Cena za zelenou budoucnost. Nové povolenky prý trhají cenové stropy, mohou stát domácnosti tisíce
ETS 2
Na lipské energetické burze EEX se začalo obchodovat s emisními povolenkami pro domácnosti. Tyto nové povolenky, spadající do připravovaného systému ETS2, mají pokrýt emise ze spalování paliv v domácnostech, dopravě a malém průmyslu od roku 2027. Už nyní však jejich cena vyvolává obavy z výrazného zdražení života lidí i z inflačních tlaků na ekonomiku.
Podle ekonoma Lukáše Kovandy činí úvodní cena 81 eur za tunu CO₂, což je „o 80 procent vyšší než strop EU, na který se odvolávají i čeští politici.“ Kovanda upozornil, že už tato cena znamená například zdražení pohonných hmot v Česku o téměř šest korun na litr. „Cena povolenky pro domácnosti bude muset být několikanásobně vyšší i než právě její nynější cena 81 eur, mají-li být plněny dílčí cíle Green Dealu EU,“ dodal Kovanda. Podle něj se cena bude muset do roku 2030 vyšplhat až na 250 eur za tunu CO₂, aby motivovala domácnosti k investicím do tepelných čerpadel, renovací budov nebo elektromobility.
Ekonomové i analytici upozorňují, že povolenka pro domácnosti fakticky představuje novou daň, jejímž účelem je přimět lidi ke změně chování. „Lidem napříč EU musí zkrátka vytápění uhlím či plynem nebo benzín a nafta zdražit natolik, aby zásadně změnili své chování. Aby masově renovovali příbytky, pořizovali tepelná čerpadla a kupovali elektromobily,“ uvedl Kovanda s tím, že pokud povolenka zůstane levná, klimatické cíle EU nebudou splněny. „Pokud pohonné hmoty zdraží o dvě nebo tři koruny na litr, domácnosti své chování prakticky nezmění. A klimatické cíle EU nebudou plněny,“ zdůraznil.
Cenové šoky však mohou mít vážné dopady na českou ekonomiku. „Sotva se česká ekonomika začala plně zotavovat z dopadů pandemie a války na Ukrajině, hrozí další nabídkový šok. Systém ETS2 je součástí klimatického balíčku Fit for 55,“ varuje hlavní ekonom Argos Capital Kryštof Míšek. Podle něj se očekává, že uhlí může podražit až o 75 procent, zemní plyn o 24 procent a pohonné hmoty o 10 až 12 procent. „Pokud by v české ekonomice došlo k trvalému zdražení pohonných hmot o 2 až 5 korun za litr, mělo by to měřitelný dopad na inflaci,“ dodal Míšek. Zdražení o dvě koruny na litr by podle jeho propočtů mohlo zvýšit inflaci o 0,2 až 0,3 procentního bodu, zdražení o pět korun až o 0,7 bodu.
Politici proto zvažují různé nástroje, jak dopady zmírnit. Někteří mluví o cenových stropech, ty však podle ekonomů nejsou ideálním řešením. „Cenové stropy zpravidla vedou spíše k nedostatku a vyšší reálné ceně než ke stabilizaci trhu. Nejsou tedy z ekonomického pohledu dobrým nástrojem,“ uvedl Míšek.
O nové povolence má jednat i česká tripartita. Česko spolu s dalšími 17 státy EU žádá Brusel například o zveřejňování informací o tempu zavádění obnovitelných zdrojů či o mechanismus, který by omezil cenové výkyvy. Původní český návrh na odložení nebo zrušení ETS2 však podporu mezi členskými státy nezískal.
Na druhé straně existují i možnosti, jak dopady zmírnit. Dřevo a dřevní paliva totiž emisní povolenky nezatíží, protože jsou považovány za obnovitelné zdroje energie. „Topení dřevem a dřevními peletami nebo briketami je a bude dlouhodobě cenově nejstabilnějším a nejdostupnějším způsobem v České republice i v Evropě,“ uvedl Vladimír Stupavský, předseda Klastru Česká peleta. Cena vytápění dřevem podle nich zůstane stabilní a nebude zatížena novou uhlíkovou daní.
Podle propočtů energetiků by například náklady na vytápění zemním plynem mohly vzrůst z letošních 41 000 korun ročně na více než 59 000 korun při ceně povolenky 70 eur. U uhlí by šlo o nárůst z 33 000 na více než 47 000 korun ročně. Naopak vytápění dřevem by zůstalo kolem 23 000 korun za rok.
Analytik XTB Pavel Peterka upozornil, že z hlediska splnění klimatických cílů je ETS2 nezbytný, avšak ekonomicky bolestivý. „Pokud by cena emisní povolenky zůstala na nynějších 72 eura, pak na každý litr paliva připadá zhruba 16,6 eurocentu, tedy čtyři koruny. Pokud bude stát 45 eur, činil by dopad asi 2,55 koruny na litr,“ řekl Peterka.
Evropská komise i přes výhrady některých členských států, včetně Česka, trvá na ambiciózním cíli snížení emisí do roku 2040 o 90 procent oproti roku 1990. Premiér Petr Fiala (ODS) však varoval, že je třeba zohlednit také prosperitu a ekonomické aspekty. „Potřebujeme najít rovnováhu mezi ochranou klimatu a životní úrovní našich občanů,“ uvedl premiér.
