Zlevňování potravin je u konce. Měsíce oddychu se už nevrátí, varují odborníci
CENY V OBCHODECH
Ceny potravin v České republice po krátkém období zlevňování opět rostou. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukázala, že v září se ceny potravin meziročně zvýšily o 0,6 procenta, což je první nárůst od listopadu loňského roku. Podle všeho to značí konec poklesu cen, který byl pro letošní rok charakteristický, protože i odborníci varují, že spotřebitelé se v příštích měsících musí připravit na další zdražování. Tam, kde se navíc zlevnilo, ceny stále zůstávají o dost vyšší než před covidem.
Podle analytiků sledujících cenový vývoj v zemědělství a potravinářství, se prostor pro další zlevňování potravin vyčerpal. Zemědělské ceny, které dlouhodobě ovlivňují konečnou cenu potravin, zaznamenaly v září meziroční pokles o pouhých 0,2 procenta, což představuje výrazné zpomalení poklesu ve srovnání s předchozími měsíci. „Prostor pro další zlevňování v oblasti potravin se postupně vyčerpává,“ upozornil Martin Kron, analytik Raiffeisenbank. „Zákazníci teď platí za potraviny více peněz než před rokem, což je výrazným signálem, že ceny potravin již dále neklesnou.“
Konec zlevňování a rostoucí inflace
Mezi klíčové faktory, které přispívají k růstu cen potravin, patří rostoucí ceny mléka a masa, které mají významný podíl v zemědělské produkci. Hlavní ekonom Banky Creditas, Petr Dufek, upozorňuje, že růst těchto položek se promítá i do zdražování v potravinářském průmyslu, což má dopad na ceny finálních výrobků, zejména mléčných produktů. „V zemědělství už v podstatě skončilo zlevňování, a to zejména kvůli růstu cen živočišné produkce, jako je mléko a maso. Tyto faktory nyní tlačí ceny nahoru i v potravinářském průmyslu, což se projevuje ve zdražování mléčných výrobků,“ vysvětlil Dufek.
Nárůst cen potravin má zároveň výrazný dopad na celkovou inflaci. Jak uvedla ekonomka Markéta Šichtářová, potraviny byly jedním z klíčových faktorů, které vedly k nárůstu meziroční inflace. „Potraviny poprvé od loňského listopadu meziročně podražily, a to o 0,6 procenta. Například ceny mléka byly v září o 20 procent vyšší než v loňském roce, másla dokonce o 43 procent,“ uvedla Šichtářová. Tyto dramatické nárůsty některých základních potravin podle ní přispívají k nečekaně silnému růstu inflace.
Jedním z faktorů, který dříve pomáhal brzdit inflaci, byla vysoká srovnávací základna z minulého roku, kdy byly ceny potravin na rekordních úrovních. Tento efekt však nyní slábne, což inflaci opět podporuje. „V závěru roku se inflace pravděpodobně dostane až k hranici tří procent, což je horní hranice tolerančního pásma České národní banky,“ dodala Šichtářová.
Ceny pečiva: Stabilizace po dramatickém nárůstu
I tam, kde se zlevňovalo, se ale situace nedá porovnávat s předchozími lety. Například pečivo v letošním roce meziročně zlevnilo, stále je výrazně dražší než před několika lety. Podle údajů Svazu pekařů a cukrářů byl kilogram chleba v září levnější než v roce 2022, kdy lidé za něj platili přes 70 korun. Letos v září to bylo necelých 68 korun za kilogram. Nicméně ve srovnání s rokem 2019 je kilogram pečiva stále o 20 korun dražší.
Cena pečiva zůstává podstatně vyšší než před několika lety, uvedl výkonný ředitel Svazu pekařů a cukrářů Bohumil Hlavatý. „Od roku 2019 jsme zvedli ceny o 44 procent,“ řekl. Tento dramatický nárůst byl způsoben především zdražením energií a surovin, což vedlo i k uzavření některých pekáren. V současné době se ceny pečiva začínají stabilizovat, což však neznamená návrat k původním cenám. Například kilogram chleba byl v roce 2019 o 13 korun levnější než letos.
Spotřebitelé musí počítat s dalším zdražováním
Podle ekonomů je nepravděpodobné, že by se ceny potravin v dohledné době vrátily na předkrizovou úroveň. Navzdory stabilizaci cen v některých oblastech, jako je pečivo, zůstávají ceny základních potravin, jako mléko, máslo či maso, výrazně vyšší než před několika lety. „Ceny potravin zůstávají na vysoké úrovni, a to i přesto, že zdražování zpomaluje. Návrat k předkrizovým cenám není reálný,“ uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
K tomu se přidává i varování před rizikem růstu cen komodit v důsledku geopolitické situace, zejména konfliktů na Blízkém východě. Tento vývoj by mohl vést k dalšímu růstu cen energií a potravinářských surovin, což by se následně projevilo ve zdražování potravin. Martin Kron z Raiffeisenbank upozorňuje, že další nárůst cen potravin může být způsoben i možným růstem cen komodit. „Vidíme určité riziko ve vývoji na Blízkém východě, který by mohl vést k růstu cen energií a dalších komodit, což by se projevilo i ve zdražení potravin,“ dodal Kron.
Premiér Petr Fiala se přitom v srpnu na mezinárodním agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích chválil za pokles cen, který podle něj činí Českou republiku lídrem mezi zeměmi OECD. „Ceny potravin se snížily, a to výrazně. A snížily se nejvíc ze všech zemí OECD. Meziroční pokles je teď kolem 3,8 procenta a takovým poklesem cen potravin se teď nemůže pochlubit žádná jiná členská země OECD,“ uvedl Fiala.
Navzdory těmto tvrzením však realita pro mnoho českých spotřebitelů zůstává odlišná. Ceny základních potravin, jako je máslo, mléko nebo chléb, stále zůstávají výrazně vyšší než před několika lety. Ekonomové rovněž upozorňují, že ceny potravin se již pravděpodobně nevrátí na dřívější úroveň. „Zdražování sice zpomaluje, ale ceny zboží a služeb, které v posledních letech prudce vzrostly, se nevrátí na původní úroveň,“ upozornil hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka.