Rekordní přebytek rozpočtu. Stát vybral více daní, méně investuje
BABIŠ SE POCHLUBIL
AKTUALIZOVÁNO
Přebytek státního rozpočtu stoupl ke konci července na 75,6 miliardy Kč z červnových 41 miliard Kč. Podle ministerstva financí jde o nejlepší červencový výsledek od vzniku ČR. Za výsledkem rozpočtu stojí podle Babišova úřadu lepší daňové příjmy. Celkový přebytek však ovlivnilo to, že investice státu byly o 14 miliard nižší než ve stejném období v předchozím roce.
Loni v červenci byl přebytek 25,7 miliardy korun. Celkové příjmy rozpočtu ke konci července stouply meziročně o téměř 31 miliard na 762,4 miliardy korun a celkové výdaje klesly o 19 miliard na 686,8 miliardy korun, z toho 14 miliard stát ušetřil na investicích. Celkové daňové příjmy rozpočtu bez sociálního zabezpečení stouply meziročně o 25,7 miliardy na 360,1 miliardy korun.
„Rekordní daňové příjmy pomáhají kromě státní pokladny naplňovat také rozpočty obcí a krajů. To vytváří prostor nejen pro snižování dluhu na všech úrovních veřejné správy, ale také pro prorůstové investice a rozumnou hospodářskou politiku,“ uvedl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Ten upozornil, že na celostátní úrovni stát na daních vybral proti loňsku o 38 miliard korun více, což přineslo obcím a krajům meziročně 12 miliard korun navíc.
Na dani z přidané hodnoty státní rozpočet ke konci července získal meziročně o 3,8 miliardy více, celkem 139,1 miliardy korun. „Celkový růst inkasa DPH je tažen zejména výraznějším poklesem vyplácených nadměrných odpočtů,“ uvedl úřad. K tomu podle něj přispělo zavedení kontrolního hlášení a rozšiřování mechanismu přenesení daňové povinnosti.
Na dani z příjmu firem rozpočet ke konci července obdržel 63,1 miliardy korun, meziročně o 7,1 miliardy více. „Dosavadní vývoj tak odráží pokračující dynamiku ekonomiky a efektivnější výběr daně, kdy Finanční správa provedla řadu kontrolních akcí se zaměřením na převodní ceny,“ uvedlo MF.
Experti jsou zdrženliví
Podle hlavního ekonoma Roklen Lukáše Kovandy ovšem nelze zatím bez delší časové řady a detailnější analýzy tvrdit, že k historicky nejlepšímu plnění rozpočtu významněji přispívají zlepšené mechanismy výběru daní. „Je to možné, ale nikoli jisté,“ uvedl.
I podle ekonomického experta ODS Jana Skopečka bude možné hodnotit kontrolní hlášení až v delším časovém odstupu a na současný výsledek rozpočtu má podle něj hlavní vliv ekonomický růst. „DPH nepatří mezi daně, které rostly nejvyšším tempem, takže nemůžeme konstatovat, že kontrolní hlášení přispělo k efektivitě vyššího výběru daní,“ řekl ČTK Skopeček.
Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci července 294,8 miliardy korun, což je meziroční nárůst o o 5,7 miliardy korun. Na tom se podílely nejvíce výdaje na důchody, které meziročně vzrostly o 4,7 miliardy na 228 miliard korun.
„Vláda se chová tradičně předvolebně. Dává důraz na výdaje, kterými si lze koupit voliče,“ komentoval hlášení Skopeček. Na kladném výsledku se podle Skopečka podepsal i pokles výdajů, přičemž za problematický považuje zejména klesající objem na investice a naopak vzrůstající běžné výdaje na sociální dávky, platy a podobně.
„Dnešní čísla naznačují, že by rozpočet mohl vykázat ještě lepší výsledek než námi předpokládaný schodek 35 miliard korun,“ uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Skutečná bilance bude ale podle něj záviset na případných mimořádných výdajích vlády. „Vzhledem ke zmíněným infrastrukturním projektům by vláda mohla na konci roku přesunout nezanedbatelnou sumu například do Státního fondu dopravní infrastruktury. To už se stalo loni,“ dodal.
