Uprchlíkům z Ruska Ukrajina azyl nedává. Disidentům hrozí soud
Kritika azylové politiky Kyjeva
NOVÉ
1
Ruská anexe Krymu vyvolala znepokojení nejen na mezinárodním poli ale i u celé řady vlastních obyvatel. Více než dvě stě Rusů bylo kvůli slovům odsuzujícím invazi donuceno svou vlast pod hrozbou vězení opustit. Většina z nich doufala v získání politického azylu na Ukrajině. Ta se k nim ale otočila zády, některé disidenty tedy zřejmě čeká návrat do Ruska a předpokládaný soud.
Ukrajinský státní úřad pro imigraci odhaduje, že od začátku roku 2014 uprchlo z Ruska do této země více než dvě stě disidentů. Většině z nich hrozilo v jejich vlasti stíhání za výroky či online komentáře odsuzující ruské působení na krymském poloostrově. Od svého útěku přes hranice si většina z nich slibovala získání politického azylu a větší pocit bezpečí. O nic z toho se ale Ukrajina nepostarala.
„Rád bych všechny odvážné Rusy před cestou na Ukrajinu důrazně varoval. Nejezděte sem a nepožadujte politický azyl. Pokud jste v nebezpečí, řekněte si o pomoc raději v jiném státě. Ukrajina není pro uprchlíky z Ruska bezpečné místo,“ svěřil se rádiu Svobodná Evropa jeden z disidentů, ruský psycholog Pjotr Ljubčenkov.
Ljubčenko uprchl na Ukrajinu před jeden a půl rokem, v Rusku mu tehdy hrozilo vězení za údajné protistátní projevy. Od té doby se mu ovšem nepodařilo získat politický azyl. Podobně jsou na tom i další proti kremelští aktivisté z jeho země. Od vypuknutí konfliktu mezi oběma zeměmi získala politický azyl pouhá desítka uprchlíků.
Po protestech na kyjevském náměstí Nezávislosti a svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče se přitom zdálo, že by ruští disidenti mohli v nové zemi najít zastání. Slova o hladkém přijímání politických uprchlíků zaznívala i ze Státního centra pro imigraci.
„Pokud je setrvání v naší zemi skutečně přáním žadatele, jsme připraveni posoudit každý případ společně s pracovníky Spojených národů a zástupci některých mezinárodních organizací. Budeme naslouchat radám odborníků na lidská práva,“ prohlásil mluvčí centra Sergej Hunko.
Právě složitý proces konečného udělení azylu je ovšem podle některých organizací největší překážkou hladkému přijímání uprchlíků. „Je nepřijatelné neposkytnout ochranu lidem, kteří čelí nelegálnímu stíhání za pouhé poklidné projevení vlastního názoru ve své zemi,“ píše se například na webových stránkách Charkovské skupiny pro ochranu lidských práv.
Dosavadní neúspěchy při opakovaných žádostech o azyl Ljubčenka znepokojují zejména v souvislosti s osudem jeho kamarádky Darji Poljubové. Společně s ní totiž ještě před svým odjezdem na Ukrajinu uspořádal demonstraci, upozorňující na nepřijatelné praktiky Ruska na mezinárodním poli. Ljubčenko před stíháním uprchl přes hranice, Poljubová se rozhodla zůstat. Kvůli své účasti na demonstraci byla ovšem odsouzena na dva roky vězení.
Podobného osudu se bojí i Ljubčenko. „Oděský žalobce se mě pokouší zatknout a předat zpět Rusku. Migrační služba neprošla od dob Majdanu žádným přerodem. Lidé, kteří v ni pracují, tu byli už za Janukovyče. Dělají svou práci nečestně, přesně tak jak ji dělali i za minulého režimu,“ uzavřel psycholog svůj příběh.
