Ve válce na Ukrajině padlo už nejméně 173 000 ruských vojáků

Ve válce, kterou před téměř čtyřmi roky rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti nejméně 173 477 ruských vojáků. Uvedla to dnes ruská služba BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje a zmíněné padlé identifikovala. Stanice poznamenala, že skutečné ztráty budou pravděpodobně mnohem vyšší, než lze z otevřených zdrojů zjistit.

Vojenští odborníci naznačují, že analýza ruských hřbitovů, válečných památníků a nekrologů může pokrýt 45 až 65 procent skutečného počtu obětí, uvedla BBC, podle níž se mohou na bojišti stále nacházet těla významného počtu vojáků padlých v posledních měsících. Jejich odstraňování by znamenalo další rizika pro přeživší vojáky, dodala stanice.

Skutečný počet padlých vojáků na ruské straně se tak podle ní může pohybovat mezi 267 000 až 385 500 lidmi. Toto číslo dále naroste při započtení zabitých bojovníků ze separatistických útvarů na východě Ukrajiny, které Moskva nejprve podporovala a poté se je rozhodla připojit k Rusku.

Čím větší je míra chudoby v regionech, tím větší je i jejich podíl na ztrátách, napsala BBC o jednom z poznatků z analýzy údajů o ruských ztrátách. „Počet lidí, kteří budou uvažovat o podpisu kontraktu a o odjezdu do války, při zpomalování ruské ekonomiky a snižování tempa růstu platů jen poroste,“ předpokládá analytik Alexandr Koljandr.

Vojáci ze Zabajkalského kraje, kde 15,4 procenta obyvatel žije pod hranicí chudoby (od 1. ledna životní minimum v Rusku představuje částka 18 939 rublů, tedy asi 5041 Kč, měsíčně), mají oproti obyvatelům Moskvy patnáctkrát větší pravděpodobnost, že zahynou ve válce. Na metropoli připadá jen 0,02 procenta z ruských ztrát, což je nejméně v celé zemi. Nejvyšší podíl ztrát – půl procenta – připadá na Tuvskou autonomní republiku a Čukotku a na Burjatsko (0,4 procenta).

Z trendu je ale několik výjimek: Ingušsko, Čečensko či Dagestán, které patří mezi nejchudší ruské regiony, mají úroveň ztrát srovnatelnou s bohatou Moskvou či Petrohradem. Koljandr odhaduje, že je to tím, že reálná situace na severním Kavkaze, kde fungují silné rodinné vazby a bují stínová ekonomika, se odlišuje od „papírových ukazatelů“ o tom, jak velké množství lidí tam žije pod hranicí chudoby.

Jiný paradox představuje Čukotka, vymykající se vysokými ztrátami i přes vysoké místní platy. Podle experta je ale nutné si uvědomit, že v polárních končinách, kam se vše musí dovážet, jsou vysoké nejen platy, ale i ceny, a tak špatně na tom mohou být i rodiny s relativně vysokými příjmy.

Rozdělení ztrát po regionech svědčí o tom, že se Kreml snaží Moskvu, Petrohrad a severní Kavkaz co možná nejvíce ušetřit od válečného břemene, protože klid v obou historických hlavních městech Ruska a na výbušném severním Kavkazu je velice důležitý pro zachování stability celé země, upozornila BBC.

Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už čtvrtým rokem. Moskva vlastní vojenské ztráty zpravidla nezveřejňuje, Kyjev tak činí zřídka. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před několika dny řekl, že od vpádu ruských vojsk do jeho země v únoru 2022 padlo kolem 55 000 ukrajinských vojáků, velký počet bojovníků je podle něho nezvěstných.

Washingtonské Středisko pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) v lednu odhadlo, že ve válce bylo dosud zabito 100.000 až 140 000 ukrajinských vojáků a 325 000 vojáků ruských. Další statisíce na obou stranách utrpěly zranění.

Ve válce přicházejí o život i civilisté. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) od začátku ruské invaze na Ukrajinu ke konci loňského roku potvrdila smrt nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí. Naprostá většina civilních obětí byla podle ní v oblastech pod kontrolou ukrajinské vlády, na kterou útočí ruská armáda. Také HRMMU upozorňuje, že počty zabitých civilistů budou vyšší, hlavně ve městech jako je Mariupol, Lysyčansk nebo Severodoněck, kde se v prvních měsících ruské invaze odehrávaly intenzivní boje. Zmíněná města nyní okupuje Rusko.