Kauza odposlechy: Rath zatahuje do případu prezidenta Zemana

Nejvyšší soud (NS) se v úterý začal zabývat korupční kauzou kolem bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha, respektive stížností pro porušení zákona, kterou podal ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO). Ministr nesouhlasí s tím, že Vrchní soud v Praze kvůli výhradám k odůvodnění odposlechů použitých v případu zrušil verdikt nad Rathem a dalšími deseti lidmi. Pelikán podal stížnost pro porušení zákona v neprospěch všech obviněných. Rath se úterního jednání osobně zúčastnil, zopakoval, že jde o politický proces. A zatáhl ho případu i prezidenta Miloše Zemana.

David Rath následně podal námitku na podjatost senátu Nejvyššího soudu, podle něj členové senátu mohou podlehnout vlivu prezidenta a ministra spravedlnosti. Rath uvedl, že si nemyslí, že by senát byl podjatý přímo vůči němu, ale nemusel by po tlaku prezidenta a ministra spravedlnosti rozhodovat nezávisle a svobodně. „Prezident a ministr, to je prostě jiná síla,“ uvedl Rath. Doplnil, že prezident je znám svou mstivostí a případné rozhodnutí NS o nesprávnosti postupu vrchního soudu by mohli soudci pocítit. Vyjádření prezidenta bere jako „brutální zásah“. Ministr podal stížnost v momentě, kdy je celá kauza ještě živá a soudy ještě pravomocně nerozhodly, řekl Rath. Případné rozhodnutí NS tak může podle něj ovlivnit i následné rozhodnutí soudů.

Středočeský krajský soud Ratha v červenci 2015 uznal vinným z přijímání úplatků v souvislosti s krajskými zakázkami a nepravomocně mu uložil 8,5 roku vězení. Spojil ho s činnosti manželů Petra a Kateřiny Kottových, kteří dostali tresty o rok nižší. Odvolací senát však rozsudek loni v říjnu zrušil kvůli použitým odposlechům. Podle něj byly stěžejní důkazy obžaloby pořízeny nezákonně, a v hlavním líčení je proto nelze použít.

„S touto stížností pro porušení zákona se ztotožňuji. Mám za to, že Vrchní soud v Praze učinil rozhodnutí, které není v souladu se zákonem, a tudíž budu navrhovat, aby Nejvyšší soud tuto stížnost akceptoval,“ řekl novinářům za stěžovatele Radek Doležel z Nejvyššího státního zastupitelství. Ve stížnosti označil rozhodnutí vrchního soudu za „extrémní právní formalismus“. Podle Doležela soud postupoval správně a zákonně, když odposlechy povolil, příkazy k nim nemají vady a lze je považovat za odůvodněné, uvedl. Zdůraznil, že jiné prostředky nešlo použít, protože jde o druh kriminality, která není snadno odhalitelná.

Advokát manželů Kottových Tomáš Sokol vyjádřil pochybnost, jestli je správné, že do živé kauzy zasahuje stížností státní moc. K stížnosti uvedl, že nezpochybňuje institut odposlechů, podle něj ale v tomto případě je významná pochybnost, zda ohledně nich byly splněny zákonné důvody.

Rathův advokát Adam Černý senátu Nejvyššího soudu navrhl, aby se v rámci dokazování seznámil i s výroky prezidenta Miloše Zemana. „Prezident Zeman se několikrát vyjádřil k této kauze a vyjádřil se velmi nelichotivě o soudci Zelenkovi, předsedovi senátu vrchního soudu, který vydal to předmětné usnesení,“ uvedl Černý.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Prezident se v minulých týdnech opakovaně vyjádřil ve smyslu, že zvažuje podání kárné žaloby na tohoto soudce Pavla Zelenku. Toho kritizoval nejen kvůli Rathově kauze, ale i kvůli dalším případům. „Soudce, který zamítl používání odposlechů, má za sebou celou řadu závažných kauz a já uvažuji o tom, že za sérii těchto kauz, nikoli pouze za to, na něj podám kárnou žalobu,“ řekl Zeman v dubnu. Tehdy dodal, že chce ale ještě počkat, jak dopadne právě stížnost ministra spravedlnosti.

Rath při svém příchodu do budovy zopakoval, že podle jeho názoru jde o politický proces. „Lze čekat, že soud tomu nátlaku prezidenta a ministra podlehne,“ uvedl.

Nejvyšší soud jednání rozplánoval na čtyři dny. Vzhledem k počtu obžalovaných, advokátů i očekávanému zájmu veřejnosti senát zasedá ve velkém sále. Jak už dříve uvedl mluvčí NS Petr Tomíček, pro potřeby veřejných soudních jednání se využívá jen výjimečně.

Vrchní soud konkrétně zkritizoval to, že státní zástupci odposlechy nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, podle něj chybovaly, když žádosti o ně náležitě nepřezkoumaly. S tím Pelikán nesouhlasí. V rané fázi trestního řízení podle něj policisté a státní zástupci nemohou disponovat všemi důkazy, musí proto stačit konkrétní indicie.

Odborníci nejsou jednotní v tom, jak se může náhled NS na zákonnost a použitelnost odposlechů projevit v dalším pokračování Rathovy kauzy. Kauza je dosud živá, bude o ní znovu rozhodovat krajský soud. Právní názor NS na odůvodnění odposlechů ale bude důležitý pro budoucí praxi policie, státních zástupců a soudů.

Čtěte také: Miliony zabavené u Ratha bude řešit Ústavní soud