Saint-Denis, to kultovní místo Francie a francouzských dějin, spolu s katedrálou Notre Dame jeho mýtický střed. - Foto: Jiří Peňás
Dnes by se svatý Diviš, jak se martyr jmenuje česky, možná trochu divil, kam to přišel uložit své ostatky. - Foto: Jiří Peňás
Odhadoval jsem jich pohledem na náměstí, kde byl trh především s laciným šatstvem, tak mezi deseti až dvaceti procenty. - Foto: Jiří Peňás
Jen jestli to ale oni také vědí a cítí se tak, říkal jsem si spíš pro sebe... - Foto: Jiří Peňás
Jezdí se sem za katedrálou, nebo přesněji za klášterním kostelem. - Foto: Jiří Peňás
A hledět do sochařových představ, jak vypadali panovníci a panovnice, kteří byli většinou již několik století mrtví. - Foto: Jiří Peňás
Bylo to skoro až jaksi eroticky vzrušující, pozorovat je v té intimní chvíli věčnosti. - Foto: Jiří Peňás
Kosti se sem vrátily po restauraci monarchie. - Foto: Jiří Peňás
Byl to „chrám světla“, pokus z kamene, skla, drahých kovů a paprsků vytvořit stavbu či prostor, který by stala symbolem mystického tvoření. - Foto: Jiří Peňás
Když tyto konkordace jednu po druhé objasňujeme, poznáváme Boha. - Foto: Jiří Peňás
Je to ulička, která odbočuje z hlavní třídy Rue de la République. - Foto: Jiří Peňás
Kde nový kat odletěl do temnot. (Hlavice románského sloupu v kryptě Saint-Denis.) - Foto: Jiří Peňás
Už se jich nezbaví, jsou to prostě Francouzi. - Foto: Jiří Peňás