Kdo nahradí, či porazí Zemana? Hledá se český Kiska

Velká část české společnosti je, zdá se, fascinována prezidentem Milošem Zemanem, ať už v dobrém, nebo ve zlém. Za něco málo přes rok se bude konat druhá přímá volba českého prezidenta. Vrstva společnosti, přezdívaná „pražská kavárna“, která proti Zemanovi aktivně vystupuje, začala vybírat své kandidáty, zájem stát se hlavou státu už potvrdil textař a podnikatel Michal Horáček, vhodnou osobnost hledají i lidé kolem tzv. Kroměřížské výzvy. Koho je možné takovým způsobem najít? O významu blížících se voleb i přiměřenosti způsobu, jak k nim angažovaná veřejnost přistupuje, jsme mluvili s komentátorem a univerzitním pedagogem Tomášem Klvaňou, podnikatelem a mecenášem Janem Dobrovským a advokátem a někdejším novinářem Tomášem Němečkem.

Prezidentské volby se blíží. Těšíte se?

Dobrovský: Já strašně. Jestli to bude taková legrace jako teď v Americe, bude to velké představení.

Němeček: Netěším. Byl jsem proti přímé volbě a zůstanu u toho.

Klvaňa: Mám rád kampaně, to napětí a vypjatou atmosféru. Užíval jsem si i kampaň v roce 2013, v níž jsem podporoval Karla Schwarzenberga, kdy jsem na různých místech země zažil atmosféru, která mi připomněla rok 1989. Zároveň ale ta porážka, jakkoliv byla očekávatelná, byla docela těžká. Teď jsme něco podobného zažívali v Americe. Takže jsem takový rozpolcený… (smích)

Dobrovský: To svoje těšení se jsem myslel trochu sarkasticky. V každém případě to bude volba, do které půjdeme poučení. Máme zkušenost z roku 2013. Víme, co se teď dělo v Americe. Takže také víme, že v nadcházejících volbách českého prezidenta půjde o hodně. Možná dokonce o všechno.

Proč by mělo jít o všechno? Často slyším, že množství mentální energie, kterou lidé vyplýtvají přemýšlením o Miloši Zemanovi, neodpovídá tomu, co hlava českého státu skutečně znamená, co fakticky může.

Dobrovský: Říkám „možná o všechno“. Vycházím z toho, jak společnost hrubne, roste v ní agresivita, vytvářejí se seznamy nepřátel, z našich problémů jsou obviňovány menšiny. Před rokem jsme se všichni divili, jak je možné, že prezident Zeman nepustí na Albertov studenty a vystoupí tam na jednom pódiu s Martinem Konvičkou. Za ten rok se podobných věci stalo tolik, že by nám to dnes už přišlo normální, člověk by se ukomentoval, kdyby se k tomu všemu měl vyjadřovat. Pokud ta agrese bude stejným tempem akcelerovat, nebudeme se moci divit, jestli do voleb dojde třeba i k nějakému pogromu. Přiznávám, že moje skepse je veliká.

Němeček: Tvrzení, že půjde o všechno, je pro mě asi moc dramatické. Rozhodně ale hrozí, že nastane koncentrace veškeré politické moci do jedněch rukou. Příští rok po sněmovních volbách bude zřejmě Andrej Babiš potřebovat, aby ho Miloš Zeman jmenoval premiérem. Až potom se rozhodne, koho podpoří v prezidentské volbě. Myslím, že Andrej Babiš v téhle chvíli ještě neví, koho v prezidentské volbě podpoří, stejně jako Miloš Zeman podle mě ještě není rozhodnutý, jestli bude kandidovat. Je docela dobře možné, že se Babiš proti Zemanovi postaví – nebo mu přinejmenším tu možnost připomíná. Deníky Babišova vydavatelství MAFRA přicházejí poslední dobou s řadou nápadných útoků na lidi ze Zemanova okolí: o poradci Nejedlém a jeho dluhu, o mluvčím Ovčáčkovi, Jindřichu Forejtovi, podivném ruském daru pro nadaci Ivany Zemanové... Beru to jako výstrahu, kterou vlastník vysílá prezidentovi.

Klvaňa: Je pravda, že faktické moci prezident moc nemá. Má ale veliký vliv na náladu lidí, může nastolovat agendu, přicházet s tématy, na něž pak publicisté a komentátoři vlastně musejí reagovat, i když se jim třeba nechce.

Celou diskuzi najdete v novém čísle Týdeníku Echo.