Rusko tajně předalo Íránu miliardy dolarů v hotovosti, napsal Telegraph

Rusko v roce 2018 tajně přepravilo do Íránu miliardy dolarů v hotovosti, aby pomohlo tamnímu režimu přežít období tvrdých amerických sankcí. Vyplývá to ze zjištění britského deníku The Daily Telegraph, který se opírá o interní dokumenty a obchodní záznamy. Peníze měla krátce po zavedení sankcí ze strany první administrativy Donalda Trumpa posílat ruská státní banka Promsvyazbank.

Podle listu šlo přibližně o 2,5 miliardy dolarů, které byly během čtyř měsíců roku 2018 dopraveny ve 34 velkých zásilkách. Celkově mělo jít téměř o pět tun bankovek. Jednotlivé dodávky v hodnotě zhruba 57 až 115 milionů dolarů směřovaly z Moskvy přímo do íránské centrální banky v Teheránu.

Převozy hotovosti začaly jen několik dní poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump během svého prvního mandátu znovu zavedl tvrdé sankce proti Íránu. První zásilka odešla 13. srpna 2018, tedy zhruba týden po podpisu exekutivního příkazu, kterým Washington sankční režim obnovil.

Podle dostupných informací šlo v prvním případě o 110 kilogramů bankovek v hodnotě 57,3 milionu dolarů. Hotovost měla putovat vlakem do ruské Astrachaně, následně lodí přes Kaspické moře do íránského přístavu Amirabad a odtud znovu po železnici do Teheránu. Vzhledem k hmotnosti a hodnotě zásilek se experti domnívají, že šlo převážně o bankovky s vysokou nominální hodnotou, pravděpodobně pětiset­eurové, ačkoli částky byly oficiálně vykazovány v dolarech.

Zveřejněné informace podle The Daily Telegraph ukazují na mnohem hlubší vztah mezi Moskvou a Teheránem, než se dosud předpokládalo. Obě země podle listu systematicky obcházely sankce, kvůli kterým nemohly využívat standardní platební mechanismy, aby udržely íránský režim finančně nad vodou v době protestů.

Podle některých expertů však nemuselo jít pouze o obecnou podporu ekonomiky. Ariane Tabatabaiová, vysoká poradkyně zvláštního vyslance pro Írán v administrativě prezidenta Joea Bidena, připustila, že hotovostní převody mohly souviset s vojenskou spoluprací nebo podporou bezpečnostních struktur.

„Mým prvním odhadem by byla platba za techniku a zbraně, raketové systémy, případně za jejich komponenty,“ uvedla Tabatabaiová. Podle ní mohly peníze sloužit také k podpoře organizací, jako jsou Íránské revoluční gardy.

„Vzhledem k mimořádně rozsáhlým sankcím, které platí vůči oběma zemím, a k tomu, že Írán byl fakticky odstřižen od systému SWIFT a dalších bankovních mechanismů, mě nepřekvapuje, že sáhli po hotovosti,“ dodala.

Promsvyazbank, která převody zajišťovala, byla krátce předtím převzata ruským státem a přeorientována na financování obranného průmyslu a citlivých sektorů. Později se sama dostala na sankční seznamy Spojených států a Velké Británie.

Obavy nyní podle analytiků panují z toho, že podobné hotovostní toky mohou pokračovat i dnes. Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se výrazně prohloubily po ruské invazi na Ukrajinu, zejména v souvislosti s dodávkami íránských dronů a další vojenské techniky ruské armádě. Západní experti proto nevylučují, že finanční podpora mohla být obnovena nebo dokonce zesílena.