Zlom v aféře, která smetla Blažka. Soud pominul varování, „špinavé“ bitcoiny se přitom řešily roky

Stačilo málo, a kauza bitcoin, která vedla k pádu ministra Pavla Blažka (ODS), se vůbec nemusela odehrát. V červenci 2023 ale došlo k zásadnímu obratu. Nejvyšší soud ve svém přelomovém rozhodnutí zvrátil předchozí verdikty nižších soudů a nařídil, aby se Krajský soud v Brně znovu zabýval žádostí Tomáše Jiřikovského o navrácení elektroniky, která mu byla zabavena při vyšetřování jeho dřívějších trestných činů. Zásah soudu tak otevřel cestu k tomu, aby Jiřikovský mohl o zařízení znovu žádat – a následně i jednat o převodu bitcoinů, které měly hodnotu v řádu miliard korun. Současně se ukazuje, jak dlouho se o třaskavé kauze vědělo – spor prošel pod rukama soudům, policii i soudním znalcům.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu bylo vyústěním dlouholetého soudního sporu, v němž Jiřikovský, zastoupený advokátem, požadoval vrácení zajištěné elektroniky, zabavené po jeho odsouzení za obchod s drogami, zpronevěru a další závažné trestné činy. Soudy nižších instancí žádost odmítaly s tím, že zařízení obsahují data, která mohou vést k přístupu k výnosům z trestné činnosti – zejména bitcoinovým peněženkám.

NS 11 Tdo 324_2023 by newsroom on Scribd

„Ze samotné podstaty trestné činnosti je evidentní, že byla spáchána za použití zajištěné elektroniky (…) nelze vrátit věci, aniž by byla zničena data v nich obsažená,“ argumentoval například Vrchní soud v Olomouci.

Špatné prokazování

Nejvyšší soud však takový přístup označil za právně nedostatečný. Kritizoval, že soudy se neodvolaly na konkrétní ustanovení zákona, které by zabrání věci odůvodňovalo, a že zcela rezignovaly na individuální posouzení každého zařízení. „Citovaná rozhodnutí žádný odkaz na některé z ustanovení § 101 odst. 1, či odst. 2 tr. zákoníku neobsahují,“ stojí v rozsudku. „Soudy svoje závěry uvádějí paušálně ke všem rozhodnutími dotčeným věcem.“

Důležité bylo i pojetí právní ochrany digitálních dat. „Ztráta dat v elektronice uložených může mít pro vlastníka důsledky srovnatelné se ztrátou vlastnictví k elektronice,“ zdůraznil Nejvyšší soud a připomněl, že i digitální obsah musí být chráněn proti svévolnému zásahu státu. Soud také kritizoval, že nebyla zvažována mírnější řešení, jako například selektivní výmaz dat nebo jejich oddělení od zbylého obsahu.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu vedlo letos v lednu k novému verdiktu předsedkyně senátu Krajského soudu v Brně Dagmar Bordovské. Ta na základě znaleckých posudků rozhodla, že některá zařízení – konkrétně tři notebooky a jeden externí disk obsahující „údaje k bitcoinovým peněženkám a přístupy na stránky směnáren“ – budou nevratně vymazána. Další, šifrovaná zařízení, u nichž se kvůli chybějícím heslům nedalo prokázat, zda obsahují citlivá data, však Jiřikovskému vrátila. „Nelze bez dalšího dovodit, že uvedená zařízení se zvýšenou pravděpodobností obsahují mimo jiné informace vedoucí případně k virtuální měně,“ uvedla soudkyně v odůvodnění.

Podle soudního znalce se totiž přístupová data mohou nacházet prakticky kdekoliv – třeba skrytá ve fotografiích nebo ve smazaných souborech. Přesto se nepodařilo žádná konkrétní data z šifrovaných zařízení získat. Jiřikovský tvrdil, že si hesla už nepamatuje.

Kauza nemusela být

Rozhodnutí, které umožnilo Jiříkovskému získat zpět část zajištěné techniky, přišlo pouhé dva měsíce předtím, než jeho jméno proniklo na veřejnost jako „dárce“ bitcoinového obnosu ministerstvu spravedlnosti. Transakce se ukázala jako kontroverzní – nejen kvůli Jiřikovského minulosti, ale i kvůli nejasnostem ohledně původu kryptoměny a možnosti, že šlo o výnos z trestné činnosti.

Kauza nakonec vedla k pádu ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Premiér Petr Fiala kvůli situaci svolal mimořádnou schůzi Bezpečnostní rady státu. „Především mě zajímá, nakolik je stát připraven na nové hrozby, které přináší kriminalita v kyberprostoru,“ uvedl premiér.

Kauza přitom podle některých ukazuje i hlubší problém – roky známý a řešený případ, v němž se vyjadřovali soudní znalci i policie, se stal součástí politického skandálu až v okamžiku, kdy se znovu vynořily kryptoměny a jejich možný původ. Místopředseda Spolku Šalamoun Miroslav Špadrna v této souvislosti poznamenal: „Člověka, který do celého právního systému a jeho fungování vidí, nutně musí napadnout otázka: „To asi muselo být drahé,“ dodal ironicky.

Nejvyšší soud tak svým rozhodnutím nejen změnil konkrétní průběh případu Tomáše Jiřikovského, ale zároveň naznačil, že se bude do budoucna přísněji poměřovat, jak stát nakládá s digitálními důkazy.