Předplatné
Můj účet
Přihlásit se
Zapomněli jste heslo?
Založit nový účet
Týdeník Echo
Můj účet
Odhlásit
Rubriky
Úvodní strana
10 let Echa
Domov
Komentáře
Svět
Ekonomika
Rozhovory
Podcasty
Panorama
Blogosvět
Politická aréna
Aréna názorů
Úhel pohledu
Auto
Speciální přílohy
EchoTV
Kontakty
Předplatné
Inzerce
O nás
About us
Zásady ochrany osobních údajů
Obchodní podmínky
Prohlášení o souborech cookies
Navštivte také
Echo Prime
Tydeník Echo
Echomedia eShop
Website by
Coolpany SE
Svět
Přihlásit se
Předplatné
Domov
Komentáře
Svět
Ekonomika
Panorama
Echo Prime
Týdeník Echo
Podcasty
Monitor
Předplatné
Hořící barikády 18. února 2014
-
Foto: Wikipedia
Náměstí Nezávislosti v Kyjevě 27. listopadu 2013. Nepokoje na Ukrajině vypukly po 21. listopadu 2013, kdy proruská vláda prezidenta Viktora Janukovyče zastavila přípravy podpisu asociační dohody s Evropskou unií a vyzvala k rozšíření hospodářské spolupráce s Ruskem.
-
Foto: Wikipedia
Protesty začaly v Kyjevě a postupně se rozšířily především na západ země do regionů, které se obávaly vlivu Ruska a požadovaly proevropské směřování Ukrajiny. Naopak ruskojazyčné oblasti na východě a jihu země integraci s Ruskem podporovaly.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Památka obětem Euromajdanu, Náměstí nezávislosti 18. února 2014. Po vládním pokusu krvavě potlačit demonstrace zahynulo asi 110 civilistů a necelá dvacítka policistů. V médiích se pro oběti Euromajdanu vžil název „nebeská setnina“.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Centrem a symbolem tehdejších protestů na Ukrajině se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (náměstí). Na tomto ústředním náměstí v centru Kyjeva vyrostly barikády a podle důvodu protestů (odmítnutí dohod s EU) a podle místa dostaly nepokoje i název – Euromajdan.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Kyjevské náměstí Nezávisloti, 7. únor 2014
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Jeden z demonstrantů hraje na klavír před budou městské rady v Kyjevě, 8. únor 2014.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Na Janukovyče, který nyní podle dostupných informací žije v ruském Rostově na Donu, byl vydán mezinárodní zatykač a Rada Euromajdanu (koordinační orgán opozice) navrhla na premiéra Jaceňuka, jehož vláda byla schválena 27. února.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Prozápadní opozici vedli několikanásobný světový šampión v boxu a zakladatel Ukrajinské demokratické aliance pro reformy UDAR (Úder) Vitalij Kličko, právník a ekonom Arsenij Jaceňuk, který je nyní premiérem, a Oleh Ťahnybok, šéf strany Svoboda.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Centrem a symbolem tehdejších protestů na Ukrajině se stalo kyjevské Náměstí nezávislosti, zkráceně nazývané Majdan (náměstí). Na tomto ústředním náměstí v centru Kyjeva vyrostly barikády a podle důvodu protestů (odmítnutí dohod s EU) a podle místa dostaly nepokoje i název – Euromajdan.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Iniciativu v kyjevských ulicích postupně převzaly krajně pravicové skupiny Pravý sektor a Společná věc v čele s Dmytrem Jarošem, jejichž členové stáli za násilnými akcemi.
-
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Foto: Wikipedia/Christiaan Triebert
Zpět na článek