Z technologické novinky je běžná služba. Bank iD má pět milionů uživatelů

Češi jsou obecně konzervativnějším národem, který se k inovacím staví spíše s opatrností a nedůvěrou. Digitální technologie jsou však výjimkou – bezkontaktní platby, nákupy mobilem nebo digitální peněženky se u nás rychle staly naprostou samozřejmostí. A podobný vývoj teď zažívá i oblast ověřování totožnosti. Bankovní identita, známá i pod značkou Bank iD, se během čtyř let proměnila z technologické novinky ve službu, kterou používají miliony lidí každý den.

K letošnímu létu přesáhl počet uživatelů pět milionů. To znamená, že bankovní identitu využívá zhruba 75 procent Čechů v produktivním věku. Tempo růstu je přitom pozoruhodné: ještě na začátku loňského roku měla bankovní identita o milion uživatelů méně. Zájem ukazuje, že Češi jsou ochotni přijímat inovace, pokud jim zjednodušují život a šetří čas. V tom se výrazně liší od doby, kdy digitalizace byla vnímána spíš jako nespolehlivý experiment než jako praktická pomoc.

Nejčastějším důvodem, proč lidé bankovní identitu používají, je komunikace se státem. Do datové schránky se devět z deseti uživatelů přihlašuje bankovní identitou, další miliony ji využívají na portálech Jenda nebo ePortál ČSSZ. Pomocí několika kliknutí mohou požádat o rodičovský příspěvek, přehled o příjmech či nový řidičský průkaz, aniž by museli osobně na úřad.

Stejný princip postupně přebírá i komerční sektor – klientské zóny pojišťoven, investiční platformy nebo automatizované prodejny 24/7 využívají Bank iD k rychlému ověření zákazníka. Dnes už jde tedy nejen o státní službu, ale o běžnou součást života. „Ukazuje se, že lidé si rychle osvojí řešení, která jim zjednodušují život. Bankovní identita je toho dobrým příkladem – díky své jednoduchosti a praktičnosti se stala běžnou součástí každodenního fungování,“ říká Marek Růžička, ředitel Bankovní identity, a. s.

Pokud to funguje, má to úspěch

Řada kroků digitalizace v Česku v minulosti narazila na nechuť nebo nedůvěru, když se státní systémy ani nespustily, případně čelily výpadkům a technickým problémům. Ukazuje se ale, že pokud je systém funkční a přínosný, Češi si na něj zvykají překvapivě rychle, obdobně jako si zvykli platit hodinkami nebo mobilem. Zatímco v roce 2018 by se do úřadů nebo k bankám přihlašoval on-line jen zlomek lidí, dnes to dělá naprostá většina.

Podstatnou roli hraje i důvěra. V situaci, kdy se lidé často obávají o své osobní údaje, je pro ně fakt, že jejich identitu potvrzuje banka, silným argumentem. Přihlašovací údaje zůstávají pod kontrolou uživatele, banka jen úřadu nebo firmě potvrzuje, že jste to opravdu vy. Úředník ani firma nemá přístup k vašemu účtu nebo financím. Díky tomu si bankovní identita vybudovala pověst bezpečné a spolehlivé služby, která stojí na důvěryhodné technologii. „Bezpečnost je u bankovní identity na prvním místě, protože jde o službu založenou na důvěře. Vychází ze standardů bankovního sektoru, které patří mezi nejpřísněji regulované oblasti vůbec. Údaje o uživatelích jsou chráněné a sdílí se jen to, co je opravdu potřeba – nic navíc,“ přibližuje Marek Růžička.

Budoucnost je digitální

Bankovní identita se dnes používá hlavně ve veřejné správě a finančních službách. V nejbližších letech by se však měla rozšířit i do oblastí, které se týkají každého z nás.

Ve zdravotnictví má bankovní identita otevřít cestu k novému typu komunikace mezi pacientem a lékařem. Všechny zdravotní pojišťovny už dnes umožňují přihlášení do klientských portálů, kde lze nahlédnout na přehled čerpané péče, elektronický průkaz pojištěnce nebo požádat o příspěvek na prevenci. Stejný princip se má rozšířit i na samotné zdravotníky. U vybraných praktických lékařů je už nyní možné registrovat se on-line a ověřit totožnost právě pomocí bankovní identity. Do budoucna se počítá s tím, že bude možné digitálně podepisovat informovaný souhlas, objednávat se na vyšetření či nahlížet do zdravotní dokumentace prostřednictvím pacientských portálů nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví zároveň připravuje jednotné rozhraní, které má propojit různé elektronické systémy poskytovatelů péče, a bankovní identita je jedním z nástrojů, který může tento krok usnadnit.

Podobně v energetice už bankovní identita pomáhá urychlit procesy, které dříve vyžadovaly osobní návštěvu zákaznického centra. Lidé ji mohou využít při změně dodavatele energií, přepisu odběrného místa nebo při podpisu smluv on-line. Tímto způsobem se ověřuje nejen totožnost klienta, ale i věk a souhlas s podmínkami smlouvy.

Zvyšuje se rovněž množství firemních partnerů, kteří umožňují přístup do klientských administrací prostřednictvím bankovní identity. „Naši partneři oceňují, že Bank iD zrychluje registraci klientů, snižuje administrativní zátěž a zároveň jim pomáhá splnit přísné zákonné požadavky na ověřování totožnosti,“ říká Růžička.

Avšak i z hlediska mezinárodního srovnání si Česká republika vede překvapivě dobře. V mnoha zemích se teprve hledá model, jak občanům nabídnout bezpečnou digitální identifikaci, zatímco u nás už funguje v plném provozu.

INFOBOX

Inspiruje se i Evropa

Vedle národních projektů se připravuje i Evropská peněženka digitální identity (European Digital Identity Wallet), kterou chce Evropská komise spustit do konce roku 2026. Každý občan Evropské unie by díky ní měl mít možnost prokazovat svou totožnost on-line napříč členskými státy, a to prostřednictvím oficiálně uznávané aplikace v mobilním telefonu. Tato peněženka nebude jen nástrojem pro přihlášení ke službám státu, ale má umožnit i podepisování dokumentů, uchovávání digitálních dokladů, například řidičského průkazu, diplomu nebo receptu, a také přístup ke službám firem, které se do systému zapojí. Česká republika se na projekt připravuje prostřednictvím Digitální a informační agentury (DIA), která počítá s tím, že právě zkušenost s bankovní identitou bude pro vývoj evropské peněženky klíčová.