Jak vypadá moderní islámská škola? Turecký imám má jednu i v Praze

Na zahraničním seznamu škol spojovaných s osobou islámského duchovního Fethullaha Gülena, kterého turecký prezident Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce červencového pokusu o puč, figuruje i jedno zařízení z Česka. Jde o mezinárodní školu Meridian v pražských Kobylisích, v níž turečtí vlastníci vzdělávají žáky podle britských osnov. Vedení školy však souvislost s tureckým kazatelem žijícím v americkém exilu odmítá.

Školu celým názvem Meridian International School Prague na Praze 8 před 13 lety založili turečtí podnikatelé, od té doby se vlastnická struktura několikrát měnila. Od roku 2008 stojí v jejím čele Ahmet Hamdi Gürsoy. Ředitel školy se k dotazům deníku ECHO24.cz odmítl vyjádřit. Stejně tak jeho společník Mustafa Duyar, který prý pobývá dlouhodobě v zahraničí.

Oba muži mají trvalý pobyt v Česku. Duyar navíc spoluzakládal a několik let předsedal neziskové organizaci Mozaiky, která se na učení islámského duchovního odkazuje. „Mozaiky se zaměřují na kulturně-náboženský dialog, prezentaci dobrého jména islámu a vůbec turecké kultury v Česku. Členy jsou v Praze žijící Turci, kteří zde většinou i studovali, jsou nábožensky zaměřeni a hlásí se odkazu Fethullaha Gülena,“ řekl deníku ECHO24.cz turkolog Petr Kučera z Univerzity v Hamburku.

Kromě toho pražské zařízení figuruje na seznamu tzv. Gülenových škol, které sestavili američtí aktivisté. O škole také psal zpravodajský server hnutí Hizmet, které tvoří stoupenci tureckého kazatele po celém světě. České škole se věnoval před třemi lety, když ji během oficiální cesty turecké delegace v tuzemsku navštívila manželka tureckého prezidenta (tehdy premiéra) Emine Erdoganová.

Škola se od Gülena distancuje

Spojitost s učením Fethullaha Gülena či jeho příznivci vedení školy i přesto odmítá. „Jsme mezinárodní škola vzdělávající podle britského kurikula. Naše škola není napojena na žádného islámského duchovního. K uvedenému ani jinému náboženskému učení se nehlásí. Nemáme co skrývat, ale taktéž nemáme povinnost vyjadřovat se k uvedené záležitosti,“ uvedla deníku ECHO24.cz sekretářka školy Meridian Lucie Klimentová.

Dotazy ohledně motivace vzniku školy či jejího financování už Klimentová nezodpověděla. Předala je prý vedení školy s tím, že pokud bude chtít, ozve se. To se nestalo. Na školném si škola účtuje až 179 tisíc za rok. Zda její provoz nemusí dotovat ještě její turečtí vlastníci, není zřejmé. Od státu coby zahraniční škola podle ministerstva školství žádné příspěvky nedostává.

Mezinárodní školu Meridian v pražských Kobylisích mohou od roku 2005 děti navštěvovat od mateřské školy po gymnázium. Výuka vycházející z britských vzdělávacích osnov probíhá v anglickém jazyce. Pro zájemce nabízí škola i program v češtině. Učitelský sbor tvoří převážně Češi, najde se ale i řada Britů či Turků. Ve škole studují desítky žáků z více než 20 různých zemí včetně Česka.

Islámské moderní školy jsou po celém světě

Islámský duchovní Fethullah Gülen má příznivce po celém světě. K hnutí Hizmet vycházející z jeho učení se jen v Turecku hlásí miliony lidí. Podle turkologa Kučery z hamburské univerzity se prezentují jako zastánci mezináboženského dialogu a vyzdvihují mírumilovnost islámu. „Hnutí je silně decentralizované a nemá žádnou hierarchickou strukturu. Každý spolek je tak víceméně jen volným sdružením stoupenců myšlenek Fethullaha Gülena,“ uvedl dále.

Současně se podle Kučery jedná o silně edukativní záležitost, kdy se klade důraz na studium přírodních a technických věd. Gülenovy školy stavící na propojování islámu s moderními vědami fungují ve více než 140 zemích. „Školy hlásící se k myšlení Fethullaha Gülena jsou opravdu roztroušeny po celém světě. Velmi výrazně třeba v turkické střední Asii, kde mají pověst kvalitních škol s výukou v turečtině a angličtině,“ doplnil Kučera.

Proč Gülenovi stoupenci kladou důraz právě na vzdělání? Podle odpůrců hnutí Hizmet si celosvětovou sítí vzdělávacích zařízení připravují půdu pro uchopení moci, případně pro islamizaci daných komunit. Podle turkologa Kučery to však někdy „zavání“ konspiračními teoriemi. „Stoupenci hnutí nepochybně jsou nábožensky zaměřeni, ale podle mě nijak nevybočují z běžného sunnitského většinového proudu. Salafistické nebo džihadistické tendence nebyly u žádného ze spolků pozorovány,“ dodal.

Myslitel či vůdce sekty?

Jinak se na věc dívá novinářka Tereza Engelová, která v Turecku nějaký čas žila a podle které je vnímání hnutí v zemi problematické. „Umírněné pojetí islámu je na Západě celkem pochopitelně vnímáno spíše v pozitivních konotacích. V samotném Turecku ale mají k hnutí vztah mnohem složitější. Pro část Turků je Gülen humanistou a islámským filozofem, pro jiné zas vůdcem nebezpečné sekty, která prostřednictvím svých škol a jejich absolventů šíří po světě své pojetí islámu,“ popsala.

Turecká opoziční média v minulosti podle odborníků o infiltraci stoupenců hnutí Hizmet do státních struktur psala. Umožnit to měly čistky v armádě, policii i justici v letech 2007 až 2012. „V Turecku měl Gülen velké politické ambice. Se současným prezidentem Erdoganem měl lví podíl na zásadním snížení vlivu armády na politiku a chod země. Čistky, které pod jeho taktovkou probíhaly, mnozí přirovnávají k současnému řádění prezidenta Erdogana,“ uvedla dále Engelová s dodatkem, že tehdy ve vězení skončilo na tři stovky lidí včetně novinářů.

Právě podpora gülenovců vynesla k moci vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP) prezidenta Erdogana. V posledních letech je však turecký režim obviňuje z podvracení státu a označuje je za teroristickou skupinu. Fethullah Gülen nařčení odmítá. „Ačkoliv se Gülen s Erdoganem v roce 2013 definitivně rozešli ve zlém, pro turecké sekularisty mezi nimi není zásadní rozdíl,“ dodala Engelová.

Někdejší spojenec Erdogana Fethullah Gülen se do Spojených států přestěhoval na konci 90. let.  Později ho turecké úřady obvinily z podvracení sekulárního státu a nabádání k převratu. Ankara ho teď viní ze zosnování pokusu o puč v polovině července a žádá americké úřady o jeho vydání do Turecka.

Jiné školy si Meridian pochvalují

Podle dva roky starých statistik absolventi Meridian pokračují ve studiích na soukromých vysokých školách v Praze, Turecku či Dubaji. Oproti jiným školám založených příznivci pětasedmdesátiletého Gülena, kterých jsou po světě stovky, nenabízí náboženskou výuku ani výuku turečtiny. Školu na jaře navštívili například také europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09 a STAN) a Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).

Se školou Meridian spolupracuje na Praze 8 například Trojské gymnázium či Základní škola Burešova. „Spolupráce škol trvá již řadu let. Okolnosti jsou zřejmé – sídlo školy Meridian je nedaleko nás, řada jejích žáků je zdejších a jsou současně žáky i naší školy. Realizují u nás přezkušování a získávají u nás oficiální české vysvědčení. Využívají i kapacity naší školní jídelny,“ reagoval na dotaz deníku ECHO24.cz ředitel Ivo Mlejnecký ze ZŠ Burešova.

Spolupráci s mezinárodní školou si Mlejnecký pochvaluje, podle něho se jedná o úspěšný podnikatelský projekt v oblasti vzdělávání. „Průběh výuky v několika třídách jsem viděl, probíhala korektně a kvalitně. Kolegové z Meridianu čas od času také prezentují v našich třídách v různých předmětech ukázkové hodiny vedené v angličtině nebo organizují matematickou soutěž. Obohacující pro naše učitele je i samotná komunikace s dětmi z Meridian a jejich rodiči o školských systémech, kterými prošli v zahraničí,“ dodal.

Čtěte také: Islamisté během pár minut zasáhli raketami dva turecké tanky

Turecko zrušilo práci rakouským archeologům. Odveta za kritiku?