Prezident může jen zkoušet silnější nervy

KOMENTÁŘ

Prezident může jen zkoušet silnější nervy
Schůzku prezidenta s premiérem ve středu můžeme chápat jako začátek souboje v páce. Foto: Zuzana Bönisch, Odbor komunikace KPR
1
Komentáře
Daniel Kaiser
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Schůzku prezidenta s premiérem ve středu můžeme chápat jako začátek souboje v páce. S jedním požadavkem byl Petr Pavel po zásluze poslán někam, s druhým to tak snadno nepůjde. Vznikající trojkoalice odmítá podle přání Pavla přepisovat některé kapitoly z návrhu programového prohlášení vlády. Je skutečně trapné muset hlavě státu takhle ukazovat hranice, kam v parlamentním systému nesmí zajít. Druhý požadavek Hradu ale má reálný základ.

 

Střet zájmů premiéra a současně majitele jednoho z hlavních koncernů v republice je v podstatě neřešitelný. Byl by odstranitelný, ale to by musel Babiš Agrofert prodat. Není nic zvláštního na tom, aby se Pavel chvíli točil na této Babišově slabině. Bohužel voliči už potřetí (2014, 2017, 2025) v dostačující míře usoudili, že jim mamutí střet zájmů muže s premiérskou ambicí nevadí. Situace je tentokrát pro Babiše věcně horší. Tentokrát Agrofert už nebude smět zaparkovat ve svěřenských fondech, v nichž se dalo vyhnout zákonu o střetu zájmů. A zákon o střetu zájmů automaticky vylučuje firmu, v níž má člen vlády alespoň čtvrtinový podíl – jak z veřejných tendrů, tak z žádostí o nenárokové dotace.

Ovšem prezident, dosti podobně koalici Spolu před volbami, celou věc přepíná do druhé krajnosti. Ministr zemědělství Marek Výborný před volbami najednou začal po Agrofertu požadovat, aby z dotací čerpaných za léta 2017–21 vrátil nejen dotace nenárokové, na něž má vláda, tehdy právě Babišova, přinejmenším nepřímý vliv, ale i ty nárokové. Což byla právnicky neudržitelná hloupost, neboť dotace na hektar a na kus dobytka vyplácí Evropská komise, a to zcela mechanicky. Ministr Výborný před volbami operoval jakousi právnickou analýzou, neodtajnil však tehdy ani text analýzy, ani její autory. Asi věděl proč.

Podobně by teď i prezident měl jmenovat právníky, kteří mu vnukli větu, že „zákon o střetu zájmů vylučuje, aby Andrej Babiš byl premiérem, pokud se nezbaví Agrofertu“. Poprvé tuto pozici formuloval v září na debatě s občany Svitavska. Ale ta pozice, aspoň podle toho, co říkají renomovaní právníci jako vedoucí katedry obchodního práva Právnické fakulty UK Bohumil Havel, taky není udržitelná. V zákonu o střetu zájmů se praví, že člen vlády nesmí podnikat, nikoliv že nesmí vlastnit firmu. Babiš tedy „pouze“ nesmí sedět v nějaké pozici, z níž by chod firmy ovlivňoval.

Pokud tu Pavel bude trvat na svém, není zřejmě síly, která by ho přiměla Babiše jmenovat premiérem. Mohl by nějakou dobu udržovat při životě Fialovu vládu v demisi a mezitím by čelil obřímu konfliktu, nejprve politickému, časem snad i společenskému. Pavel je ale nekonfliktní povaha. Jakou až démonickou sílu by museli vynaložit ti z jeho poradců, kteří mu tuto tvrdou linii dnes radí? Mezi prezidentem a premiérem se hraje o to, kdo dřív cukne. Babiš může buď teď hned s Hradem své jmenování premiérem za něco zobchodovat (třeba že nejmenuje do vlády Filipa Turka, případně že nezačne problematizovat muniční iniciativu) nebo vytrvat a prezidenta blamovat. Ale to by si vyžádalo nějaký čas.

Kde si ANO mezitím může ulevit ve své politické agresivitě, je sněmovna. Piráti nedostanou ani místopředsedu sněmovny, ani žádný sněmovní výbor. Pozoruhodné je, že tuto nespravedlnost nikterak nekritizují bývalí koaliční partneři Pirátů. Také jim nechtějí přepustit nic, ani výbor, z té části sněmovny pro opozici vyčleněného. Piráti totiž svou povýšeností iritovali všechny – a teď jim to všichni rádi spočítají.

V kultuře neustálé popuzenosti nám uniká důležitá věc: dohodnuté rozdělení výborů – devět vláda, osm opozice – je úplně stejné jako před čtyřmi lety. Stejné jsou i naschvály, kdy kandidát opozice neprojde na místopředsedu ani do čela už slíbeného výboru – před čtyřmi lety Radek Vondráček z ANO, letos nejprve Jan Skopeček do vedení sněmovny a tento týden Pavel Žáček (oba ODS) do čela výboru pro obranu. Vítězové voleb se v českém parlamentu poslední roky chovají o to pomstychtivěji, oč bezmocněji se musí cítit vůči EU a unijní legislativě. Gubernijní mravy nějak upadají.

×

Podobné články