Česko zašlo dál, stíhá podporu Rusku, všiml si britský The Spectator

Podpora ruské brutální invaze na Ukrajinu je nyní ve většině západního světa sociálně a morálně naprosto nepřijatelná. Dokonce i ostražitost před dodávkami zbraní na Ukrajinu je považována za nesprávnou. Ale v České republice se věci posouvají o krok dále. Ti, kdo vyjadřují kontroverzní názory na válku, jsou stíháni v rámci zákonných omezení svobody slova. Všiml si toho britský konzervativní magazín The Spectator. V českých reáliích ovšem občas uvádí nepřesnosti.

Magazín upozornil na případ muže z březnového protivládního protestu se znakem "Z" a logem Wagnerovy skupiny na batohu a bundě. "Trestem za oblečení" bylo podmíněné odnětí svobody na šest měsíců a pokuta. Soud navíc muži na rok zakázal pobyt v Praze, což magazín označil za bizarní středověký trest. Muž byl shledán vinným z otevřené podpory genocidy.

The Spectator zmiňuje i případ Ladislava Vrabela. Jeho vliv na českou společnost přibarvuje, když o něm píše jako o "vůdci silného protestního protivládního hnutí". (Vloni na podzim svolal masové demonstrace, na jeho pozdější akce ale chodily jen stovky lidí.) Vrabel čelí obžalobě ze šíření „poplašné zprávy“ za tvrzení na sociálních sítích, podle něhož Česká republika zaútočí jadernými bombami proti Rusku. Podle policie vážně znepokojil část obyvatelstva, což spadá do kategorie trestného činu šíření poplašné zprávy. Nyní Vrabelovi hrozí až dva roky vězení.

"Právní omezení svobody slova v České republice není žádnou novinkou. Dříve bylo používáno k zabránění projevům nacismu, vztahovalo se například na zobrazení svastiky. Nyní se však nejednoznačné zákony dříve používané proti nepatrné menšině šílenců a výtržníků najednou používají ke kriminalizaci názorů významné části populace," tvrdí Spectator.

K doložení svého tvrzení používá výsledky průzkumu, podle něhož se údajně 48 procent lidí v Česku cítí s ohledem na válku na Ukrajině nejistě, považuje se za špatně informované anebo se přímo označuje za proruské. The Spectator odkazuje na průzkum společnosti STEM. Jeho výsledky ale interpretuje zvláštním způsobem. (Podle STEM zastává prozápadní postoje 52 procent lidí, a prorusky smýšlející se označilo pouhých 5 procent lidí, za oběť dezinformací 9 procent respondentů. Průzkum z letošního února jeho autoři interpretovali tak, že většina společnosti stojí na straně Ukrajiny a podporuje pomoc uprchlíkům.)

"Je demokraticky přijatelné, aby český stát teoreticky všechny tyto lidi (příznivce Ruska) podroboval soudnímu řízení, pokud by upřímně vyjádřili svůj názor na válku na Ukrajině?" ptá se The Spectator a sám si odpovídá: "Vláda by namítla, že takové názory nejsou na místě, protože jsou založené na dezinformacích – konceptech, které v České republice od začátku invaze získaly obrovský ohlas. V zemi, která se před nedávnem osvobodila od komunismu kvůli touze svobodě, existuje zvláštní nedostatek kontroverze ohledně případů, které jsou předkládány soudům," vyvozuje závěry The Spectator.

The Spectator připomíná, že jen hrstka zemí oficiálně označila ruské válečné zločiny na Ukrajině za genocidu. Proto možná stíhaní lidé ani nevěděli, že český stát považuje ruskou invazi za genocidu.