití odposlechů poskytlo ministerstvo vnitra. Deník ECHO24.cz je má exkluzivně k dispozici.

Sněmovní komise požádala o data za rok 2013 resorty vnitra a spravedlnosti začátkem dubna. Šéf komise Daniel Korte (TOP 09) měl totiž podezření, zda trestní orgány svou povinnost informovat neobcházejí. Dal proto ministerstvům čas do konce června, aby mu údaje poskytla. Zatímco spravedlnost čísla nedodala, policie je pro vnitro ze spisů vytáhla.

Povinnost informovat po pravomocném skončení řízení osoby o nařízeném odposlechu stanovuje trestní řád. V podstatě jde o odposlechy, které se ukázaly jako bezdůvodné. Odposlouchávaný se poté může obrátit s žalobou na soud. Tato povinnost se loni – jen ze strany policie – týkala 551 případů. Nejvíce z nich, konkrétně 240, zaznamenal Útvar pro odhalování organizovaného zločinu.

Korte: „Příslušné orgány si tak mohou ulehčovat život. Zařadí odposlouchávané pod toto odůvodnění a nic jim nesdělí.“

O nařízeném odposlechu ale nakonec bylo informováno pouze 56 osob. V trestním řádu totiž existují výjimky, povinnost informovat o odposlechu se tak nevztahuje například na případy, kdy se na spáchání trestného činu podílelo více osob a nejméně u jedné z nich ještě nebylo trestní řízení pravomocně skončeno.

Výjimky se ale týkají i případů, kdy by poskytnutím informace o odposlechu mohlo dojít k ohrožení bezpečnosti státu, života, zdraví, práv a svobod. To se ale nelíbí Kortemu, podle kterého se do této formulace dá zařadit cokoliv.

„Příslušné orgány si tak mohou ulehčovat život. Zařadí odposlouchávané pod toto odůvodnění a nic jim nesdělí,“ říká Korte. Podle čísel vnitra do této kategorie spadá téměř 40 případů. „A to rozhodně není málo,“ dodává šéf komise.

'Spravedlnost nedodá ani čísla za letošek'

Korte vnitro přesto chválí, protože komisi podalo požadované údaje ve stanoveném termínu. Zcela opačně se zachovalo ministerstvo spravedlnosti, které do sněmovny žádná čísla neposlalo. Soudci a státní zástupci totiž rozhodují o výrazně větším množství odposlechů než policisté. A ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO) tak poslancům oponovala, že justice nemůže požadované údaje stihnout získat. Protože se totiž žádné statistiky dosud nevedly, musely by se prý ručně projít tisíce spisů. Nová evidence má být hotová do konce tohoto roku.

„Takže ani čísla za letošek nebudou. Až za rok 2015. Ministryně Válková pohrdá Poslaneckou sněmovnou, bohužel. Musíme se ale smířit s tím, že požadovaná čísla nezískáme,“ uzavírá Korte.

Komise pro kontrolu použití odposlechů zároveň v těchto dnech očekává zprávu o tom, kolik odposlechů bylo loni celkem nařízeno. Ročně se u nás uskuteční asi 9 tisíc odposlechů, komise za loňský rok očekává dokonce zvýšení. Možná až na deset tisíc.

Čtěte také: Odposlouchával Klausovi lidi. Expolicista dostal podmínku