Vzkaz do Řecka: Dluhy neodpustíme, ale prodloužíme splátky

Evropa dnes projevila ochotu dát Řecku víc času na splácení jeho dluhů poté, co ve volbách do parlamentu zvítězila radikální levicová strana Syriza. Jen málo ale naznačuje, že přistoupí na požadavky nové řecké vlády na odpuštění dluhu, napsala agentura Reuters. To už dříve zdůrazňoval i britský premiér Cameron, německá kancléřka Merkelová nebo vysoce postavený činitel ECB Benoit Coeuré.  

Podle evropských lídrů by odpuštění dluhů vyslalo špatný signál jiným členům eurozóny. Britský premiér varoval, že vítězství Syrizy zvýší ekonomickou nejistotu v celé Evropě. Totéž si myslí Merkelová, která ústy svého mluvčího Steffena Seiberta sdělila, že Řecko musí pokračovat v reformách a dodržet své sliby. Atény by se bez záchranného programu nemohly zapojit do čerstvě oznámeného plánu ECB na nákup státních dluhopisů a měly by problémy s tím zajistit si financování na trzích. Pokud totiž Řecko odmítne splácet dluh eurozóně, nepůjčí mu zřejmě ani soukromí investoři, míní podle Reuters činitelé. 

Čtěte více: Syriza dělí Evropu. Cameron varuje, Hollande gratuluje

„Dluhy neodpustíme, jsme ale připraveni jednat o prodloužení záchranného programu nebo termínů splatnosti,“ prohlásil podle Reuters finský premiér Alexander Stubb. To ale podle něj nebude nic měnit na faktu, že Atény musí pokračovat v hospodářských reformách. 

Podle francouzského člena Rady guvernérů ECB Coeurého není z právních důvodů možné, aby se ECB coby jeden z mezinárodních věřitelů Atén zapojila do jakéhokoli snižovaní řeckého dluhu. Je ale prý možné provést změny ve lhůtách splatnosti. Tsipras "musí platit, taková jsou evropská pravidla hry," řekl Coeuré rozhlasu Europe 1. „V Evropě není místo pro jednostranný čin. Nejsou vyloučeny rozhovory, například o novém časovém rozvržení dluhu,“ uvedl také Coeuré.

Podobně šéfka Mezinárodního měnového fondu, dalšího ze tří mezinárodních věřitelů Řecka uvedla, že země musí dodržovat pravidla eurozóny a nemůže očekávat žádné zvláštní zacházení u svého dluhu. „Nemůžeme vytvářet zvláštní kategorie pro takovou nebo onakou zemi,“ řekla deníku Le Monde Christine Lagardeová. Atény podle ní ještě musí provést klíčové reformy, které se týkají mimo jiné vybírání daní či práce justice.

Čtěte více: Dopad řeckých voleb: euro k dolaru kleslo na 11leté minimum

Dánský ministr financí Jeroen Dijsselbloem před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem prohlásil, že členství v eurozóně znamená dodržování dohodnutých závazků jejími členy. Eurokomisař pro digitální ekonomiku, Němec Günther Oettinger uvedl, že restrukturalizace řeckého dluhu by vyslala špatný signál jiným státům v eurozóně, jako jsou Portugalsko, Irsko, Kypr nebo Španělsko. Ty v minulosti také požádaly o mezinárodní pomoc.

Řecko v posledních pěti letech pomáhala držet nad vodou trojice mezinárodních věřitelů, mezi něž patří kromě ECB a MMF ještě Evropská komise. Atény se s nimi dohodly na dvou záchranných programech v celkové výši 240 miliard eur. Výměnou ale musely zavést masivní výdajové škrty, snížit důchody a mzdy a zvyšovat daně. To prohloubilo hospodářskou recesi a zhoršilo životní úroveň obyvatelstva. Tsipras v pátek vyjádřil přesvědčení, že bude schopen dosáhnout vzájemně přijatelné a prospěšné dohody s mezinárodními věřiteli. 

Čtěte více: Radikální Syriza vítězí. Řecko se prý vymaňuje z ponížení

Komentář Lenky Zlámalové: Krize eura přivádí k moci radikální marxisty