„Zahanbit ruské ozbrojené síly.“ Jak Britové a USA „převzali velení“ nad ukrajinskou frontou

VÁLKA NA UKRAJINĚ A ZÁPAD

„Zahanbit ruské ozbrojené síly.“ Jak Britové a USA „převzali velení“ nad ukrajinskou frontou
Jak se řídí válka na Ukrajině. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Těsně po vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 sehrály Spojené státy a Velká Británie mnohem zásadnější roli ve vedení války, než bylo dosud známo, jak o tom psal už deník New York Times, informovali jsme zde. Nové informace, které teď zveřejnil britský deník The Daily Telegraph, ukazují, že západní armády nebyly pouze pasivními dodavateli zbraní, ale stály u plánování jednotlivých operací, výběru cílů i údajně dokonce personálních rozhodnutí v ukrajinském velení.

Krátce po invazi doprovodil tým britských commandos dva ukrajinské generály z obléhaného Kyjeva. S pomocí diplomatických pasů byli přes Polsko převezeni do Německa, kde se připojili k tajné operaci vedené ve spolupráci s americkou CIA. Jejím cílem bylo, jak píše The Telegraph, „změnit vývoj války a zahanbit ruské ozbrojené síly“.

Operační centrum vzniklo v americké vojenské základně Clay Kaserne ve Wiesbadenu, sídle velení amerických sil v Evropě. Odtud byla řízena společná válečná strategie NATO a Ukrajiny. Základna se rychle stala klíčovým bodem západní podpory: „Britský generál zde řídil logistický uzel, zatímco Američané zajišťovali zpravodajství, výzbroj i operační plánování,“ uvádí The Telegraph s odkazem na informace získané z rozsáhlého šetření napříč devíti zeměmi.

Británie si udržovala v konfliktu zvláštní pozici – jako jediná z klíčových spojenců ponechala v zemi malé týmy důstojníků, což jí podle The Telegraph umožnilo „získat větší vliv při plánování vojenských operací než Spojeným státům“. Američané naopak stáhli veškerý personál z Ukrajiny už před invazí a uzavřeli ambasádu. Podle jednoho z ukrajinských důstojníků měli Američané říct: „Rusové přicházejí – tak čau.“

Navzdory formálnímu odstupu se právě američtí zpravodajci podíleli na plánování přesných úderů – nejen na okupovaných územích, ale později i uvnitř Ruska. Důstojníci CIA ve Wiesbadenu podle The Telegraph připravovali operace, které vedly k zasažení vysoce hodnotných ruských cílů.

Jednou z nejambicióznějších operací byla mise s kódovým označením Lunar Hail – bombardovací kampaň, jejímž cílem bylo donutit Moskvu stáhnout vojenskou infrastrukturu z Krymu. Podle zdrojů The Telegraph to byli Američané, kdo plán předložil přímo ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Britové se pak podíleli na vypracování detailní strategie, včetně postupu, jak zasáhnout most přes Kerčský průliv – symbol ruské nadvlády nad poloostrovem. Tento most byl přitom na začátku války pro USA „červenou linií“. Útok na něj by mohl být podle Washingtonu vnímán jako napadení ruského území a vyvolat prudkou odvetu.

Takové proměny postojů – od zdrženlivosti po aktivní plánování útoků – podle The Telegraph ukazují, jak se západní ochota riskovat postupně zvyšovala. Měnila se i míra důvěry mezi spojenci. Zatímco Ukrajinci často žádali více zbraní a techniky, Američané považovali některé požadavky za nereálné. Docházelo také ke sporům ohledně nasazení ukrajinských sil. Washington se obával, že Kyjev nevyužívá dostatečně mobilizační potenciál, a žádal větší nasazení mužů. Zelenskyj ale oponoval: „Více mužů nepomůže, když není dost zbraní.“

Napětí se projevovalo i v konkrétních incidentech. Když v dubnu 2022 Ukrajinci potopili ruský křižník Moskva, učinili tak díky americkému zpravodajství – ale bez předchozí konzultace s Washingtonem. „Američané byli rozhořčeni, že jim nebylo nic řečeno,“ uvádí The Telegraph. Podobně v roce 2024 zjistili, že ukrajinská vojenská rozvědka chystá pozemní operaci na ruském území, opět bez informování americké strany.

Napětí panovalo i mezi britským ministrem obrany Benem Wallacem a ukrajinským velením. Podle zdrojů The Telegraph měl Wallace požadovat odvolání generála Andrije Kovalčuka, který váhal zaútočit na ruské síly ustupující od Chersonu. „Co byste udělali, kdyby váš podřízený odmítl rozkaz?“ zeptal se Wallace amerického generála Donahuea. Ten odpověděl: „Propustil bych ho.“ Wallace měl reagovat: „Já to zařídím.“ Sám Wallace však tuto verzi popřel: „Nikdy jsem nepožadoval, aby byl nějaký (ukrajinský) generál odvolán. To je výhradně věc Ukrajinců.“

Sdílet:

Hlavní zprávy

Proti čemu bojujeme, když svádíme boj s dezinformacemi?

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články