Jako v 50. letech. Zákon o EET je paskvil a má jen škodit, říká Bábek
ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB
ROZHOVOR
1
Ministr financí Andrej Babiš (ANO) poštval veřejnost proti živnostníkům a malým podnikatelům. Obraz, který tady o živnostnících vyvolal, silně připomíná 50. léta, myslí si předseda Asociace podnikatelů a manažerů a velký odpůrce elektronické evidence tržeb (EET) Radomil Bábek. Zákon o EET je podle něj paskvil a je zaměřený právě proti těm nejmenším. Ministr financí díky němu získá dobrý nástroj jak likvidovat konkurenci.
Vy i asociace jste proti EET. Proč? Jaké jsou důvody proč vám EET tak vadí?
Těch důvodů je mnoho. Hlavní však je, že zákony mají být pro lidi a ne proti nim. Zákon o evidenci tržeb zjevně není napsán proto, aby něčemu pomáhal, ale proto, aby škodil. Ministr Babiš si musel k jeho prosazení vypomoci i tím, že poštval veřejnost proti živnostníkům a vytvořil o nich mediální obraz lumpů a zlodějů. To je přece nejen nepřípustné, ale navíc to zcela přesně hovoří o tom, jaký ten zákon je, když jej musí vláda prosazovat tak nekalými prostředky.
Říkáte, že pan ministr Babiš poštval veřejnost proti živnostníkům? Jak to udělal? Máte na mysli mediální kampaň?
Výhradně mediální kampaň. Veškeré vystupování ministra Babiše a jeho lidí, ale především ministra Babiše, se vedlo v duchu „živnostníci kradou, neplatí daně, hospodští kradou čtyřikrát“. To ho někdo naučil a to opakoval jako mantru. Když já jsem vystupoval na konferenci k EET na začátku března a říkal jsem, že tak jak já znám živnostenské a podnikatelské prostředí, tak většina živnostníků, hospodských jsou poctiví lidé. On se tomu vysmál, že on ví, že většina z nich jsou podvodníci a kradou. Ten obraz, který vyvolal, mi silně připomněl 50. léta. Vzpomněl jsem si, jak v té době vyvolávali komunisté zlobu veřejnosti prosti živnostníkům a malým obchodníkům. Označovali je slovy keťas a šmelinář.. Tím se mu podařilo vymyslet nelogickou manipulativní zkratku. Lidé si myslí, že když je člověk proti EET, tak je proti placení daní. To spolu ale nesouvisí.
Jakým způsobem tahle nová povinnost ovlivní vás a váš byznys?
Možná to mnohé překvapí, ale pro mé podnikání EET nic neznamená. Moje společnosti neinkasují tržby v hotovosti, takže nebudou podléhat elektronické evidenci tržeb.
Proč a jak jste se tedy stal odpůrcem EET?
Snadno. Až do 5. února 2015 jsem o EET skoro nic nevěděl a samotný záměr nějaké elektronické komunikace se státem jsem považoval za rozumný. Tedy ještě na začátku roku 2015 jsem byl rezervovaným příznivcem EET. A potom jsem na začátku února 2015 obdržel návrh zákona o evidenci tržeb k připomínkování. Přečetl jsem jej, prostudoval jsem důvodové zprávy a bylo jasno. Zákon je paskvil, odporuje českému právu a především – je to nástroj proti malému podnikání.
Takže myšlenku EET jste dříve podporoval?
To není úplně přesné. Já jsem aktivně nikde nevystupoval. Když se mě lidé ptali, co si o tom myslím, tak jsem říkal, že takové nástroje jsou v podstatě dobré. Sám sebe jsem označil za rezervovaného příznivce. Ale vůbec jsem se tím nezabýval. Až do toho 5. února, kde jsem byl na pracovní snídani k EET. Už tam jsem začal mít pocit, že to není v pořádku. V tentýž den jsem dostal do emailu návrh zákona k připomínkování z Hospodářské komory, protože jsem členem legislativní sekce. A když jsem to pak četl, nevěřil jsem vlastním očím.
Reflektovalo ministerstvo zdravotnictví některé z vašich připomínek?
Domnívám se že ne. Tedy, výrazně jsem se vymezil proti jedné věci. V tom původním návrhu byla zákonná povinnost pro občany odebírat účtenku. Jinými slovy, kdybyste si neodebrala účtenku, byla byste teoreticky pokutována. Vůči tomu jsem se vymezil velmi výrazně. A tohle jediné se tam nedostalo. I když si nemyslím, že to byla naše zásluha. Jinak mám pocit, že naše připomínky reflektovány nebyly. Ale důvod je jednoduchý, naše asociace a další spřátelené organizace, my jsme totiž nedávali připomínky k jednotlivostem. Naše připomínky směřovaly ke zrušení zákona.
Čeho se v souvislosti s EET nejvíce bojíte?
Možná to někoho překvapí, ale my se ani tak nebojíme toho, že by to podnikatelé nezvládli a nedokázali se s tím vyrovnat. Vždyť máme v češtině pěkné rčení, že zvyknout se dá i na šibenici. A právě to považujeme za největší nebezpečí. Jakmile si zvykneme na taková opatření, jako jsou EET, kontrolní hlášení, centrální evidence bankovních účtů, prolomení domovní svobody a další a další, je konec se svobodou. A EET je takovým nejviditelnějším prvkem státní zvůle, je to drzé a napsané proti malým podnikatelům a živnostníkům. To si nesmíme dát líbit, na to si nechceme zvykat.
Proč si myslíte, že je to zaměřeno právě na živnostníky, malé podnikatele?
Já si to nemyslím, já to vím.
Dobrá. Tak jak to víte? Andrej Babiš říká, že ten zákon má přeci narovnat podnikatelské prostředí.
Veškeré byrokratické zásahy, povinnosti, evidence, různá hlášení nikdy nevadí velkým firmám. Ty na to mají vybudovaná oddělení – právní, ekonomické – a mají vybudované sofistikované komunikační sítě. Pro ně není problém to implementovat. Problém mají ti malí. To je první důvod. Dalším důvodem jsou sankce. Ty nejsou odstupňovány podle toho, jak velká je firma a jak velký je prohřešek. Ale jsou prostě od 50 tisíc až do půl milionu. A to jsou samozřejmě likvidační částky pro ty malé, ne pro ty velké. Dalším důvodem je právě ten argument, že to má narovnat podnikatelské prostředí. To je u nás nepochybně pokřivené, ale je pokřivené jinak, než jak nám to prezentuje soudruh Babiš. Celá ta masa zaměstnanců, občanů, malých firem, živnostníků platí a platí, stát ty peníze sebere a z toho balíků dostávají velcí – Agrofert, stavební firmy, velké IT firmy. Těch jsou desítky, možná stovky. Navíc se rozdávají stovky miliard na úlevách na daních, investičních pobídkách, daňových prázdninách a to je to pokřivené prostředí.
Takže motivací Babiše je, že na tom vydělá Agrofert?
Když se bude chtít pan Babiš zbavit nějakého malého konkurenta, tak má všechny potřebné informace. Má evidenci tržeb, kontrolní hlášení a ještě evidenci účtů – má všechno. Jsou to nástroje, jimiž stát dostává pod kontrolu malé podnikání a živnostníky. Ale netvrdím, že to je jediná motivace. Dobrým příkladem je nicméně právě Chorvatsko. Jediný, kdo tam na EET vydělal, byl řetězec malých prodejen, který se jmenoval myslím Agrokor. To je shoda, nemá to nic společného s Agrofertem. A tisíce malých to zabalilo a EET je zlikvidovalo.
Podaří se tedy alespoň vybrat těch slibovaných 18 miliard na školky a platy lékařů?
Nepodaří. A ta čísla se zajímavě mění v průběhu času. Původně to bylo 9 miliard, pak 12 miliard, ale těch 18 miliard nenajdete v žádných oficiálních dokumentech. Babiš zjistit, že to číslo musí navyšovat, protože Národní kontrolní úřad mu do toho hodil vidle. Ten totiž zjistil, že mezera ve výběru DPH je asi sto miliard, u těch malých podnikatelů je to asi 7 miliard a z toho ještě více než 60 procent dělá stavebnictví, kterého se EET netýká. Takže ta mezera jsou asi 3 miliardy.
A proč se to tedy nepovede?
Není z čeho. Ti lidé, kteří podle něj dělají mezeru ve výběru daní, už dnes žijí z ruky do úst, mají hluboko do kapsy. Najděte mi ve středních Čechách deset malých hospodských, kteří jezdí luxusním autem, mají vilu a rozšiřují své restaurace. Těch asi moc nebude. Všichni totiž žijí jako živnostníci, živí se tou činností a jsou rádi, že je ta jejich hospoda uživí.
Vrátím se k tomu, že myšlenku evidence tržeb úplně neodmítáte? Jak by měla vypadat, aby fungovala?
V této podobě a především s těmito záměry elektronickou evidenci tržeb odmítám, a to absolutně. Žádné kosmetické úpravy, úlevy či výjimky nepomohou. Aby to fungovalo, neměla by to být elektronická evidence tržeb. Měla by to být elektronická komunikace se státní správou. Našlo by se hodně podnikatelů, živnostníků, kteří by si přáli, aby mohli zadávat údaje do nějaké elektronické evidence, kde by si údaje mohl zkontrolovat finanční úřad i další instituce. Jakési elektronické účetnictví, které už nemusíme nikde archivovat. Jakékoliv takové změny ale nemůžeme dělat direktivně. Vláda musí umět vytvořit takové prostředí a nástroje, aby občané a firmy chtěli elektronickou komunikaci používat. Vláda je správce státu, nemůže se takto chovat. Není přece třeba, aby každý živnostník, který má hospůdku nebo krámek někde na vesnici, byl nucen mít internet, počítač, tiskárnu a já nevím co ještě. To musí být zcela jeho svobodným rozhodnutím a vláda nemá právo jej nutit, aby něco kupoval, učil se obsluhovat a podobně. Vláda, která tohle dělá, to s těmi lidmi nemyslí dobře.
S tím zákonem už teď nic dělat nezmůžeme. Takže se podnikatelé musí připravit, že je to zasáhne. Co by měli dělat, aby je to co nejméně ohrozilo?
Není pravda, že se nedá nic dělat. Ještě leží na Ústavním soudu žaloba, kterou podávali poslanci proti zákonu o EET.
A to má podle vás šanci na úspěch?
Nevím, protože jsem ji nečetl. Ale pokud ji napsali stejně špatně, jako žalobu proti procesu projednávání zákona ve sněmovně, tak nemá šanci. Pokud ji napsali dobře, tak věřím, že ano. Protože podle mého je ten zákon v mnoha oblastech protiústavní, nebo minimálně vyvolává pochybnosti o ústavnosti.
A co ti podnikatelé? Jak se tedy můžou připravit?
To je těžká otázka. Na to takto nelze odpovědět, protože ten zákon je tak špatný…
Pokud si tedy podnikatel nakoupí pokladní systém, zaplatí si technika, který mu vše nastaví, bude mít zajištěný servis, může si být jistý, že mu nic zásadního nehrozí?
Nemůže. Za všechno nese odpovědnost on a stát za nic. To prostředí, které nastavuje zákon, je pro podnikatele tak diskomfortní a překážkové, že tu jistotu nebude mít.
