Fantastické vize, jak mohla vypadat Praha. Podívejte se
neuskutečněné projekty
OBRAZEM
25
Staroměstská radnice jako pyramida, mrakodrapy na Letné, vzducholodě na Petříně nebo bydlení a garáže v prvorepublikovém Nuselském mostě. Tak mohla vypadat Praha. Neuskutečněné pražské projekty představuje historička architektury Klára Brůhová v knize Pražské vize: Fantastické stavby, které nikdy nevznikly.
Publikace představuje možné podoby Prahy skrze návrhy architektů na přelomu 19. a 20. století a po roce 1918. Kromě obrazové dokumentace zmíněných návrhů autorka mapuje i historické okolnosti, architektonické soutěže a důvody, proč se návrhy nerealizovaly.
Jednou z budov, na kterou si architekti dělají zálusk dodnes, je Staroměstská radnice. Soutěží na její přestavbu bylo na přelomu století hned několik, žádný z projektů se ale nerealizoval. Část radnice pak byla zničena při požáru během druhé světové války a o její dostavbě se mluví dodnes.
Slavný návrh Josefa Gočára byl zařazen do třetí soutěže o dostavbu Staroměstské radnice v letech 1908–1909. Gočár zamýšlel vytvořit novou dominantu Starého města. Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize 
Podobně je na tom i stále nezastavěná Letná, pro kterou architekti na počátku století vymýšleli více či méně ambiciózní plány. Pražské vize ukazují návrhy tunelů, průkopů i mrakodrapů, velká plocha Letenských sadů zas mnoho architektů povzbudila k plánování megalomanských staveb. Problém spojení centra s Prahou 7 nakonec vyřešili komunisté stavbou Letenského tunelu v roce 1953.
Engelův tunel v návrhu navazoval na Čechův most, dominovat mu podle Brůhové měla nadživotní ženská figura. Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize 
Propojení městských části měl řešit i Nuselský most. Podle Brůhové bylo potřeba v rychle rostoucí Praze 20. let propojit pláň na Pankráci s Novým městem. Ambiciózní plány počítaly s mrakodrapy i obchodními domy místo pilířů, které měly obsahovat i výtahy.
První soutěž na Nuselský most proběhla mezi lety 1926 a 1927. Betonová konstrukce profesora Čenského, architekta Schmiedla a inženýrů Vyhnánkových získala jednu ze dvou prvních cen. Foto: Reprofoto z publikace Pražské vize 
Dnešní Nuselský most byl nakonec realizován až v roce 1973. Kniha se dále věnuje náměstí Republiky, nábřeží, Vítkovu, Vyšehradu a Petřínu.
To nejzajímavější z knihy Pražské vize ukáže autorka na stejnojmenné přednášce pořádané 26. června od 19:00 v Centru architektury a městského plánování (CAMP).
Klára Brůhová
Autorka Pražských vizí se věnuje dějinám architektury na Ústavu dějin a teorie architektury FA ČVUT. Kniha vychází z doktorské dizertační práce Praha nepostavená, která vyšla v roce 2017. Kromě doktorského studia na ČVUT vystudovala teorii a dějiny designu a nových médií na UMPRUM a dějiny umění na Filosofické fakultě v Praze. Kniha Pražské vize vyšla v roce 2018 v nakladatelství Paseka.
