Vítězný návrh soutěže na přestavbu a dostavbu Staroměstské radnice z roku 1899. Vize Jana Vejrycha nakonec nebyla uspokojivá a město vypsalo soutěž novou.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Další soutěž byla vypsána v roce 1904, přihlásilo se 11 projektů, podle odborné poroty ale ani jeden z návrhů nebyl vhodný k realizaci. Jedním z lépe hodnocených byl projekt Jana Kouly a Antonína Balšánka.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Slavný návrh Josefa Gočára byl zařazen do třetí soutěže o dostavbu Staroměstské radnice v letech 1908–1909. Gočár zamýšlel vytvořit novou dominantu Starého města.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Střízlivější návrh Otakara Novotného ze stejného roku. Ani třetí soutěž nepřinesla výsledky, důvodem bylo podle Brůhové rostoucí povědomí o historické ceně památek v centru Prahy.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Ambiciózní plány na přestavbu se nevyhnuly ani dalším místům v centru Prahy. V návrhu na náměstí Republiky od Františka Kerharta, Luďka Kubeše a Aloise Mikuškovice vytvářela čtvercové prostranství, kterému dominovala socha Masaryka.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Návrh Arnošta Mühlensteina z roku 1926 pracuje s návrhem mrakodrapů v ulici Na Příkopě, které by ale chodcům zůstaly skryty. Snažil se tak obejít nařízení, podle kterého zástavba na Příkopech nemohla být vyšší než 21 metrů.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Podle návrhu Jana Gillara měl na Smetanově nábřeží vzniknout komplex parlamentních budov, který by nahradil historickou blokovou zástavbu.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Návrh budovy univerzity od Jana Kotěry by měl být čtenářům povědomý. Právnická fakulta, která nakonec postavena byla, měla být zrcadlena i na druhé straně Čechova mostu.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Se dvěma zrcadlovými budovami u Čechova mostu počítal i projekt Matěje Schneiberga.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Architekt Jan Koula, který navrhl Čechův most, je autorem jednoho z projektů, který navrhoval průkop Letenskou plání.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Výzdoba Čechova mostu byla vymyšlena tak, aby byla v souladu s Koulovou vizí brány. Monumentální stavba sloužila i jako přemostění vzniklého průkopu.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Geometrický návrh Pavla Janáka už pracuje s tunelem. Architekt chtěl zachovat ráz letenského kopce, ornamentů pak v návrhu dosahoval pomocí zahradnických úprav.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Architekt Jan Vejrych si nad Vltavou představoval galerii českého umění, pod kteoru by vedl tunel.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Návrh Antonína Engela z roku 1909 kombinoval tunel i průkop a upravoval podobu celých letenských sadů.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Engelův tunel v návrhu navazoval na Čechův most, dominovat mu podle Brůhové měla nadživotní ženská figura.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Návrh Antonína Balšánka z období 1. světové války měl v plánu na Letnou umístit významné budovy typu muzea nebo sněmovny včetně budovy české techniky.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Soutěžní návrh zastavění Letné masivními vládními budovami od Jana Zázvorky z roku 1928.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
I na Letné mohly být mrakodrapy. Odvážný návrh Ferdinanda Fencla z roku 1928 počítal s řadou devíti dvacetipatrových mrakodrapů.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Nezastavěný Petřín také vždy lákal architekty. Návrh Václava Roštlapila z roku 1902 umístil na Petřín majestátní budovu arcibiskupského semináře.
Megalomanský plán Antonína Balšánka měnil podobu Prahy od Pětřína až po Bílou Horu. Součástí návrhů uveřejněných v roce 1919 bylo i letní divadlo s výhledem na Pražský hrad.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Velkou vizi měl i Max Urban, který během 1. světové války zpracoval projekt Ideální Velké Prahy. Součástí byla i úprava Petřína a jeho okolí, zhruba na místě dnešního Strahovského stadionu měl být přístav pro vzducholodě.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
První soutěž na Nuselský most proběhla mezi lety 1926 a 1927. Betonová konstrukce profesora Čenského, architekta Schmiedla a inženýrů Vyhnánkových získala jednu ze dvou prvních cen.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Návrh Zdeňka Pešánka a Josefa Alfreda Holmana umístil do pilířů Nuselského mostu garáže, hotely nebo obchodní dům.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Výběr projektů ze soutěže na Nuselský most v roce 1933.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize
Výběr projektů ze soutěže na Nuselský most v roce 1933.
Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize