Erdogan děkuje národu. Turci těsně odhlasovali větší moc pro prezidenta

V tureckém referendu zvítězili zastánci změn ústavy, které posílí pravomoce hlavy státu. Po sečtení všech hlasů získali příznivci změn 51,3 procenta. V zahraničí mají zastánci ústavní reformy výraznější převahu, získali téměř šedesát procent. Část opozice zveřejněná čísla zpochybňuje. Volební účast činila 84 procent.

Výsledek referenda ještě před sečtením všech hlasů přivítal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, i jedna z opozičních stran, nacionalistická Strana národní akce (MHP). Naopak jiná část opozice Lidová republikánská strana (CHP) už oznámila, že bude žádat přepočítání hlasů. Stěžovala si mimo jiné na to, že národní volební komise uznala za platné i neorazítkované lístky.

Také prokurdská Lidová demokratická strany (HDP) výsledky zpochybnila. Mimo jiné uvedla, že stín na legitimitu voleb padá i s tím, že její předseda je ve vězení a že se referendum konalo v době platnosti výjimečného stavu.

Odpůrci změn zvítězili ve třech největších tureckých městech – Istanbulu, Ankaře a Izmiru. Volební účast činila asi 84 procent.

V zahraničí vyhráli zastánci změn ústavy výrazněji

Dnes mohlo v Turecku hlasovat 55,3 milionu voličů, již dříve mohly odevzdat svůj hlas téměř tři miliony Turků žijících v zahraničí. V zahraničí zvítězili mezi Turky zastánci změn ústavy s větším náskokem než doma, když se pro posílení prezidentských pravomocí vyslovilo asi 59 procent hlasujících příslušníků diaspory.

Například v Německu změny ústavy podle agentury Anadolu podpořilo na 63 procent tureckých voličů, kteří šli hlasovat. Volební účast mezi Turky v Německu činila asi 50 procent. V Rakousku pro posílení pravomocí tureckého prezidenta hlasovala dokonce téměř 73 procent tamních Turků, což ovšem představuje necelých 18.000 lidí.

Ve Švýcarsku naopak hlasovali místní Turci více proti změnám ústavy, když je odmítlo téměř 59 procent zúčastněných voličů.

K výsledkům referenda se vyjádřil i německý ministr zahraničí Sigmar Gabriel, který vyzval k zachování klidu a rozvahy. „Je dobře, že skončila volební kampaň, v níž se tak tvrdě bojovalo, a to i zde, v Německu,“ řekl mimo jiné Gabriel.

Sčítání výsledků už ale kritizovala opozice. Podle místopředsedy Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan umožnila národní volební komise podvody tím, že povolila započítávat jako platné i hlasy bez oficiálního razítka. Komise se hájí tím, že volební komisaři na správnost a platnost hlasovacích lístků a obálek dohlížejí ve volebních místnostech. V minulých volbách hlasy bez razítka za platné považovány nebyly.

Historické referendum: Bude Erdogan vládnout do roku 2029?

Referendum je považováno za historické. Posílení prezidentských pravomocí může mít zásadní vliv nejen na domácí dění, ale i na vztahy Ankary se Západem, zejména s Evropskou unií.

Současný prezident Recep Tayyip Erdogan by se po změnách ústavy mohl udržet ve funkci do roku 2029. Navržená ústava dává hlavě státu mimo jiné právo vydávat dekrety, jmenovat členy vlády, vybírat část soudců nebo rozpustit parlament.

Erdogan v kampani sliboval, že změna Turecku zajistí lepší bezpečnost a stabilitu. Nový systém se má podobat politickému uspořádání ve Francii nebo v USA. Podle odpůrců ale reforma soustředí příliš mnoho pravomocí do rukou prezidenta a omezí kontrolní mechanismy.

Čtěte také: Erdogan hrozí Evropě: Ponižujete Turky, zaplatíte za to

Turecký soud zprostil desítku novinářů obvinění z plánování puče

Podle změn bude moci prezident zůstat členem své strany, což by znamenalo, že by se Erdogan mohl v vrátit do proislámské Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP), kterou spoluzakládal. Erdogan je prezidentem od roku 2014, do té doby byl od roku 2003 předsedou vlády.

Návrh změn také předpokládá, že se příští parlamentní a prezidentské volby budou konat v roce 2019. Prezidentský mandát bude pětiletý a ucházet se o něj bude možné maximálně dvakrát.

První člověk v Besiktasi v Istanbulu odvolil krátce po osmé. #Turecko # referendum pic.twitter.com/nOMna3i3F9

— Anna Barochová (@ABarochova) 16. dubna 2017

Hlasování předcházela bouřlivá kampaň, která Turky rozdělila na dva tábory a vyvolala také napětí ve vztazích s některými státy Evropské unie. Nizozemsko a Německo nesouhlasily s pořádáním předreferendových shromáždění za účasti tureckých politiků na svém území a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan je obvinil z nacistických praktik.

„Náš prezident je pro nás boží dar“

V Istanbulu se před volebními místy od nedělního rána tvořily fronty. „Jsme zde, abychom řekli Ne v zájmu naší země, dětí a vnuků. Přišel jsem včera (v sobotu) večer, abych mohl hlasovat mezi prvními,“ řekl novinářům penzionovaný daňový úředník Murtaza Ali Turgut před místností v Istanbulu.

Jiný občan tohoto nejlidnatějšího tureckého města prohlásil, že hlasuje pro změnu, protože chce plně podpořit Erdogana. „Náš prezident je pro nás boží dar. Vždy ho podpoříme, vládne tak dobře,“ řekl podle agentury AP Mualla Şengül.

Bývalý voják Hencer Şenkom po odevzdání hlasu řekl, že odevzdal lístek s Ne. „Jsem proti této vládě, protože vím, jak pohlíží na svět. Reformy tu byly v letech 2002 a 2004 a řeklo se nám, že se Turecko připojí k Evropské unii, že skoncuje s terorismem, ale nic z toho se nestalo,“ citovala ho agentura AFP.

Také lodní kapitán Hamit Yaz řekl, že změnu nepodpořil. „Nechci, aby celou tuto zem, její legislativu, vládu a soudy řídil jediný muž. To Turecko neposílí ani situaci nezlepší, jak oni říkají. Oslabí to naši demokracii,“ řekl Yaz agentuře Reuters.

Reformu kritizuje zejména opoziční levicová Lidová republikánská strana (CHP) a prokurdská Lidová demokratická strana (HDP). Změny označují za upevňování autoritářského režimu.