Bílá místa na fakultě i po půl roce. Úniky vadí policii, mezery samotné škole

Takřka půl roku od tragédie na filozofické fakultě v Praze se zdá, že se veřejnost brzy dozví závěry z vyšetřování nejhorší střelby v dějinách České republiky. Jeden po druhém dobíhají jednotlivé procesy a kde slovy ministra vnitra Víta Rakušana ještě existují „bílá místa“, pomalu přebírají iniciativu média, respektive úniky ze spisů, které přinášejí vysvětlení alespoň některých nejasností od začátku se střelbou spojených. Spokojen ale není tak docela nikdo – policistům se nelíbí narušování jejich práce, mnohým pozůstalým úniky a dalším neuspokojivé prošetření věci.

Policie v minulých dnech vyšetřování uzavřela. Výsledek? Věc odložila, protože střelec David K. spáchal sebevraždu.

Už s tím nejsou šest měsíců po incidentu mnozí spokojeni a například sama Univerzita Karlova oznámila, že se chystá vůči závěrům podat stížnost. Nemá za to, že byly dostatečně vyšetřeny všechny okolnosti incidentu. „V tomto smyslu jsme informovali zasažené, s nimiž jsme v pravidelném kontaktu,“ potvrdila Lenka Henebergová, členka kolegia rektorky UK.

Zdržte se, vyzývá policie

Informační vakuum v minulých dnech vyplnila média, respektive předčasné zprávy z vyšetřování, které se tak dostay na veřejnost. Po serveru Seznam Zprávy, který přišel s detaily o motivaci vraha, pak poměrně rozsáhlý obrázek poskytla Mladá fronta Dnes.

Proti takovému způsobu se nicméně policisté i státní zástupce ohradili.

„Usnesení o odložení již bylo doručeno prvním poškozeným, kdy některým z nich ho z pochopitelných důvodů doručujeme za asistence interventů. Bohužel jsme už z řad samotných poškozených zaregistrovali negativní reakce, že se informace dozvídají z médií,“ sdělil redakci policejní mluvčí Ondřej Moravčík.

„Opětovně proto žádáme seriózní novináře, aby nezveřejňovali tyto informace dřív, než budou vyrozumění všichni poškození. Novinářům, kteří usnesením disponují a přesto jej nezveřejňují, děkujeme za jejich citlivý přístup, a to i jménem poškozených. Platí, že veřejnost s výsledky prověřování seznámíme, jakmile to bude možné,“ přiblížil.

Podobně se pak vyjádřil mluvčí Městského státního zastupitelství v Praze Aleš Cimbala.

„Obsah článku obsahuje informace, které ve své podstatě korespondují s obsahem usnesení o odložení věci. Rozsah a detailnost poskytovaných informací uvedených v pouhém neplaceném náhledu je dle mého názoru minimálně problematická a může vést k sekundární viktimizaci, na druhou stranu však leží na bedrech jakéhokoliv média či autorů článků, aby dodržovali své etické kodexy, informovali o věci citlivě, k čemuž opakovaně sdělovací prostředky vyzýváme, a v zájmu honby za senzací neupřednostňovali vlastní prospěch před oprávněnými zájmy poškozených, respektive nejitřili hluboké rány poškozených,“ uvedl pro Echo24 Cimbala.

Podle něj teď už ke zmaření trestního řízení dojít nemůže, ale všichni by měli k informacím ze spisů přistupovat vzhledem k potenciální zranitelnosti odpovědně, dodal.

Mediální verze

Do té doby je tak třeba vystačit si s mediálními verzemi. Jak ministerský předseda Petr Fiala, tak vicepremiér Vít Rakušan totiž sice hovoří o nutnosti vyjasnit všechny případně pochybnosti, současně ale apelují na to, aby se s předběžnými záběry počkalo.

„Policisté a státní zástupkyně seznámí v nejbližších dnech s dalšími informacemi i širokou veřejnost. V zájmu nás všech je, aby v tomhle příběhu zůstalo co nejméně bílých míst. K tomu směřují kroky, které už se odehrály: interní inspekce Policie, šetření GIBS, analýza speciálního policejního týmu,“ prohlásil Rakušan.

„Ještě důležitější je, abychom jako společnost se znalostí toho, co se stalo, dokázali udělat všechno, co je reálné, abychom podobným věcem co nejvíc předcházeli,“ dodal.

Po dobu prověřování věci si zastupitelství vyhradilo poskytování informací. Toto omezení nyní zrušilo, takže k případu se bude moci vyjádřit přímo policie. Základní lhůta pro uzavření případu, která je půlroční, by uplynula 20. června.

Jinak je třeba zatím čerpat z toho, co zveřejnila média.

Policisté v hlavní budově FF UK prošli jen přízemí a první patro budovy v době, kdy byl pachatel již ve čtvrtém patře a připravoval se ke střelbě, uvedla na základě policejních dokumentů Mladá fronta Dnes. Policisté poté odešli do budovy v Celetné, měli přitom podle MfD k dispozici svědkyni, se kterou mluvil pachatel již dříve o smrti a o tom, že spáchá něco, o čem uslyší. Podle deníku mohla policie z komunikace dovodit, že mohl být velmi nebezpečný. Vedení policie opakovaně uvádělo, že pátrali po sebevrahovi, uvedl deník.

Masakr ve čtvrtém patře

Příchod Davida Kozáka do budovy fakulty podle spisu nevzbudil žádnou pozornost. „Jednalo se o předvánoční čas a bylo běžné, že studenti do budovy chodili se zavazadly před odjezdem domů,“ popsali kriminalisté v dokumentech. Po přípravách, kdy si oblékl balistickou vestu a brýle, začal střílet z různých zbraní. V 15:19 si nakonec pod bradu přiložil brokovnici a zmáčkl spoušť, čímž svůj život ukončil. Tragédie však zanechala nezměrné následky, které otřásly celou akademickou obcí i širší veřejností.

Masakr na univerzitě nebyl prvním násilným činem, který Kozák spáchal. Již o šest dnů dříve, 15. prosince, v lesích v Klánovicích zabil třiatřicetiletého Martina P. a jeho dvouměsíční dceru. Ráno 21. prosince, než se vydal do Prahy, zabil svého otce v Hostouni. Bez jakéhokoliv varování třikrát vystřelil na otce z pistole CZ Skorpion, prostřelil mu hlavu a krk. Následně tělo dotáhl ke konferenčnímu stolku a připravil amatérský výbušný systém v garáži, který však nevybuchl kvůli tepelnému pojistce na žehličce.

Podle policejních dokumentů byl Kozák detailní a chladnokrevný plánovač. Vyšetřovatelé zjistili, že zbrojní průkaz získal legálně, přestože se v minulosti léčil na psychiatrii. Tento fakt vzbuzuje otázky ohledně efektivity kontrolního systému při vydávání zbrojních průkazů. Zbrojní průkaz získal s jedinou podmínkou – musel nosit brýle. „Obvodní lékař nevěděl o jeho návštěvách u psychiatra, což byla chyba v systému,“ uvedli policisté. Kozák měl sklony k vražednému chování, což popisují znalci v psychologickém posudku. Měl schizoidní osobnost s narcistními a disociálními rysy a velmi vysoké IQ. Jeho vražedné sklony se projevovaly dlouhodobě a silně.

Příprava na masakr

David Kozák pečlivě plánoval, jakým způsobem své činy provede. Na internetu sledoval kurzy střelby, hledal informace o masových vrazích a sledoval rozvrhy studentů na Filozofické fakultě. Vybral si 21. prosinec, kdy byla budova plná lidí. Připravil si mapu tříd s počty studentů a v den masakru nesl v kufru čtyři legálně držené zbraně a obrovské množství munice.

„Jednalo se o velmi detailní a promyšlený plán, který Kozák připravoval několik měsíců dopředu,“ uvedl jeden z vyšetřovatelů. Ve svém počítači zanechal stopy, které odhalily jeho záměry a důkladnou přípravu. Kozák také sledoval programy v Rudolfinu a plánované akce na náměstí Jana Palacha, což naznačuje, že zvažoval i jiné lokality pro svůj útok.

V den masakru se Kozák sbalil a ve čtvrt na jednu nasedl na autobus do Prahy. Mířil rovnou na náměstí Jana Palacha do budovy Filozofické fakulty. Vstoupil do budovy přesně ve 13:23. Na minutu přesně ve stejnou chvíli vyslal operační důstojník policie dvě tříčlenné hlídky právě do této budovy, už věděl, že v Hostouni nalezli mrtvolu muže, který byl evidentně zastřelen, a funkční nástražný systém. Hlídky měly jediný úkol: najít nebezpečného Davida Kozáka, studenta univerzity. Vedení policie ale stále opakuje, že v tu chvíli hledala sebevraha.

Policisté dorazili k budově jen pár minut po Kozákovi. V té době už byl ve čtvrtém patře a připravoval se na masakr. Policisté prohledali pouze přízemí a první patro, zeptali se několika vyučujících a vrátného, zda neviděli podezřelého, a poté odešli do druhé budovy v Celetné ulici, kde měl Kozák podle rozvrhu výuku. Mezitím však začal střílet. Záchranné akce byly komplikované a chaotické, studenti se snažili uniknout na terasu a skrývat se před střelcem. „Jedna dívka při úniku ztratila rovnováhu a spadla na chodník, zemřela na místě,“ uvedli vyšetřovatelé.

Klíčová svědkyně Alice

Několik dní před první vraždou psal Kozák své kamarádce Alici (jméno změněno) věty, které naznačovaly jeho úmysly. „Rodičové i se sestrou tuhle neděli odtáhnou na týden na lyžovačku do Itálie, takže budu mít čas se realizovat,“ napsal jí. Alice jako první v den masakru na univerzitě volala tísňovou linku, protože dostala „děsivé zprávy“. Z komunikace s Alicí mohli policisté dovodit, že Kozák může být velmi nebezpečný. „Ještě dneska… Vlastně si mě k tomu tak trochu inspirovala… Vy všichni:)“ napsal jí v den střelby.