Levičák je dnes nadávka. Kdysi bylo naopak nebezpečné být označen za pravičáka

Původní levicí byli v 19. století všude v Evropě liberálové. Ale naši liberálové byli všeobecným českým nacionalismem tlačeni doprava. Takže třeba v rakouském parlamentu kolem roku 1870 levici představují němečtí liberálové. Ovšem je třeba dodat, že čeští poslanci tehdy setrvávali v pasivní rezistenci.

Nacionální a sociální otázky se v českém prostředí překrývaly, což se nejdřív snažili podchytit politici z mladočeského křídla Národní strany. V praxi to vypadalo tak, že pokud dělníci bojovali proti německému podnikateli, tak to pro mladočechy bylo nanejvýš v pořádku. Tak sympatizovali mladočeši například se stávkovým hnutím ve Svárově na konci března 1870. Stávky se nejdříve zúčastnilo 300 dělníků, s okolními dělníky se počet rozrostl na asi 3 tisíce a do jejich zástupu se pak i střílelo. Byli z toho 4 mrtví a 30 zraněných. A vše proto, že majitel Liebig byl Němec.

Sociálně demokratická dělnická strana, která byla otevřená i pro rakouské dělnictvo, byla založena v německém Eisenachu v roce 1869. Šlo v podstatě o marxistickou a internacionalistickou stranu. Původně se sjezd měl konat v Badenu u Vídně, ale byl zakázán. 5. dubna 1874 se v Neudörfelu ilegálně sešla schůze 74 delegátů reprezentujících asi 25 tisíc dělníků z monarchie. Byly zde zastoupeny i organizace z českých zemí, ale drtivě dominovali reprezentanti německých oblastí, zvláště z Liberecka. Česká sociální demokracie pak vznikla v roce 1878.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.