„Zrevidujme emisní limity v autoprůmyslu.“ Ministr Vlček doufá, že von der Leyenová splní slib
AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL
Česko chce kvůli automobilkám a průmyslu obecně tlačit na Evropskou komisi ze všech stran, tedy z Evropského parlamentu i z Rady EU. Zatímco v europarlamentu vznikla iniciativa největší evropské frakce (EPP), v Radě téma otevřel ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Ten pro Echo24 řekl, že věří, že předsedkyně EK Ursula von der Leyenová naplní své sliby o pomoci autoprůmyslu.
Evropská komise zatím nevypadá, že by chtěla nějak výrazně ustupovat od současné podoby pravidel pro automobilový průmysl. Příkladem je eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra, který minulý týden na přímou otázku, zda EK uvažuje o změnách v pravidlech pro automobilové emise, odpověděl jasně odmítavě. Hoekstra je přitom stejně jako šéfka Komise z EPP, tedy frakce, která přišla s návrhem takzvaného zprůměrování, tedy rozložení plnění emisních cílů do tří let. S tímto návrhem souhlasí také například Asociace evropských výrobců automobilů (ACEA).
Jednou z vyjednavaček pozice EPP byla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). „V lednu by mělo přijít i usnesení celého Evropského parlamentu, což by mělo částečně vycházet z naší pozice. My si naše domácí úkoly plníme, teď jsou na řadě členské státy na Radě a já doufám, že i díky například akčnímu ministrovi, jako je ministr Vlček, se dostanou ke společné pozici,“ uvedla pro Echo24 Nerudová.
PODCAST: Proč jste tak smutní? Bergsonovo hledání ztraceného já
Sám Vlček redakci sdělil, že sankce byly původně zamýšleny jako motivační nástroj pro urychlení dekarbonizace dopravy. „Současné podmínky však ukazují, že cíle byly nastaveny na základě predikcí z roku 2019, které neodpovídají skutečnému vývoji trhů, stavu infrastruktury a výrobních možností. Proto upozorňujeme na to, že klíčovou překážkou přechodu na elektromobilitu jsou vysoké pořizovací náklady elektrovozidel a nedostatečně rozvinutá infrastruktura, která zůstává problémem ve většině členských států Evropské unie,“ řekl Vlček s tím, že zavedení pokut na základě nerealistických cílů by mohlo mít kontraproduktivní dopady, včetně ohrožení pracovních míst, omezení dostupnosti individuální mobility a oslabení konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu.
Negativní dopady na (automobilový) průmysl
V reakci na tuto situaci Česko iniciuje podle Vlčka řadu opatření. „Otevřel jsem téma na Radě ministrů pro konkurenceschopnost, kde jsem vyzval k dřívější revizi nařízení o emisních limitech CO2 nebo realistickému přehodnocení cílů a zároveň odpuštění pokut evropským automobilkám za nesplnění kvóty prodeje nízkoemisních vozidel s cílem nasměrovat ušetřené peníze do výzkumu a vývoje. Spolu s dalšími státy opakovaně zdůrazňujeme, že rigidní setrvání na stanovených cílech může vést k negativním dopadům na evropský automobilový průmysl, konkurenceschopnost a zaměstnanost,“ řekl Vlček.
Předsedkyně Komise von der Leyenová se nechala slyšet, že je pro ni automobilový průmysl jednou z priorit. „Věřím, že svůj slib naplní. I nadále jednáme s Evropskou komisí a dalšími partnery, včetně důležité iniciativy europoslanců Danuše Nerudové a Jana Farského v Evropském parlamentu, kterou automobilky kvitují. Kdo by kdy z mediálního obrazu Danuše Nerudové řekl, že na záchraně automobilového průmyslu nebude pracovat Filip Turek, který žádné výsledky práce nemá, ale právě Danuše Nerudová,“ reagoval ministr na to, že automobily byly klíčovým předvolebním tématem europoslance Turka, který kandidoval mimo jiné za Motoristy sobě.
BEST OF ECHO: Česko se vymyká. Jak se informuje o masových vraždách v zahraničí
Česko podle Vlčka nerezignuje na plnění cílů ve snižování vypouštění CO2. „V mnoha oblastech je Česko jednou z nejrychleji čerpajících zemí, například pokud jde o Modernizační fond. Velký objem peněz putuje do modernizace teplárenství, zateplování bytových domů nebo instalace nových obnovitelných zdrojů energie. Z toho těží nejen klima, ale rozpočty firem i peněženky domácností,“ dodal pro Echo24 Vlček.
Že EPP mění svůj postoj ocenil i europoslanec z konkurenční pravicové frakce Evropských konzervativců a reformistů Ondřej Krutílek (ODS). „Jsem moc rád, že EPP má stejný postoj jako my v ODS a ECR. V Evropském parlamentu se tak po dopise Ursule von der Leyenové, který jsem dal dohromady s Alexandrem Vondrou a jejž podepsalo celkem 117 poslanců z 23 členských států, začíná formovat slušná skupina poslanců, kteří budou tlačit na přehodnocení zákazu,“ uvedl Krutílek.
„Stanovisko komisaře Hoekstry mě štve. Měl by si uvědomit, že jsme v úplně jiné situaci, než když se zákaz přijímal. Stačí se podívat, v jakém stavu je evropský automobilový průmysl. Pokud na zákazu bude Komise dál trvat, nestane se ničím jiným než prodlouženou rukou čínských automobilových lobbistů,“ dodal Krutílek.