Kupka, Ivan a stačilo, do čela ODS se nikomu dalšímu nechce. Co se stranou udělal Kubův odchod?

Do kongresu ODS, na němž si strana po dvanáctileté éře Petra Fialy zvolí nového předsedu, zbývá už jen měsíc a půl. Kandidáti do čela se však nehrnou. „Čekal jsem, že touto dobou už se někdo další objeví, byly takové náznaky. Ale zatím to teda nevypadá,“ říká místostarosta Ostravy-jih Radim Ivan. Ten je v boji o křeslo šéfa strany dosud jediným vyzyvatelem favorizovaného ministra dopravy v demisi Martina Kupky.

Podobně mluví někdejší královéhradecký hejtman Martin Červíček, který by se na kongresu měl ucházet o pozici některého z místopředsedů. „Moc bych si přál, aby se ještě někdo objevil, aby ta nabídka byla širší,“ přiznává Červíček. Potenciální kandidáti do čela strany však zatím spíš odpadají.

Minulý týden to byl jihočeský hejtman Martin Kuba, o jehož možné kandidatuře na předsedu se spekulovalo. Místo toho ohlásil odchod ze strany a založení nového hnutí. V ODS se sice o jeho kroku hodně mluví, reálně to ale až na jihočeskou ODS žádný velký pohyb straníků zatím nevzbudilo. Tento týden pak kandidaturu do vedení vyloučila i ministryně spravedlnosti Eva Decroix. Poslankyně z Vysočiny, která byla teprve před dvěma lety zvolena místopředsedkyní ODS.

Ve straně byla označována za nadějnou a výraznou tvář, která by se časem mohla ucházet i o nejvyšší post. Teď nejen, že tato možnost padá, obhajovat však nehodlá zmíněnou pozici místopředsedkyně. Nepříjemné je to i pro kandidáta na předsedu Kupku, který si právě tuto političku ve vedení podle informací Echo24 přál.

„Chci věnovat víc času dětem a sobě - profesně i osobně,“ uvedla Decroix v úterý na sociální síti X s tím, že by teď pozici ve vedení ODS nemohla věnovat tolik energie, kolik by chtěla. „Potřebuji, aby některé věci dozrály, abych se některé věci doučila, posílila,“ vysvětlovala Decroix. Podle jednoho ze straníků, který si nepřál být jmenován, roli mohlo sehrát i to, že Decroix v ODS necítila dostatečnou podporu.

„Nezískala podporu v Pardubicích, v Liberci a předtím ani na jižní Moravě. Někteří tam jsou na ní naštvaní, mají pocit, že mazala schody Pavlu Blažkovi,“ zmiňuje jeden z členů ODS bitcoinovou kauzu bývalého ministra spravedlnosti, který letos v červnu rezignoval na svoji pozici. A nahradila ho právě Decroix. Ona sama ale to, že by na krajských sněmech ODS nezískala nominaci kvůli bitcoinové kauze, odmítá.

„Nezískala jsem nominaci na těch sněmech, na kterých jsem nekandidovala,“ reaguje Decroix. Ministerské angažmá se však podle více zdrojů Echo24 podepsalo na tom, že politička nebude kandidovat do vedení strany. A že proto teď před kongresem také přestala obrážet oblastní a regionální sněmy.

„Neměla na to ministerstvo vůbec chodit. To by vysálo každého, zbytečně jsme přišli o schopnou ženskou ve vedení. Neměla na tom ministerstvu moc spojenců, političtí náměstci za konkurenční strany jí to vůbec neulehčovali. Nedivím se, že si po tom všem potřebuje odpočinout,“ říká další z členů ODS, který si nepřál být jmenován. Připouští ale, že sám mluví tak trochu jako „generál po bitvě“.

Tah dámou, který se nepovedl

V červnu, když Decroix post po Blažkovi přebírala, to totiž pro mnohé ve vedení ODS vypadalo jako dobrý taktický tah – možná i směrem k probíranému kongresu. A k hledání potenciálních tváří do čela ODS. Protože už tehdy se mezi straníky hodně mluvilo o tom, že pokud volby dopadnou tak, jak ukazovaly průzkumy – tedy vítězstvím hnutí ANO a odchodem ODS do opozice – Fiala coby předseda skončí.

Do sněmovních voleb tehdy zbývaly necelé čtyři měsíce. Decroix se na ně chystala coby lídryně strany i koalice Spolu na Vysočině. A ministerský post měl být příležitostí političku více zviditelnit. Zároveň ji imageově prezentovat jako ženu, která se postará o to, že Blažkova bitcoinová kauza bude řádně prověřena. Celá akce však zanechala pachuť. Decroix se Blažka na jednu stranu nesnažila hájit. Veřejně řekla, že ministerstvo pod jeho vedením vůbec nemělo letos na jaře podivný bitcoinový dar od dříve trestaného Tomáše Jiřikovského přijímat.

Na druhou stranu ale ministryně nezvládla situaci kolem koordinátora bitcoinové kauzy Davida Uhlíře. Někdejšího ústavního soudce si ministerstvo spravedlnosti najalo s tím, že bude dohlížet na interní prošetřování kauzy. Uhlíř měl zpracovat a dodat zprávu k celé aféře, po měsíci však v pozici koordinátora předčasně skončil. „Svoje poslání jsem naplnit nemohl a nenaplnil,“ postěžoval si Uhlíř letos v říjnu na spolupráci s ministryní serveru Seznamzprávy. A v očích některých straníků ministryni nepomohly ani slovní výměny s exministrem Blažkem na sociální síti X.

Blažek sice kvůli bitcoinové kauze odešel z ministerstva i sněmovny, událost však dál komentoval na sociálních sítích a snažil se veřejnost přesvědčit o tom, že byl dobrý nápad, aby ministerstvo přijalo miliardu korun v bitcoinech z podezřelého zdroje.

"Hele, Pavle, nechtěl bys nás, aspoň z nějaké elementární právní či politické kolegiality, ušetřit názorů, jak je to všechno úplně v pohodě? Je to celé od začátku úplně blbě a tyhle moudra jsou teď ministerstvu fakt platný, jak mrtvýmu zimník!," odepsala v srpnu Decroix Blažkovi na X. A mnoho členů ODS se tehdy v kuloárních rozhovorech divilo, že ministryně přistupuje na “Blažkovu hru” a reaguje na jeho snahu o obhajobu veřejně.

Žádná mrtvá strana, nálada je bojovná, ujišťují straníci

Zpět ale k současné ODS. Navzdory tomu, že do čela kandidují jen dvě tváře, představitelé strany odmítají, že by strana byla „mrtvá“ nebo směřovala podobně jako SOCDEM k politické bezvýznamnosti, jak často upozorňují komentátoři.

„Nálada na těch oblastních sněmech je bojovná a dobrá. Když jsem v Pardubicích mluvil o Martinu Kubovi a zmiňoval mimo jiné, že se na něj teď už nemáme ohlížet, tak jsem sklidil takový potlesk z plného osazenstva, že to člověku vlilo pořádnou energii. Pak jsem jel do Jablonce, kde jsme diskutovali do půlnoci,“ popisuje kandidát na řadového místopředsedu ODS, poslanec Jiří Havránek, který pochází stejně jako Kupka ze Středočeského kraje.

Havránek byl další z politiků, o nichž se mluvilo i v souvislosti s možnou kandidaturou na předsedu. A to v případě, že by se Kupka rozhodl nekandidovat do čela strany. Dvaatřicetiletý Havránek, který je po letošním volebním neúspěchu ministra financí Zbyňka Stanjury hlavním mluvčím ekonomických témat ODS, by ale proti Kupkovi nešel. Proto čekal, jak se Kupka rozhodne – a pak oznámil, že chce být členem jeho vedení.

„Když někdo tvrdí, že jsme mrtvá strana, tak mě to až uráží. To by se nedělo, že všude na oblastní zasedání jezdí plné sály. To by se nedělo, že do Mladé ODS vstoupilo od voleb 250 členů a máme o dvojnásobek největší mládežnickou organizaci ze všech politických stran v Česku. Ideje ODS budou rezonovat v každé době, teď záleží jen na nás, jakou cestu po Fialovi zvolíme,“ říká Havránek odhodlaně.

Ohledně dvojice kandidátů na předsedu ale připouští, že další už se asi neobjeví. „Čekal jsem to u jediného možného člověka, který se bohužel ukázal jako srab a radši utekl,“ zmiňuje nepřímo Kubu. A hned nato se snaží situaci odlehčit. „Je to pořád o jednoho víc než před 12 lety, takže to je nárůst o sto procent,“ říká Havránek. Smysl pro humor pak nechybí ani Ivanovi. „Jsou dva dobří kandidáti, tak chápu, že se nikomu do toho nechce,“ usmívá se jeden z kandidátů do čela ODS.